Článek shrnuje problém svěcení ženatých kněží a biskupů v bývalém Československu, jejichž potají vysvěcení se stalo zdrojem napětí mezi českými katolíky a Vatikánem po pádu komunistického režimu.
Historické pozadí a rozsah tajného svěcení
Řada ženatých kněží a biskupů, kteří byli z obavy z perzekuce komunistického režimu v bývalém Československu potají vysvěceni, se dosud nevyrovnala s odmítnutím Vatikánu nechat je dál působit v římskokatolické církvi.
Jak uvedl La Croix, k vyřešení situace došlo až v některých případech po sametové revoluci tím, že část z nich byla zařazena do kléru řeckokatolické církve, která celibát netoleruje.
Podle kardinála Miloslava Vlka bylo během komunismu tajně vysvěceno 160 kněží a 18 katolických biskupů; mezi nimi bylo podle údajů České biskupské konference více než 30 ženatých kněží.
Podmínky a reakce Vatikánu na návrat do římskokatolické církve
Po sametové revoluci vznikla otázka jejich dalšího působení v římskokatolické církvi, která u svého duchovenstva manželství netoleruje.
Prvním řešením bylo zařazení 22 z nich v roce 1997 do kléru řeckokatolického ritu, který celibát nevyžaduje.
Nakonec Vatikán označil, že se zájemcům o rovnoprávný návrat musí nechat vysvětit znovu a podmínečně. Cílem podmínečného svěcení, které vyplývá z pravidel vydaných Vatikánem v roce 1992, bylo odstranit pochybnosti o platnosti mší a udělovaných svátostí, zejména zpovědí, u duchovní, jejichž tajným vysvěcením si nejvyšší římskokatolická autorita není zcela jistá.
Tyto podmínky však někteří duchovní odmítli s tím, že si byli svěcením jisti a podmínečné „přesvědčení“ by bylo proti jejich svědomí. Někteří proto pokračovali v činnosti v rámci takzvané skryté církve.
Konkrétní příklady a aktuální situace
Mezi jednotlivci se zmiňuje Václav Ventura, jenž byl tajně vysvěcen v roce 1982 a měl být „přesvěcen“ pouze za podmínky rozvodu; u něj neexistoval ani písemný záznam aktu a vše probíhalo jen za svědectví důvěryhodných svědků.
Ventura přešel k řeckokatolické církvi, ale byl dočasně „zapůjčen“ římskokatolické církvi, která trpí nedostatkem kněží. Donedávna vedl v jižních Čechách pět až šest mší týdně a přijímal zpovědi; Vatikán ale neobnovil povolení vykonávat kněžskou funkci v římskokatolickém ritu.
O osudu rozhodných v celé kauze hovoří například soudobý názor kardinála Vlka, který poskytl výjimku jediné diecézi.
Jan Konzal, tajně vysvěcený v roce 1972 a jmenovaný biskupem v roce 1982, uvedl, že „od Říma už neočekáváme nic“ a ve svých 74 letech nevidí žádné řešení pro sebe.
Diskuse o budoucnosti a možná „biologické“ řešení
Otázka ženatých kněží může vyústit do „biologického“ řešení, jak poznamenal český katolický činitel v souvislosti s La Croix.
La Croix uvádí, že pro některé české duchovní zůstává problém nevyřešený a vysoce citlivý na naše církevní strukturální otázky, které se táhnou z doby komunismu a následné normalizace.
Potenciální vizuální a multimediální zdroje
Statistické shrnutí a možné tabulky
Tabulka shrnující čísla z historie tajného svěcení a následných kroků:
| Počet tajně vysvěcených | 160 kněží, 18 biskupů |
|---|---|
| Počet ženatých kněží mezi nimi | více než 30 |
| Rané řešení po roce 1997 | zařazení 22 do kléru řeckokatolické církve |
| Svěcení pod podmínkami | sub conditione; snaha odstranit pochybnosti o platnosti svátostí |
Jan Konzal a další duchovní postupně hledali cesty řešení, ale nejvíce otevřeně hovořili o tom, že vyřešení problému očekávat nelze; vatikánská podpora tedy byla omezena.
tags: #knezi #rimskokatolicke #cirkve