Kostel Červeného v Olomouci po rekonstrukci propojuje původní sakrální stavbu s novým provozním a společenským zázemím. Přístavba mezi hlavní lodí a budovou ředitelství knihovny tvoří spojovací celek a umožňuje plnit novou funkci, která kombinuje komorní koncertní a divadelní sál, veřejná čtení, přednášky a výstavy. Původní luteránský objekt z 20. století byl dlouhé roky depozitářem Vědecké knihovny Olomouc, avšak po rekonstrukci slouží širším kulturním účelům.
Architektonické řešení reaguje na neogotickou formu kostela. Půdorys nové části vychází z části původní podlahy kostela a je vysunutý mimo půdorys sakrální stavby. Propojení s knihovnou umožňuje otevření významné části okolního prostoru, který byl dříve oplocen. Nová hmotа a světelné prvky navazují na historickou zástavbu a vytvářejí jasně čitelný celek mezi kostelem a objektem knihovny.
Interiéry propojovacího objektu navrhlo atelier-r ve spolupráci s Denisa Strmiskova Studio; interiérové prvky, osvětlení a nábytek byly pečlivě doladěny do minimalistického, avšak funkčního stylu. V foyer dominují velké plochy betonu a skla, zatímco stěna s deseti tisíci knihami a večerním podsvícením vytváří centrální vizuální bod.
Prostor kostela se stal komorním sálem pro koncerty a divadlo, prostor pro veřejná čtení, přednášky a výstavy. Krystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela a vychází z půdorysu původní stavby, čímž vzniká citlivé a funkční propojení starého a nového.
Červený kostel byl původně postaven podle nákresů Franze Böhma a Maxe Löwa v období počátků 20. století jako dominantní novogotická cihlová budova pro německé evangelíky. Z hlediska provozu byl po válce vložen do správy Univerzitní knihovny a sloužil jako depozit knih; v roce 1959 však byl uzavřen pro veřejnost.
Rekonstrukce, která probíhala od podzimu 2020 do jara 2023, zahrnovala zpevnění základů, sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravu omítek a štuků, nové podlahy, opravy střechy a výměnu krovu. Novodobá krytina byla nahrazena měděnými šablonami odpovídajícími původní krytí. Aby se vyřešilo provozní zázemí, bylo zbudováno nové tělo mezi kostelem a knihovnou, které nesení provozního břemeno odbírá z původní stavby.
Celkové náklady rekonstrukce dosáhly 172 milionů korun; část byla pokryta dotací 133 milionů korun z Nástroje pro oživení a odolnost (NextGenerationEU) prostřednictvím Národního plánu obnovy. Olomoucký kraj, jako vlastník památky, původně plánoval financovat rekonstrukci bez dotací, avšak následně získal podporu pro projekt a uvolněné prostředky lze využít pro další kulturní investice.
Nové vyústití kostela do kavárny a recepce v moderní přístavbě ztvárnilo vstupní prostor a informační centrum VKOL. Jako hlavní dodavatel stavby je uvedeno sdružení firem STRABAG a.s. spolu s Atelier-r. Architektonické vedení je dílem Miroslava Pospíšila a jeho týmu, který dlouhodobě pracuje na současné architektuře s důrazem na užitnou hodnotu staveb.
Dokončený projekt představuje kompaktní celek; nová fasáda, očištěný plášť a opravená střecha dávají kostelu i celé lokalitě novou tvář. Kromě samotné obnovy interiéru zahrnuje i rekonstrukci sakristie a dalších částí kostela, čímž byl vytvořen prostor pro kulturní a společenské akce.
Historie a význam Červeného kostela v Olomouci
Červený kostel, původně sloužící německým evangelíkům, byl do července 1945 v rámci Československé republiky používán k bohoslužbám i po nástupu české správy. Po letech sloužil jako depozit knih Vědecké knihovny Olomouc, čímž ztratil veřejný přístup. Od konce 50. let sloužil znovu veřejnosti jen částečně; v roce 2019 knihovna přesunula fondy do nového depozitáře v Olomouci-Hejčíně.
V rámci nadcházejícího využití pro veřejnost a kulturu bylo rozhodnuto spojit původní kostel s novou moderní přístavbou a otevřít tak objekt veřejnosti jako kulturní centrum. Základní kámen byl položen v roce 1901 a stavba byla dokončena v roce 1902; původně sloužila německým evangelíkům.
Kulturní a společenský význam po rekonstrukci
Nový přednáškový sál umožní knihovně zvýšit frekvenci akcí a rozšířit dramaturgii o programy Moravské filharmonie a místních divadel. Otevření kostela bude doprovázet pětidenní festival Začínáme; k tradičnímu programu patří výstavy, koncerty, divadlo, workshopy a besedy.
Kostel nabídne možnost spolupráce s institucemi města i kraje a bude sloužit i pro pronájem a širší veřejný prostor. Podle ředitelky VKOL Ivety Ťulpíkové je otevření zásadním okamžikem pro prezentaci knihovny a její aktivity.
Propojení historie a moderní architektury vyžadovalo náročný dialog s památkáři; architekt Miroslav Pospíšil popsal přístavbu jako klíčový prvek, který umožňuje historickému objektu získat novou budoucnost bez znehodnocení původní hodnoty.
Interiéry využívají moderní materiály a technické inovace, včetně nastavitelných světelných scén a skleněných objektů, které esteticky doplňují stěnu s knihami. Hlavní vstupní foyer se stává centrem, které propojuje křídla kostela a nové zázemí knihovny.
V budově samotné kostelní prostor zůstává i pro komorní koncerty či premiéry menších činoher a pro veřejná čtení, výstavy a přednášky. Vnitřní prostředí je navrženo tak, aby poskytovalo otevřené a přívětivé prostředí pro širokou veřejnost i odborné akce.
Jak se architektura stala MODERNÍ (a ano, je to zvláštní)
Jak se architektura stala MODERNÍ (a ano, je to zvláštní)
- Kostel Červený byl původně postaven pro německé evangelíky a v roce 1959 byl uzavřen veřejnosti; knihovna ho využívala jako depozit.
- Po rekonstrukci vznikl nový objekt spojující původní stavbu s ředitelstvím knihovny a slouží kulturním účelům.
- Hlavními prvky rekonstrukce byly zajištění statiky, oprava střechy, obnova fasády a vybudování newogitované přístavby s informačním centrem.
- Dotace z Nástroje pro oživení a odolnost umožnila realizaci projektu s významnou finanční podporou 133 milionů korun.
- Nový přednáškový sál a komorní prostory umožní konference, besedy a spolupráci s Moravskou filharmonií a Moravským divadlem.
Upozornění: text zachovává originální formulace a uspořádání vět z poskytnutého materiálu bez změn významu.