Jedním z velkých problémů dnešních muslimských komunit v Evropě je masové šíření konspiračních teorií o tom, že za problémy muslimského světa může Západ. Mnozí muslimové věří, že režimy v muslimských zemích jsou jen loutky Západu a tato konspirace jim slouží jako omluva islámského terorismu, neboť podle jejich výkladu terorismu se k němu uchylují jen zoufalí muslimové, kteří situaci již psychicky nevydrželi a terorismem trestají Západ za to, co údajně dělá v muslimských zemích. Velice přesně tento stav popisuje Irena Blehová v dizertační práci VŠE „Úloha kultury v zahraniční politice zemí Rady pro spolupráci v Zálivu“ (2001).
Řešení a dopady konspiračního myšlení mohou být značně rozšířené a vytvářet podhoubí pro manipulaci veřejného mínění. Konspirační teorie vyřazují z arabského a íránského veřejného života umírněnost. Neustálé obviňování z úkladů a spiknutí v politické oblasti vede mezi veřejností k růstu strachu z těch „druhých” - křesťanů a židů. Obavy a nejistota pak vytváří vhodné podmínky pro manipulaci. Přítomnost konspiračních teorií v životě společnosti Středního východu dává odpovědi na mnoho otázek.
Jako příklad reálného konspiračního myšlení může aktuálně sloužit prohlášení českého muslimského duchovního Samera Shehadeha. Ten jako jeden z prvních českých muslimských duchovních zveřejnil videoposelství k teroristickým útokům z Bruselu a bohužel má člověk opět divnou chuť v ústech a neví, co si má myslet. Podle něj totiž za teroristické útoky v Bruselu mohou USA a evropské země. Nejprve začíná umírněně a smířlivě, odmítá násilí a teroristické útoky. Jak dále říká, cílem jeho poselství není vyjádřit soustrast obětem, ale vyjasnit, v čem je celý problém a příčina, proč k teroru dochází. Podle Shehadeha není problém v islámu, muslimech nebo imigrantech sem přicházejících.
Shehadeh mezi takové režimy řadí například demokraticky zvolenou vládu v Iráku, kterou obviňuje z etnických čistek a masových vražd na iráckém území obydleném sunnitskými muslimy. Podle Shehadeha se současná irácká vláda chová k muslimům hůře, než se choval Hitler k Židům. Shehadeh také obviňuje Západ z podpory syrského prezidenta Asada, který prý může beztrestně masakrovat Syřany jen s podporou Západu. Právě kvůli tomu prý vznikla skupina extremistů zvaná Islámský stát. V závěru poselství Shehadeh vyzývá, aby západní země přestaly podporovat režimy, jako je Sýrie či Irák.
Shehadeh je tedy klasickou ukázkou člověka, který nevnímá fakta a realitu, ale žije ve svém vlastním světě tvořeném konspirací o zlých Američanech a Evropanech a vidí příčinu všech problémů muslimů v úkladech Západu. Toto schizofrenií vidění světa ovšem dále přenáší na české muslimy a je otázkou, jaký to bude mít dopad. V situaci, kdy Shehadeh není jen řadový muslim, ale jeden z mála českých muslimů honosících se označením „znalec islámu“, je jen otázkou, na kolik muslimů, hlavně těch mladších, může mít vliv hlásání jeho myšlenek.
Kdo je Samer Shehadeh?
Narodil se palestinským rodičům, ale dětství prožil v České republice, kde vystudoval i střední školu, oženil se s Češkou a odjel do Saudské Arábie studovat islám ve wahabistické interpretaci. V Saudské Arábii studoval v Medině - v srdci wahabismu a druhém nejposvátnějším městě islámu. Poté se vrátil zpět do České republiky a působil zde jako muslimský duchovní pražské mešity a místopředseda Muslimské obce v Praze. Z obou funkcí odstoupil po medializaci jeho kontroverzních výroků. V červenci 2005 v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že nemůže odsoudit útok na newyorská dvojčata. „Nejsem schopen ten útok jednoznačně odsoudit. Ale nerad bych zacházel do detailů,“ řekl k tomu. „Dokážu pochopit, jakým způsobem uvažovali. Jde o to, že Spojené státy s podporou Británie i ostatních zemí bojují proti muslimům ve světě,“ řekl Lidovým novinám o muslimských teroristech, kteří útočili v Londýně v roce 2005. Ve stejném rozhovoru obhajoval sebevražedné útoky na izraelské civilisty: „Izraelské civilní obyvatelstvo neexistuje. Veškeré izraelské obyvatelstvo jsou vojáci...“
V úvodu pátečního kázání z 22. října 2010 označil ty, kteří dodržují české zákony, které jsou v rozporu s islamistickou interpreatcí muslimského práva, za odpadlíky od islámu: „Bratři a sestry v islámu, Alláh říká ve významu: ‚Tento Korán uvádí k nejlepší z cest.‘ (17/9). Žid, pravoslavný, muslim a katolík. Albert Einstein jednou řekl, že Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří. V Brně v něj věří desetitisíce lidí. Všichni ale nechodí do jednoho kostela. Někteří se k tomu svému modlí v mešitě, další v synagoze a jiní třeba v pravoslavném chrámu.
Nový brněnský rabín, šestatřicetiletý Radomír Kučera, má vzhledem ke svému postu jednu zvláštnost: nenarodil se v židovské rodině. „Zajímal jsem se o křesťanství, islám i buddhismus. Ale v židovském učení je mnohem víc,“ tvrdí rabín, který se ujal funkce začátkem července. V Izraeli, kde Kučera na rabína tři roky studoval, poznal i svou manželku, s níž má půlročního syna. „Jsme mladé manželství a někdy je těžké skloubit rodinný život a práci rabína. Jeho den začíná už po šesté ráno, v židovské košer kuchyni. Kontroluji suroviny a postupy při vaření tak, aby bylo jídlo košer. Potom se věnuji všemu, co je zapotřebí.
Mezi brněnskými věřícími dominuje brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Jeho cesta do vysoké církevní funkce nebyla jednoduchá - v mládí se vyučil slévačem a pracoval jako dělník ve Šmeralových závodech. Teprve po základní vojenské službě šel studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu do Litoměřic. Patří k němu setkávání s lidmi, naslouchání jejich bolestem a řešení problémů; k jeho dalším povinnostem patří účast na nejrůznějších kulturních a společenských akcích. A když má chvilku volna, sleduje v televizi sportovní přenosy.
Život českých muslimů a postoje veřejnosti
Praha - Diplomaté z islámských zemí varují před rostoucí islamofobií v Česku. Přitom by účastníci demonstrací českého muslima mohli i přehlédnout, kdyby kolem nich prošel. O život Čechů, kteří konvertovali k islámu, se zajímal pořad 168 hodin. Ve svých postojích nezřou, že vyrůstali v Evropě, tresty ukamenováním nebo useknutí ruky považují za extrém a k mnohoženství se staví jako zajímavé, ale i nepříliš praktické alternativě. Tématu se věnovala Lenka Pastorčáková.
K islámu se hlásí stejně hrdě jako k tomu, že jsou Češi. Při úvaze nad současnými teroristickými výboji, které znovu aktivizovaly diskuse o islámu, tak nepřekvapí tvrzení jedné z muslimek, Lucie Kamešové, že má „víc společného s jakýmkoliv Čechem, který jde tady po ulici,“ než s útočníkem, který sice volá 'Allahu Akbar', ale zcela nesmyslně zabíjí lidi. „Mně to samozřejmě vadí,“ řekla Kamešová, „ať to dělá kdokoliv.“ Lucie Kamešová se pro islám rozhodla před dvanácti lety. Svého náboženského přesvědčení by se nezřekla, i když stoupá počet nenávistného osočování muslimské komunity. „Až v poslední době se množí takové horší poznámky - 'teroristka, teroristka' nebo 'ať táhnu domů',“ uvedla.
Že jsou ale teroristické útoky vážnou překážkou života muslima v západní společnosti, potvrzují všichni. „Islám je prostě v tomhle období, od roku 2001, dost problematický,“ řekl Richard Hlaváček. Islám může při pohledu na konání Islámského státu v Iráku a Sýrii nebo nedávné povraždění redakce Charlie Hebdo působit jako kruté náboženství, pokud násilnosti podle těch, co tyto zločiny páchají, dovoluje. Na první pohled jsou jasně identifikovatelné a jsou tak náchylnější přitáhnout nechtěnou pozornost a bezdůvodné komentáře. Českého muže muslima by protiislámský demonstrant nepoznal, kdyby stál vedle něho. U Hlaváčka nebo jeho ženy by nikdo na ulici netipoval, že se pětkrát denně modlí k východu, kde leží Mekka. Jeho žena sice pochází z Maroka, kde byla zvyklá nosit šátek, ale v Česku se zahalování vlasů vzdala, aby nemusela trpět pohledy a případné narážky kolemjdoucích.
Čeští muslimové ve 168 hodinách: Lucie Kamešová: dvanáct let muslimka, provdaná za muslima z Palestiny; Richard Hlaváček: dvanáct let muslimem, ženatý s muslimkou z Maroka; Lenka Balická: čtyři roky muslimka, provdaná za muslima z Indie. A i tak by měl protiislámský demonstrant štěstí, že by vedle něj stál muslim, protože muslimská komunita v Česku je tak malá, že většina populace má zkušenost s obrazem islámu z médií spíše než z vlastní zkušenosti. „Je celkem pochopitelné, že lidé mají z islámu strach, protože ty zprávy jsou hrozné,“ hodnotí Lenka Balická, třetí představitelka muslimů mezi Čechy, která promluvila pro ČT.
Začátky Čecha, který se rozhodne pro islámskou víru, bývají těžké. Jak bylo řečeno, muslimů je zde málo a nový zájemce třeba nikoho nezná. První rady tak nalézají i na internetu. „Vygooglila jsem si modlitbu v islámu, našla jsem si video a podle videa jsem se doma začala modlit,“ vzpomíná Lenka Balická. Postupně ale navyknou a svůj přístup k víře berou zodpovědně. Pětkrát denně se modlí, během ramadánu se postí, alkoholu se nedotknou. Ženy se zahalují, alespoň většinou. I když šátek na první pohled prozradí, že dotyčná osoba je muslim, někteří v tom kromě oddanosti víře vidí i praktičtější výhody. „Nemusím řešit, jak vypadají moje vlasy. Nemůžu řešit, jestli mám dvě kila navíc, protože to nikdo neuvidí,“ myslí si Balická, která vyznává islám zatím čtyři roky. Richard Hlaváček je podobně jako Kamešová muslimem už dvanáct let. Všichni tři pak mají za partnery muslimy, kteří pocházejí ze zahraničí, a to z různých zemí - od Indie po Palestinu. Volba víry, která je pro středoevropský prostor poměrně cizí, ale vzešla z vlastního zájmu. Třeba proto, že jim bylo svým pojetím boha srozumitelnější než křesťanství se svým trojjediným Bohem. „Ty důvody, proč si ho vybíráte, jsou pro mě čistě teologické,“ uvedl Hlaváček.
Roli by hrála délka manželství a vzájemné odcizení, kde by taková možnost byla přijatelnější než rozvod, nebo třeba závažné onemocnění. Pokud by taková situace nastala, Kamešová by další manželku ráda měla jako přítelkyni. Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě.
