Kostel sv. Jiří byl založen někdy před rokem 921 knížetem Vratislavem I. jako druhý hradní chrám a brzy se stal knížecím pohřebištěm; v roce 925 byly do něj přeneseny ostatky kněžny Ludmily. Boleslav I. později kostel sv. Jiří věnoval novému ženskému konventnímu klášteru, založenému po říšském vzoru, který byl vůbec prvním monastickým zařízením na území českého knížectví. Misi do Říma s žádostí o založení nejen tohoto kláštera, ale i pražského biskupství vedla dcera Boleslava I., Mlada, která se kolem roku 970 stala první abatyší. V roce 999 byl do baziliky sv. Jiří vložen významný akt odkazující na království - do jejího prostoru byly pohřbeny knížecí osobnosti a zasvěceny významné ostatky.
Pražský hrad - bazilika sv. Baziliku založil 3. český kníže Vratislav I. Přemyslovec asi roku 920 jako druhý kostel v tehdejší oblasti Prahy a byl v něm také pohřben; vysvěcen byl až roku 925 při přenesení ostatků svaté Ludmily z Tetína. Poselství dcery Boleslava I. Mlady do Říma bylo završeno roku 973 zřízením pražského biskupství při nedaleké rotundě sv. Víta, zatímco při bazilice byl založen klášter benediktinek, jehož první abatyší se Mlada stala.
Kostel s klášterem vyhořel za obléhání Prahy Konrádem Znojemským roku 1142; byly znovuvybudovány druhou zakladatelkou kláštera abatyší Bertou. Další obnova probíhala za Přemyslovny abatyše Anežky, která nechala mj. přistavět kapli sv. Ludmily jižně vedle kněžiště baziliky. V době vymření Přemyslovců a nástupu Lucemburků byla abatyší Přemyslovna Kunhuta.
Ve 14. století došlo ke gotické přestavbě baziliky i kláštera, se kterou souvisela objednávka bronzové sochy sv. Velká a s velkou stavební činností na Pražském hradě v době Karla IV.; tam byl přestavován královský palác a pod vedením Matyáše z Arrasu a Petra Parléře vyrůstala nová katedrála, což pravděpodobně podnítilo i královský klášter benediktinek u sv. Jiří. Stará románská bazilika dostala nové západní průčelí a na místě jižní části východního závěru baziliky vyrostla nová gotická kaple s náhrobkem sv. Ludmily.
Na počátku 18. století byla kaple svatého Jana Nepomuckého, kterou projektoval František Maxmilián Kaňka, přistavěna k bazilice; sochu světce s anděly zhotovil Ferdinand Maxmilián Brokoff. Hlavní oltář namaloval Jan Jiří Heinsch ve 2. polovině 17. století; kaple svaté Ludmily a části nástěnných maleb pochází z 12. století. Zůstaly zachovány nástěnné malby Nebeského Jeruzaléma a postavy Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty.
Kaple sv. Ludmily byla později upravena: ve 14. století byla přistavěna kaple sv. Ludmily a později Petr Parléř zvýšil tumbu; v kapli se nacházejí unikátní fresky Nebeského Jeruzaléma a výjimečné realismem zobrazené postavy světců. Tumba sv. Ludmily ukazuje ležící sochu světice s kolem krku jako důkaz msty Vikingů.
V kapli sv. Ludmily jsou uloženy ostatky světice, babičky sv. Václava, zavražděné roku 921 na Tetíně. Náhrobek pochází ze 14. století. Po vymření Přemyslovců nastoupili Lucemburkové a abatyše kláštera sv. Jiří byla Přemyslovna Kunhuta - prvorozená dcera Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.
Gotická přestavba baziliky a kláštera nastala ve 14. století; husitské války kostel a klášter zpustošily a obnoveny byly až za vlády Zikmunda Lucemburského. V roce 1541 baziliku postihl další ničivý požár; na konci 17. století získala bazilika dominantní barokní průčelí, jehož autorem byl patrně italský architekt Francesco Caratti a sochy na průčelí vytvořil Jan Jiří Bendel. V letech 1718-1722 byla přistavěna kaple svatého Jana Nepomuckého a hlavní freska v kupoli představující glorifikaci sv. Jana Nepomuckého byla mylně připisována Václavu Vavřinci Reinerovi.
Interiér baziliky je románský, strohý a monumentální; po devastujícím pobytu vojska v klášteře na konci 18. století byl kostel v letech 1887-1908 obnoven podle návrhu F. Macha, který se pokusil vrátit mu románskou podobu. Dnešní vzhled baziliky tedy do značné míry odpovídá podobě z 12. století.
Klášter sv. Jiří dnes tvoří součást komplexu Pražského hradu a v současnosti prochází významnou proměnou k regionálnímu a mezinárodnímu kulturním centru. Arcibiskupství pražské převzalo klášter v roce 2016 a plánuje zde umístit Svatovítský poklad; projekt zahrnuje vznik nového kulturního a vzdělávacího centra a zajištění trvalé expozice.
Stávající stavba kláštera - s rajskými třemi dvory a kaplemi - odráží vrstvy stavebních období od raně románského období po baroko a novější restaurátorské zásahy. Záchrana a prezentace kláštera sv. Jiří se tak pojí s historickou kontinuitou českého duchovního a kulturního dědictví a s jeho aktivní veřejnou funkcí v 21. století.
Klíčové poznámky k památce a její historické vrstvě
- Bazilika sv. Jiří je raně románská trojlodní stavba s hlavní apsidou a dvěma věžemi, které dominují západní fasádě.
- Kaple sv. Ludmily na jižní straně kněžiště obsahuje fresky Nebeského Jeruzaléma a cenné památky spojené s Přemyslovci.
- Klášter byl založen roku 973 a jeho abatyše měla právo korunovat české královny; v 14. století vzniklo skriptorium písárna.
- V 18. století byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého a průčelí získalo barokní vzhled; v interiéru zůstaly románské prvky díky rekonstrukci z roku 1887-1908.
- Historie proměn v souvislosti s vládami Přemyslovců a Lucemburků ilustruje měnící se roli chrámu i kláštera v politickém a náboženském životě země.
Kontext současnosti a moderní proměna kláštera
Arcibiskupství pražské získalo Jiřský klášter zpět v prosinci 2016 a spolupráce s KKCG Real Estate Group a Karlem Komárkem má za cíl obnovit památku a připravit ji na roli kulturního a vzdělávacího centra s mezinárodním přesahem.
Projekt zahrnuje trvalé vystavení Svatovítského pokladu - jedné z nejcennějších českých kulturních institucí - a prezentaci bohatství klášterního dědictví současnému publiku.
- Historická kontinuita kostela a kláštera od 10. století po současnost.
- Umístění unikátních náhrobků Přemyslovců a dalších významných osobností.
- Integrované úsilí o zachování románského charakteru při současném využití pro veřejnost.
tags: #klaster #sv #jiri #premyslovci #beton