Středověký svět se pohyboval mezi dvěma póly, které v každém mikroregionu reprezentovala sídla světské vrchnosti a církevní farnosti. Hrad, tvrz nebo později zámek ztělesňovaly každodenní radosti a strasti tohoto světa a kostel a fara zhmotňovaly vzpínání středověkého člověka k Bohu a k věčnosti. Ve Vimperku uzavíral farní kostel Navštívení Panny Marie dolní část náměstí. Štafetu duchovního centra převzal od staršího kostela sv. Bartoloměje pod hradem někdy ve 14. století.
Tvoří jej nesymetrické dvojlodí s věží v jihozápadním nároží a s kaplí svaté Anny, která byla přistavěna v roce 1500. Hlavní loď byla zaklenuta síťovou křížovou klenbou počátkem 16. století a k dalším úpravám došlo kolem roku 1600 a v 18. a 19. století. Severní straně lodi dominuje fragment nástěnné malby 10 000 mučedníků z 15. století a v jižní předsíni s renesanční křížovou klenbou byly v roce 1921 odkryty malované citáty z bible s renesančními ornamentálními malbami z roku 1572.
Vnitřní zařízení kostela je barokní z doby před polovinou 18. století a pseudogotické: hl. oltář z roku 1702 je dílem sochaře F. Ramblera z Cáhlova. Srdce hlavního oltáře tvoří pozdně gotická madona, oděná v barokní plechový šat. Zajímavostí je zasklená tumba z roku 1768 s údajnou kostrou sv. Inocence, umístěná pod oltářem. Po stranách hlavního oltáře jsou pak dvě velké vitraje z konce 19. století, vytvořené sklářem Janem Quastem pro světovou výstavu ve Vídni a poté věnované kostelu. Jde o lehce nadživotní obrazy Ježíše a Panny Marie bohatě zdobené rostlinnými a architektonickými prvky.
V nároží pod věží kostela zavane baroko ještě jednou ze sochy svatého mučedníka.


- Farní kostel Navštívení Panny Marie uzavíral dolní část náměstí ve Vimperku a převzal štafetu duchovního centra od staršího kostela sv. Bartoloměje.
- Hlavní loď sítěnouví klenba, kaple svaté Anny, a přistavěná 1500 kaple posilují obraz středověkého snahu o spojení hodnostářů a věřících.
- Malby a architektonické prvky z 16. až 19. století dokazují postupné proměny interiéru a význam liturgie v každodenním životě města.
- Rámečky a vitraje z 19. století připomínají mezinárodní uznání a darování kostelu ze strany sklářů pro světovou výstavu ve Vídni.
Po stránce ikonografie a architektury zůstává kostel jedním z nejcennějších svědectví o spojení středověkého duchovního života a toho, jak se promítal do pozdně renesanční a barokní výzdoby městských chrámů.