K magickým místům Prahy patří kubistický dům U Černé Matky Boží na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice. Dřevěná socha černé madony na nároží domu je dávným symbolem řádu templářů, který měl poblíž svou podzemní svatyni. Před dávnými časy na místě stával starobylý dům se sochou černé madony. Umělecký směr prvních desetiletí 20. století zvaný kubismus neměl nikde na světě tak široké uplatnění jako v Čechách. Kromě výtvarného umění zde zasáhl i architekturu a design nábytku, skla, keramiky a porcelánu. Dům U Černé Matky Boží je nejstarší kubistickou stavbou. Byl vystavěn podle návrhu architekta Josefa Gočára pro podnikatele Františka Herbsta a v roce 1912 byl slavnostně otevřen jako obchodní dům. V tehdy moderním kubistickém stylu byl zařízen i celý jeho interiér včetně nábytku a dalšího vybavení. V suterénu byla vinárna a v prvním patře sedávala pražská smetánka nad kávou a zákusky ve slavném Grand Café Orient. Druhé patro zabíraly obchody s textilem, konfekcí a módním zbožím, ve třetím podlaží byly kanceláře a v posledním patře úřadoval a bydlel správce. V 90. letech minulého století dům prošel generální rekonstrukcí, během které byl uveden do původního stavu. Znovu byla zřízena i kavárna Grand Café Orient, jejíž interiér byl zrekonstruován podle dobových fotografií. Na nároží kubistického domu je kopie sošky černé madony ze 17. století, která zdobila původní středověký dům.
Historie černých madon a jejich symbolika
Černé madony mají mezi všemi ostatními zpodobeními Panny Marie s Ježíškem výsadní postavení. Jejich původ je prastarý a bývá vykládán v souvislosti s byzantskými a orientálními vlivy. Madony černé pleti jsou také často považovány za christianizovanou egyptskou bohyni Isis s malým Hórem. Jiným vysvětlením barvy pleti černých madon je hypotéza, že jsou jakýmsi křesťanským pokračováním prastarého kultu Velké Matky či Matky Země, pohanské bohyně uctívané už před několika tisíci lety. Pleť této původkyně hmoty, přírody a lidí byla temná jako zemské hlubiny, proto se většina svatyní zemské bohyně nacházela v podzemí, v roklinách nebo jeskyních, kde panovala věčná tma. Mělo to svůj symbolický význam, protože poutník musel na cestě k modle překonat strach z temnoty a jejích skrytých sil. Evropské sošky černých madon byly podle legend často vyorány ze země, nalezeny u pramenů či v místech geologických anomálií. Asi nejznámější černou madonu na světě opatrují v katedrále v Chartres. Slavná je také madona z 11. století ze španělského Montserratu či černá madona v polské Čenstochové. Černé madony byly uctívány především řádem templářských rytířů. Oficiálním názvem řád Chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu byl jedním z nejmocnějších křesťanských řádů středověku a jeho činnost byla zahalena mnoha tajemstvími. Templáři se kromě jiného zabývali i skrytými silami a energiemi. Proto snad není náhoda, že se Černá Matka Boží v Celetné nachází jen pár kroků od Templové uličky, jejíž jméno upomíná na dnes zaniklé sídlo řádu templářů. Původní název ulice zněl „In Templo“ a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1363. Vypráví se, že z templářské svatyně neboli templu vedla podzemní chodba do Týnského chrámu. S tím možná souvisí i pradávná pověst o zázračné soše černé madony, která je prý dodnes kdesi pod Týnským chrámem ukryta. Traduje se, že v místech označených černou madonou bývají tajné podzemní chodby. V případě domu U Černé Matky Boží v Celetné ulici tomu tak skutečně je, prastaré chodby odtud vedou pod Obecní dům, Králodvorskou ulicí, směrem k Senovážnému náměstí a také k Týnskému chrámu.
Současná skladba domu a kulturní odkaz
Objekty 1. Marie Karlovské z dílny sochaře Václava Matěje Jäckla z roku 1720. socha se nyní nachází v podkruchtí kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Velikého v Praze na Karlově. Let dvacátého století nachází ubytovna zdravotního personálu. Proporcí a charakterem odkazuje na dobu svého vzniku. Zakousnutá do zdi z konce devadesátých století. K odkládání stromků, které již svou úlohu a účel splnily. Přemítání o pojednání niky inspiroval. Igeliťu postával opřen v nice se svými zrzavými soudruhy. Sevřenou v sebe samu. Tajemná černá mumie za zdí anatomického ústavu... domněnky, mne přenesla do vážnější roviny. Znázorňující bohyně plodnosti. Vrstvení nepotřebných věcí.
CT průzkum Žarošické Madony
Dřevěná gotická socha Matky Boží Žarošské neboli Žarošická madona podstoupila ve svatoanenské nemocnici v Brně průzkum počítačovou tomografií. CT ukázalo, že socha Panny Marie s Ježíškem je z jednoho kusu dřeva. V pátek o tom informoval mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Jiří Erlebach. Podobnému průzkumu nikdy socha podrobena nebyla. „Buď nechala Eliška Rejčka sochu vytvořit ve Francii, nebo ji vytvořil francouzský řezbář přímo v klášteře cisterciaček. Proto má oblečené dobové šaty francouzské královny. Socha Žarošické madony není podle nemocnice první, kterou lékaři ze svatoanenské nemocnice CT průzkumu podrobili. V minulosti zjišťovali třeba stav sochy Krista z kostela u sv. Jakuba v Brně nebo Černé madony z Paláce šlechtičen.
