Nejslavnější Ave Maria: proměny zobrazení Panny Marie ve výtvarném umění

Šumperské vlastivědné muzeum dokáže čas od času připravit svým návštěvníkům výstavu, kterou by člověk očekával spíše ve městě podstatně větším a od instituce slavnější a lépe dotované. A že se to v Šumperku daří relativně často, je pro obyvatele tohoto města v podhůří Jeseníků i jeho okolí jen a jen dobře. Je přitom zajímavé - i když celkem pochopitelné - že se většinou jedná o výstavu se sakrální tématikou. Stačí připomenout úspěšný triptych „Církevní umění na Šumperku, Zábřežsku a Mohelnicku“ a krásný „Vánoční příběh“ nebo „světskou“ Erotiku, unikátní výstavu flašinetů či expozici prací z dílny šumperské Kanaďanky Ley Vivot a grafiku Václava Hollara.

Výstava, která byla slavnostní vernisáží otevřena ve čtvrtek 23. října, je plně „zasvěcena“ Panně Marii. A hned na úvod mohu konstatovat, že se opět povedla. Proto ji také doporučuji jako tip na ideální výlet v období podzimních plískanic, prvních mrazíků i zimních chumelenic či holomrazů. Výstavu Ave Maria totiž můžete v Galerii Šumperska navštívit až do 1.

Plánovaný začátek výstavy byl sice o 168 hodin opožděn, ale čekání se vyplatilo. Výstavu z děl s mariánskou tématikou, pocházejících převážně ze severomoravského regionu, můžeme bez uzardění označit za unikátní. Navíc se zde dozvíte množství zajímavých informací o proměnách zobrazování Panny Marie ve výtvarném umění různých historických epoch a stylů. Výstava je totiž řazena chronologicky; začíná gotickou Madonou z II. poloviny 14. století, zapůjčenou z muzea Bojkovska (letos jsem tedy měl - zřejmě jako jeden z mála zúčastněných - tu čest ji vidět již podruhé - viz. Výstava potěší nejen příznivce sochařství a řezbářství, ale najdete zde také klasické obrazy nebo obrázky na skle. Madona je zde zachycena jako mladá dívka i jako zralá žena, držící v náručí svého mrtvého syna.

Během výstavy mě přepadla kacířská myšlenka na téma „proč si Bůh vybral právě ji, když pak musela rodit jako - v lepším případě - čtrnáctiletá dívenka“, ale pro jistotu jsem to s nikým moc nerozebíral. Raději snad tedy uvedu, že vernisáž zahájila ředitelka Muzea Šumperk - symbolicky Marie - Gronychová (a shodli jsme se na tom, že jí to slušelo) a pěvci i pěvkyně ze souboru Schola od sv. Jana Křtitele. Úvod pěkný a důstojný. A pak už se většina účastníků tradičně vrhla na jednohubky, nápoje a jiné drobné pohoštění … a já dostal konečně více prostoru k pořizování fotodokumentace.

Přestože výstava obsahuje mnoho exponátů, chci zmínit alespoň nejzajímavější kusy, které mě zaujaly. Uvádím je bez časové posloupnosti i bez jakýchkoliv zjevných i utajených souvislostí. Zahnerovy sochy Panny Marie a Archanděla Gabriela (Šumperk, I. polovina 18. století) a obraz sv. Rodiny neznámého autora ze zábřežského muzea (18. stol.) představují silné dialogy mezi tichou modlitbou a výtvarnou expresí. Pieta s andělem smrti (Staré Město, I. polov. 18. stol.) a Assumptu (Jánský vrch, 1661) ukazují proměny ikonografie během baroka a renesance. Panna Maria z různých lokalit (Muzeum Jesenicka, 16. až 17. stol.; Zábřežská Madona, 15. stol.; Madona z Kozího Hrádku, 15. stol.) zdůrazňují regionální odlišnosti a cestu mariánské ikonografie napříč Moravou a Slezem.

Další listy zahrnují Altottinskou Madonu (Bavorsko, Velké Losiny, 15. stol.), Madonu z Klášterce zvanou Bojkovická Madona (70. léta 14. století), grafický list Uctívání Panny Marie (Albrecht Durer, Zábřeh, 1501 nebo 1502) a obrázky obrazů na skle s námětem Panny Marie (18. a 19. století). Dále Pietu (Šumperk, 19. stol.), Madonu z Branné (1520) a Svatou příbuzenstvo Kristovo (Sobotín, Pernštejn, 1512) či Assumptu z Tatenice (1510-1520). Z dalších zajímavostí jmenujme zlacenou Madonu z Bohdíkova (II. poloviny 14. století), Madonu z Kozího Hrádku a Komentovanou Assumptu z Veleboře (kaple v Klopině, 1601).

Mezi jednotlivé kusy patří i obraz Panna Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem (Franz Helwig, Branná, 1718), Kojící Madonu (Jaroslava Eschlerová, Olomouc, 21. století) a moderní Madony (Dagmar Koverdynská, Nový Malín, 2004; Antonín Suchan, Šumperk, 21. století). Celkově lze říci, že cenné sbírkové předměty Vlastivědného muzea v Šumperku doplňují zápůjčky z jednotlivých farností, Národního památkového ústavu a dalších muzeí. Výstava v Galerii Šumperska potrvá až do 1. února příštího roku. Zaměřuje se na proměny vnímání a zobrazování Panny Marie od období gotiky až po současnost. Pokud ji budete chtít navštívit, bude vás to stát pouhých 30,- Kč. O unikátní výstavě také unikátní článek, doprovázený krásnými obrázky.

Touto expozicí se tedy odráží nejen bohatá symbolika Ave Maria, ale i kontinuita regionální sakrální umělecké produkce, která propojuje muzejní sbírky s lokálními farnostmi a národními institucemi. Navštívit výstavu může každý, kdo hledá hlubší vhled do proměn zobrazení Panny Marie napříč kulturou a historií moravského regionu.

mapa zastavení ikonografie Panny Marie

Příběh Nanebevzetí Panny Marie, Matky Boží

tags: #nejslavnejsi #ave #maria