Správa hřbitovů a krematorií města Plzně se snaží hledat nové cesty i v pohřebnictví. Pro občany od konce října nabízí v České republice stále spíše ojedinělou službu - pohřbení ke kořenům stromů. Pozůstalí si vyberou strom v Lesním hřbitově, který je součástí Ústředního hřbitova v Doubravce, kam při obřadu dle vlastního přání uloží pozůstatky zemřelého v ekologicky rozložitelné urně nebo jen nasypou popel do jamky v okruhu jednoho metru od stromu a do hloubky přibližně 60 centimetrů.
„Pro některé pozůstalé může být obřad v síních krematoria velmi neosobní a rychlý. Proto naše městská správa hřbitovů a krematorií nabízí a ukazuje nové cesty, jak se rozloučit s blízkým člověkem a uctít jeho památku v přírodním prostředí. Alternativou by mohlo být právě pohřbívání ke kořenům. Jsem rád, že tu toto první takové pohřebiště vzniklo. V České republice lze pohřbívat ke kořenům například v pražských Ďáblicích či v Brně,“ uvedl primátor Plzně Martin Baxa.
V Lesním hřbitově na Ústředním hřbitově jsme připravili obřadní místo pro pohřbívání ke kořenům. Zakoupili jsme reproduktor pro hudební doprovod obřadu, je zde také připraveno sezení. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně pro pozůstalé zajistí kompletně celé rozloučení, včetně obřadníka. Pozůstalí mají možnost například spálit vzkaz pro zemřelého ve speciální nádobě nebo zapálit plovoucí svíčku a děti zde mohou nakreslit vzkazy a pověsit je na stromy. Městská správa se vždy bude snažit v co největší možné míře v souladu s dobrými mravy vyjít vstříc přáním pozůstalých, či z předem vysloveného přání zesnulého,“ řekla náměstkyně primátora Eliška Bartáková, do jejíž gesce patří Správa hřbitovů a krematoria města Plzně.
„Pozůstalí si ve vyhrazené části na Ústředním hřbitově vyberou strom, kam chtějí svého zesnulého uložit. Správa hřbitovů a krematoria připraví v okruhu cca jednoho metru od kmene místo pro uložení. Ostatky je možné uložit v ekologicky rozložitelné urně, která se rozpadne do zhruba deseti let, či je možné vsypat pouze samotný popel. Na stromě bude připevněna dřevěná cedulka, kam je možné poznamenat jméno zemřelého, rodiny, datum narození a úmrtí (dle přání zesnulého nebo rodiny). Přírodní pohřbívání je možné celoročně, vyjma nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy bude zamrzlá zem,“ vysvětlila ředitelka Kateřina Šneberková.
„Věřím, že občané budou mít zájem o klidnější a komornější rozloučení, než je oficiální obřad v síni,“ dodala. Celková kapacita přírodního hřbitova na Ústředním hřbitově v Plzni je stovky míst. Cena za pronájem činí 350 korun. Smlouva o pronájmu hrobového místa bude uzavírána na deset let. Cena základního obřadu se bude pohybovat mezi 3000 až 5500 korunami. Cena pronájmu místa odpovídá urnovému hrobu. K jednomu stromu je možné umístit až osm uren. „Nyní se budeme snažit k jednomu stromu dávat pouze rodinné příslušníky,“ upozornila Kateřina Šneberková. Celkové náklady na vybudování nového pohřebiště ke kořenům byly 70 tisíc korun.
Kromě Plzně nabízí pohřbívání ke kořenům například hřbitov v pražských Ďáblicích, neboli první české přírodní pohřebiště Les vzpomínek, či v Brně. V zahraničí pohřbívání ke kořenům má již letitou tradici například ve Velké Británii. Jinou přírodní alternativou na Ústředním hřbitově v Plzni je lesní hřbitov, který funguje pět let. „Zájem je značný, z poloviny je hřbitov obsazený. Ve dvouhektarovém lesoparku se vzrostlými stromy je možné uložit popel zesnulých pod žulovou desku do úrovně terénu. Pod každou deskou, které jsou rozesety mezi stromy, je malý sklípek, kam lze umístit až dvanáct uren,“ doplnila Kateřina Šneberková.
Vzhledem k blížícímu se dni Památky zesnulých bude výjimečně otevřena evidence hrobových míst na Ústředním hřbitově v Plzni, a to od 7:00 do 11:00 hodin a od 12:00 do 15:00 hodin. Ústřední hřbitov bude otevřen od 7 do 20 hodin. Rozloha hřbitova je 12 hektarů. První hroby byly na plzeňském hřbitově U Václava zřízeny v roce 1901. Roku 1926 začalo sloužit nové krematorium. V těsné blízkosti nové budovy vznikl urnový háj a také kolumbárium, v Čechách v té době nejrozměrnější. V roce 2008 bylo dokončeno nové kolumbárium, které je díky své délce nejdelším kolumbáriem v České republice.
Historie kolumbária a kolumbária II v Plzni sahá do období mezi lety 1932-1933, kdy Obec města Plzně nechala vystavět nové kolumbárium severně od budovy krematoria. Autorem projektu byl Otakar Gschwind, stavbu realizovala firma Tomáše Keclíka. Třípodlažní budova s plochou střechou byla navržena jako součást funkcionalistické architektury a umožňovala uložení více než 13 stovek urnových buněk s kapacitou 4 000-5 000 uren. Objekt prošel v nedávné době rekonstrukcí zachovávající původní výraz.
Kolumbárium II bylo veřejnosti slavnostně předáno 11. listopadu. Dlouhodobým cílem je rozšiřovat kapacitu a poskytovat uctění památky v moderním, ekologickém prostředí. Kolumbárium a síň v Korandově evangelickém kostele v Plzni tvoří součást kulturního a náboženského života města, kde je kladen důraz na pietní a komunální rozloučení v souladu s historickými i současnými potřebi pozůstalých.
Korandův evangelický sbor v Plzni patří Českobratrské církvi evangelické a v Plzni má dva sbory. Budova Husova chrámu na rohu Němejcovy a Borské ulice byla slavnostně otevřena v roce 1936 a zahrnuje i kolumbárium v suterénu. Sbor organizuje bohoslužby, křty, sňatky a pohřební bohoslužby, a zároveň slouží veřejnosti a pořádá různé kulturní a společenské akce. Vysoká architektura s bohatým zdobením a unikátní prostorovou dispozicí odráží snahu o otevřenost a dostupnost pro širokou veřejnost.
Kolumbárium na hřbitov v Roudnici n. L.
Klíčové údaje o současných pohřebních možnostech
- Ekologické urny a pohřbívání ke kořenům stromů v Lesním hřbitově Doubravka
- Možnost uložení do jamky v okruhu kolem stromu; hloubka cca 60 cm
- Možnost hlasové a hudební doprovod obřadu, sezení a krátký obřadník pro rozloučení
- Na stromě dřevěná cedulka s informacemi o zesnulém
- Celoročně možné, s výjimkou zamrzlé půdy v nepříznivém počasí
- Kapacita hřbitova: stovky míst; pronájem urny 350 Kč; smlouva na 10 let
- Pod jedním stromem až osm uren; postupy pro rozšíření kapacit
- Lesní hřbitov jako alternativa k síňovým obřadům a kolumbáriím
Pro srovnání, tradiční kolumbárium v Plzni bylo v minulosti největším svým druhem v Čechách a po rekonstrukci si zachovává svůj význam pro veřejné i soukromé obřady. Zájem veřejnosti o přírodní a komornější formy rozloučení stoupá; správa města proto rozvíjí možnosti pohřbívání ke kořenům a lesním hřbitovům, které kombinují pietní rozloučení s environmentálně šetrným aspektem. Budoucnost pohřebnictví v Plzni je spojena s touhou po citlivých a personalizovaných uctěních památky, které respektují přání zesnulého i rodiny.
Historie a architektura relevantní k tématu
Na území Plzně se setkáváme s výjimečnými památkami včetně Kolumbária II a kolumbária v Krámu plzeňského krematoria a tradičními sakrálními stavbami. Kolumbárium v Plzni z roku 1936 v Korandově sboru i další architektonické prvky ukazují spojení modernistické architektury s funkcionalismem a sakrální funkcí, která má za cíl mimo náboženský význam vytvářet prostor pro veřejně dostupné a pietní obřady. Tato architektura je charakterizována kruhovým půdorysem a promyšlenou hierarchií prostor, které umožňují plynulý průchod návštěvníků a zajišťují vhodné prostředí pro rozloučení a vzpomínky.
tags: #kolumbarium #v #evangelickem #kostele #v #plzni