Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů představuje unikátní spojení české literární tradice s hebrejským původem a rabínským výkladem. Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný. Z hebrejštiny přeložil Viktor Fischl, překlad Rašiho komentářů vybrali a z hebrejštiny přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Rašiho komentáře k Bibli tvoří základ tradičního studia biblických textů v judaismu, a jeho slavný komentář k Talmudu je dodnes považován za nepřekonaný. Rašiho díla patří k nejvýznamnějším postavám židovského náboženství, kultury a historie, a jeho komentáře se staly známými i v nežidovském prostředí. V českých textech se občas uvádí jeho jméno i jako Šalamoun ben Izák či Šalamoun ben Jicchak.
Součástí nabídky je výběr Rašiho komentářů k Třetí a Čtvrté knize žalmů, které doplňuje Fischlovu češtinu o rabínský výklad. Jedná se o reflexe hodnotné pro osobní i duchovní život čtenářů, pro církve a společnost obecně, a zároveň o vhled do autorova teologického uvažování.
G. autor pokračuje v díle na předchozích svazcích a tentokrát vykládá a komentuje Třetí a Čtvrtou knihu žalmů, vychází však z vlastního překladu z hebrejského originálu. Tato práce nabízí pohled na sbírku starozákonní poezie, který může inspirovat k modlitbě i v kontextu současné ekumeny.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k položce, a to v rámci patřičných pravidel. Dan Drápal, narozený v Brně (1949), český evangelikální teolog a publicista, poskytuje kontext k dějinám a směru této dvojjazyčné edice.
Charakteristika a význam vydání
Takto koncipovaná kniha je pozoruhodná hned ze dvou hledisek: jedná se o první dvojjazyčné, česko-hebrejské vydání a text žalmů je doplněn o výbor z Rašiho komentářů. Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný. Z hebrejštiny přeložil Viktor Fischl, překlad Rašiho komentářů vybrali a z hebrejštiny přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Kniha Žalmů je ve své podstatě více zaměřena na Ježíše Krista - a v Novém zákoně je citována častěji - než kterákoli jiná kniha Starého zákona. Kniha Žalmů i Náboženské písně pro domov a Církev svědčí o Spasitelově ochotě odpouštět nám naše hříchy i chyby a poskytovat nám pomoc v obtížných dobách. Díky Jeho milosrdenství a milosti nám může být odpuštěno a může se nám dostat pomoci.
Žalmy nás učí, že i navzdory výzvám můžeme zůstávat optimističtí a plní naděje. Milosrdenství znamená, že nedostáváme to, co jsme si zasloužili; milost znamená, že dostáváme to, co jsme si nezasloužili. Pán nás nikdy neopustí a díky svému Usmíření nám je nabízena naděje v nejhlubších těžkostech.
Vztah žalmů k liturgii a teologii
Žalmy nacházejí své místo v liturgii jako modlitby chval, díkůvzdání, prosby a nářků, a jejich slova jsou vložena Duchem svatým do úst Nevěstě - církvi. V Novém zákoně jsou žalmy často citovány a prožity jako součást křesťanské modlitby. Jak uvedl svatý Ambrož, “Celé Písmo svaté vydechuje Boží dobrotu, ale zvláštním způsobem to činí líbezná kniha žalmů.”
Modlitba se žalmy může stát každodenní praxí, která posiluje víru a vědomí Boží blízkosti. Žalmy nabízejí slova pro různé stavy duše - od radosti až po zkoušky a tiché vyznání hříchů. V textu se zdůrazňuje, že žalm není jen minulou tradicí, ale živou modlitbou pro každé časy.
Další kontext a praktické dopady
V části „Duch svatý vede Boží lid k Ježíši, naší naději - 4. část“ se uvádí, že Duch učí Nevěstu modlitbě a že modlitba žalmů má být součástí příprav na jubileum a liturgii celé církve. Předkládá se i praktický nástin, jak vnímat žalmové texty v současném kulturním a teologickém kontextu, včetně možných problémů s doslovným vykládáním a současnými názorovými trendy.
Nábor a reflexe k žalmům řídí i etiku a senzitivitu k hodnocení nenávisti ve žalmových textech, s důrazem na konstruktivní přístupy, otevřené pojmenování bolesti a odpovědnost vůči spravedlnosti.
Tipy pro čtení a modlitbu se žalmy
- Modlit se žalmy v osobním i společném životě, aby se slova modlitby stala hlasem celého stvoření.
- Vyhledávat žalmy, které nejlépe vyjadřují aktuální duchovní stav, a opakovaně se k nim vracet.
- Vnímat žalmy jako prostředek k větší otevřenosti vůči Bohu a k posílení důvěry v Boží plán.
