Four Witnesses (nebo Four Martyrs Church, řecky Tesseris Martyres) patří mezi významné církevní památky starého Rethymna i Rumunska, a v češtině bývá někdy označován jako kostel čtyř mučedníků. Název odkazuje ke čtyřem statečným krétským mužům, kteří obětovali životy pro víru a odmítli konvertovat k islámu během turecké nadvlády Kréty. Kostel Four Witnesses stojí v těsné blízkosti Městské zahrady a brány Guora, která je jedním z hlavních vchodů do Starého města Rethymno.
Historie a architektura kostela
Současná podoba kostela Four Martyrs pochází z roku 1975 a impozantním dojmem nepůsobí jen zvenku, ale i v interiéru, který je bohatě zdoben nádhernými nástěnnými malbami i nevšedním nábytkem, včetně krásných lustrů. Chiesa di San Carlino alle Quattro Fontane v Itálii je jiným příkladem barokního výstavního stylu, avšak spojuje se s bohatou historií regionu a obdobných památek po celé Městské zahradě a okolí. Letoviska, pláže, památky i výlety - to vše je v mapách Kréty přehledně zobrazováno.
Ústřední význam v souvislosti s kostelem Four Martyrs spočívá v odkazu na čtyři mučedníky, kteří podle tradice sloužili jako křesťanští misionáři v dobách pronásledování. Podle některých záznamů jsou jména Zotic, Attalos, Camasis a Filip a jejich mučednická smrt je spojena s římským provinciím Dácie a později s regionem Malá Skýtie (Dobrudža).
Ostatky mučedníků a archeologické nálezy
Ostatky čtyř mučedníků byly nalezeny v roce 1971 v obci Niculiţel v župě Tulcea, ve středověké kryptě pod starodávnou bazilikou. Nápis v řečtině na jižní stěně krýtu zněl „Kristovi mučedníci Zotic, Attalos, Camasis a Filip.“ Tyto ostatky byly později převezeny do Konstancie a uloženy v katedrále. Předpokládá se, že tito mučedníci byli pravděpodobně křesťanští misionáři a že následovali křesťanskou víru i v době pronásledování císaře Diokleciána. Kostely a kláštery, postavené nad jejich hrobem, byly v minulosti významnými místy modlitby a poutí.
Tímto hřbitovem prošla Dunajem i obchodní a vojenská trasa, která byla spojena s kočovnými národy a dalšími kulturními vrstvy. Kostelík existoval až do 6.-7. století, kdy byl zničen invazí a zapomenut. Jeho zbytky byly objeveny v polovině 20. století a od té doby se pod zemí skrývaly další stavební nálezy, které naznačují rozsáhlost tehdejšího komplexu.
Různé vrstvy dějin
V anotacích tradičních textů se uvádí, že v době Diokleciánových ediktů zřizovalo několik císařských nařízení pronásledování křesťanů, což se projevilo i na území Dobrudže v Malé Skýtii. Čtyři mučedníci, pohřbení poblíž Niculiţelu, byli nejspíše vojáky, kteří vyznávali víru a nebyli schopni konvertovat. Kromě toho se v průběhu staletí objevily další nálezy - v kryptě starokřesťanského kostela našli vědci ostatky dalších šesti mučedníků, jejichž identita je částečně doložena nápisy a historickými záznamy. Den jejich svátku je 4. června, slaví se však procesí o den dříve, 3. června, z kláštera Cocoş do Isaccea a do Niculiţelu, kde ostatky zůstávají přes noc a následující den se koná liturgie.
Křesťanský odkaz na Balkáně a v Dobrudži
Rumunské a řecké tradice ukazují dlouhou historii křesťanství v jihovýchodní Evropě. Podle Eusebia z Caesareje a dalších historiků byly kostely i kláštery v Dobrudži místy, která připomínají počátky křesťanství v regionu. Svatý Ondřej, patron Ruminska a údajně první apoštol křesťanské víry v této oblasti, je zobrazen na ikonách a v liturgii různých klášterů. Tradice vypráví o tom, že svatý Ondřej křtil obyvatele této země mezi Dunajem a mořem a jeho přítomnost je považována za důležitou součást místní spirituality.
Historické texty také popisují, že společenství křesťanů v Dácii a Dobrudži existovalo již ve 2. a 3. století, a to díky římským kolonistům. Odtud pochází souvislosti mezi místy jako Tomis (dnešní Konstanca) a jeskyní svatého Ondřeje, které dodnes připomínají raně křesťanskou tradici a misijní činnost Apoštola Ondřeje.
Současnost a význam pro turisty
Současná podoba kostela Four Martyrs v Rumunsku a jeho propojení s kláštery v Niculiţelu či Isaccea jej činí důležitým místem poutníků i turistů zajímajících se o rané křesťanství a místní architekturu. Městská zahrada a brána Guora připomínají, že historicky složité osudy regionu často bývají spojeny s náboženskou kulturou a architekturou. Interiéry kostela jsou bohatě zdobené, odhalující významnou dekorativní historii a umělecké dílo, které odráží poutavý vývoj náboženské architektury v této části Balkánu.
