Přehled klášterního komplexu a kostela svatého Františka Serafinského v Praze, jeho raně barokní podobu a významné představitele umění, kteří se na výzdobě a zakázkách podíleli.
Historie a zakladatelské souvislosti řádu křižovníků
Křižovníci s červenou hvězdou vznikli jako špitální bratrstvo, založené svatou Anežkou Českou v roce 1233. Původně špitál u Juditina mostu byl základem pro vznik jejich konventu a kostela sv. Ducha, předchůdce dnešního raně barokního komplexu. V r. 1252 zahájil Václav I. stavbu konventu a kostela, který byl v 17. století barokně rozšířen a překlenut výstavbou mohutné kopule. Požár konventu v r. 1378 vedl k náhradě starší stavby bohatou barokní architekturou. Křižovníci byli koncem 17. století povýšeni císařem Leopoldem I. na rytířský řád.
Architektura kostela a kláštera
Raně barokní tvář kostela křižovníků s červenou hvězdou pochází z let 1679-1685. Hlavní prostor bývá nazýván horním kostelem; půdorys má centrální chrám s mohutnou kopulí a kněžištěm ve tvaru malého kříže. Fasády a vnitřní prostor vznikaly podle plánů tehdejších architektů, zejména Jeana Baptisty Matheye, kterého určil arcibiskup jako hlavního projektanta. Mathey byl známým učitelem, který ovlivnil i Jana Blažeje Santiniho-Aichela, a jejich vzájemná inspirace se promítá do díla i v genetické linii raně barokní architektury. Santini i Mathey sdílejí klasické řádové tvarosloví, práci se světlem a ikonografický půdorys s náboženským významem.
Interiér kostela je bohatě vybaven, s výzdobou nejvýznamnějších umělců. Freska Posledního soudu v kupoli od V. V. Reinera, obrazy a sochy od J. Kryštofa Lišky a dalších rodin jesliček představují špičku barokní malby a sochařství. Na oltářích se objevují díla různých autorů: Liškova malba na stropě kněžiště a další Liškovy práce v kaplích a nad portálem. Reinerovy obrazy a oleje na plechu zobrazují církevní otce a další alegorické motivy, které výrazně doplňují bohatý inventář kostela i samotného kláštera.
Řádový komplex zahrnuje hlavní budovu chrámu sv. Františka Serafinského, konventní křídla s refektářem a kaplí sv. Kříže, a také rozsáhlé vnitřní dvory. Na fasádách kostela jsou plastiky českých patronů a sochy na vnějších vjezdech, díla M. V. Jäckla a dalších autorů z 18. století. Dlouhodobě se uvádí i původní gotický konvent a starší část, která dnes tvoří součást podzemních prohlídek muzea, včetně zbytku románského Juditina mostu a gotických portálů.
Umělecké osobnosti a jejich díla
Za významné autory výzdoby jsou považováni Václav Vavřinec Reiner, jehož freska Posledního soudu pokrývá kupoli, a také obrazy a oltářní díla A. Lišky a M. Willmanna. Willmannovy olejové obrazy na plechu zobrazují církevní otce a jsou umístěny na pilířích, zatímco Liščovy malby zahrnují anděly, alegorické postavy a postavy ctností, stejně jako scény z křtu a adorace. Willmannův obraz Vyhnání kupců z ráje visí nad vchodem do kostela. Rámeče obrazů pocházejí od J. V. Jäckla a J. Oldřicha Mayera. Oltářové malby zahrnují Stigmatizaci sv. Františka a další scény, které dokládají rozmazanou hierarchii oltářního prostoru a bohatou ikonografii.
Prohlídky a přístup k areálu
Hlavní kostel i klášter dnes slouží veřejnosti prostřednictvím turistických prohlídek a koncertů duchovní hudby. Kostel bývá přístupný před bohoslužbami, a pro turisty je součástí prohlídkových tras Karlova mostu a muzea. Podzemí kláštera je součástí expozice muzea Karlova mostu, včetně zachovaných gotických části Juditina mostu a portálů. Areál kláštera zahrnuje i širší architektonický celek s kostelem, generalátem a konventními budovami, včetně knihoven, refektáře a kaplí. Před hlavními vchody do kostela stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie.
V současnosti je podoba křižovnického areálu z velké části raně novověká s posledními úpravami ze 20. století. Kapitoly a texty archivních pramenů ukazují, že Mathey byl skutečnou středobodem projektu, který přečkává staletí a ukazuje, jak původní gotická struktura byla přeměněna ve fenomén barokní a raně novověké architektury.
tags: #klasterni #kostel #krizovniku