Knez, most a exkommunikace: bohatá historie vesnic a jejich majitelů na katastru

V textu se postupně odvíjí složitá síť majetkových změn a historických stop napříč několika vsí, jejich dvorů a tvrzí v období od středověku po 20. století. Příběhy Býčiny Ves, Čížovka, Drhleny, Chlumín, Koprník, Lítkovice, Malobratřice, Násedlnice, Solec, Soleček, Srbko, Suhrovice, Úhelnice a Žantov ukazují proměny vlastnictví, výstavby dvůrů, tvrzí a důležitých poutí, které formovaly region.

Býčina Ves a její časová linka

Býčina Ves je doložena poprvé k roku 1358. Do roku 1420, kdy byl vypálen cisterciácký klášter, patřila k jeho zboží. Po roce 1483, kdy vymírá rodina Příbkova z Bejčiny, král dal jejich zboží Janu z Házmburka a na Kosti. Roku 1536 za Vančurů ze Řehnic byla ves připojena k jejich panství Studénka. Během třicetileté války získává toto panství rod Valdštejnů z mnichovohradišťské větve a připojuje k panství Zvířetice.

Čížovka a další vsi: původ, změny majitelů a rámec existence

Čížovka byla původně zvaná Čížov a byla založena současně se zaniklou vsí Suchý Důl před rokem 1615 v místě vykáceného lesa. Patřila pod panství Horní Malobratřice. Drhleny, původně zvané Drliny, patří katastrálně k obci Suhrovice; jejich součástí jsou minimálně od konce 18. století, kdy bylo zavedeno povinné číslování domů. První zmínka o Drhlenách je z roku 1572, kdy je uváděn rybník patřící Vančurům z Řehnic. Později se uvádí mlýn a v roce 1604 Drhleny přecházejí od panství Horní Malobratřice k panství Valečov.

Koprník a Chlumín: erby, dvořní a osud

Chlumín je poprvé zmíně v roce 1405, kdy byl v majetku Dobeše Hrzána z Újezda, zvaného také z Chlumína nebo Harasova. Potomci Dobeše vlastnili Chlumín několik generací. Patrně za vpádu křižáků roku 1468 byl zdejší dvorec vypálen a zůstal pustý; ještě roku 1545 se uvádí jako pustý dvůr. Místo bylo pravděpodobně na místě stavení č.p. 3. Koprník Tvrz se patrně nalézala ve východní části vsi; sídlil v ní vladyka Oldřich z Koprníku. Rodina měla široké příbuzenstvo na Valečově, v panství Studénka, ale i v Polsku. Erb Koprníků - muž se sekyrou - svědčí o roli stráže na obchodní stezce. Koprník může být odvozen od názvu Koperník a spojení s Koperníkem je možné díky domněnce, že původní sídlo leželo v Koprníku; do Krakova se rod rozšířil a Mikoláš Koperník se stal známým hvězdářem.

Následný osud ves a úpadek: husitské války a proměny majetku

Ves jako taková zpustla v době husitských válek. V 16. století zde byl pouhý rybník, který náležel k Valečovu. V roce 1592 zde stála pouze jedna obývaná usedlost, později byla ves obnovena.

Lítkovice a Malobratřice: dvorové struktury, změny majitelů a spojené dějiny

Lítkovice mají první doklad z roku 1363; tvrz se zde nevyskytuje a existuje záznam o prodeji dvora Heršovi z Valečova v roce 1370. Roku 1570 koupil poplužní dvůr Vilém Odkolek z Újezda. Malobratřice byly rozděleny mezi několik vladyků již od počátku; první písemná zmínka je k roku 1354. Proběhly opakované spojení a rozdělení Horních a Dolních Malobratřic; v roce 1716 koupil jednu část hrabě František Josef z Valdštejna a krátce po tom i druhou, čímž došlo k definitivnímu spojení obou částí monarchie až do roku 1945.

Násedlnice, Solec a Soleček: tvrze, domény a historické stopy

Násedlnice má první doklad tvrze z roku 1398; sídlo často měnilo majitele. V místě bývalé tvrze se pravděpodobně nacházela renesanční stavba; existuje i možný starší dvůr vedle dnešního dvora. Solec je doložen v predikátu Všeslava ze Solce z roku 1323; dříve zde stála dřevěná tvrz, která zanikla nejpozději ve druhé polovině 15. století. Soleček má první zmínku z roku 1380; dominantou vesnice je bývalý dvůr a tvrz; současný čtvercový dvůr byl postaven v letech 1848-1850 na místě staré tvrze.

Srbko a Suhrovice: od dystopických konotací k archeologickým nálezům

Srbsko patří k vesnicím s první písemnou zprávou z roku 1534; pojmenování pravděpodobně vychází z lužických Srbů, kteří ves založili. Archeologické nálezy z posledních let ukazují na vznik obce do 13. století. Suhrovice byly součástí statku Soleček; k roku 1551 se uvádí sídlo Jana Lišky ze Suhrovic, s jeho dvorem. Nález keramiky a kamenných nástrojů potvrzuje existenci sídliště od 5. do 3. tisíciletí před naším letopočtem a předpokládá se přítomnost paleolitických lovců až do 140 000 let před ním.

Úhelnice a Žantov: pozůstatky starých sídel a ověřená data

Úhelnice je poprvé doložena v roce 1395; roku 1411 je zdejší Petr ze Stakor a Úhelnice a dochází i k účasti na sněmu v Nymburce. Doložena je i účast Zikmunda v roce 1440 na prodeji Volenovického zboží Rádě města Mladé Boleslavi; sídlo se však nedochovalo. Žantov či Žandov má svůj název podle písčité mokřiny; ves je doložena poprvé v roce 1380 a majiteli byli Mikuláš a Jeniš ze Solečku. Další zmínka pochází z roku 1393; v té době dostalo roční plat dvou kop grošů ze zdejších gruntů patřících Valečovu. Roku 1523 se poprvé zmínil mlýn, později zvaný Loučný.

Celkově dějiny ukazují, jak se sídla měnila v důsledku válek, rodových dynastií a horních či dolních panství, odrážejících širší politické i sociální změny ve středověké a raně novověké Čechy.

tags: #knez #most #exkomunikace