Temný příběh, z něhož mrazí, se vypráví o hřbitově, který stojí v polích u lesa ve Velharticích nedaleko Klatov na jihozápadě Čech. Jeho součástí je hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z roku 1373, který byl podle legendy svědkem děsivé události. V jihovýchodní části velhartického hřbitova se měl v dobách Velké Moravy konat jakýsi obřad černé magie na oživení mrtvého. Podle legendy byl úspěšný a na místě dodnes zůstávají stopy uvolněné negativní energie. Příběh, který mezi místními koluje od nepaměti, inspiroval i Karla Jaromíra Erbena, který ho popsal v baladě Svatební košile.
Někdejší rozlehlé pohřebiště Velhartic ukrývalo i následující dramata. Dívka jednoho z padlých mužů se nedokázala smířit se smrtí svého milého a vytrvale odmítala nápadníka, jenž jí stále nadbíhal. Zhrzený mladík se rozhodl pomstít a oživil na velhartickém hřbitově pohřbeného milence. Oživlé tělo neživého pak zamířilo za svou milou, aby si do říše mrtvých odneslo to, co mu bylo nejdražší. Dívka svého drahého následovala do jeho „domu“. K jejímu údivu ji však padlý voják přenesl přes hřbitovní zeď a uvěznil v márnici.
Také samotný kostel sv. Máří Magdalény se stal místem zvláštního svědectví. Pověst spjatá s velhartickým hřbitovem není jediná záhada, která místo obestírá. Na štítu kostela už odnepaměti vystupují skvrny, které při pozornějším pohledu připomínají ženskou tvář. Ačkoliv kostel dostal novu omítku, skvrny se po čase znovu objevily, jakoby snad chtěly něco sdělit. Někteří místní věří, že tvář patří dívce unesené oživlým umrlcem.
V těsné blízkosti zámku v Kunštátě na Moravě se nachází historický psí hřbitov, který je nejstarším v celé Evropě a jediný takový u nás. Na konci 19. století ho založili tehdejší majitelé kunštátského panství, svobodní pánové Honrichsové z Wolfswarffenu. Celkem zde najdete 16 pomníčků, z nichž 12 nese čitelné jméno a letopočet. Pravděpodobně nejstarší, který patří psovi jménem Lux, pochází z roku 1890. Mezi dalšími jmény, která se nacházejí na pomníčcích, je Žolička, Issi, Zuppi, Flott nebo Mopsi.
Dolní Hřbitov ve Žďáru nad Sázavou je spjatý s podivuhodným protiupírským zásahem z konce 19. století, o němž se zmiňuje žďárská i jihlavská kronika. Jeden z hrobů patřil nelítostnému správci žďárského zámeckého velkostatku Aloisi Ulrichovi. Ke svým poddaným se během života choval velmi krutě a klid jim nedopřál ani po své smrti v roce 1817. Místní proto povolali jihlavského kata, který nařídil hrob otevřít. K úžasu všech v něm našel tělo, které neneslo žádné známky zkázy. Kat oslovil Ulricha jménem a ten otevřel oči a zvolna se posadil. Knězově zaříkání se nebožtík vysmál, a tak mu kat utnul hlavu a tělo nechal zasypat nehašeným vápnem. Od té doby měli místní klid.
Podle legendy není však otázka jen v oživení. Zůstává však otázka, jak je možné, že mrtvý živořil i po své smrti. Někteří záhadologové to připisují mimořádné architektonické koncepci hřbitova. Stavba je založena na půdorysu trojúhelníku - symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku.
Hřbitov v Broumově láká návštěvníky unikátní dochovanou památkou lidové architektury - dřevěným hřbitovním kostelíkem Panny Marie. Jde o nejstarší dřevěný kostel u nás a zároveň i o jednu z nejstarších dřevěných kostelních staveb ve střední Evropě. Podle údajů broumovského kláštera byl založen už v roce 1177 Rakouskou šlechtou, která na tomto místě přijala křest. Šlechtična věnovala kostelu perlovou čelenku, která je dodnes uložena v broumovském muzeu. První oficiální zmínka v literatuře pochází z konce 14. století. Později byl kostel vypálen husity a v roce 1450 se dočkal znovuobnovení. Dnešní gotická podoba kostelíku pochází až na drobné pozdější zásahy právě z této doby. Interiér kostela s malovanými stropy, bohatým oltářem a historickými obrazy si můžete prohlédnout od dubna do září. Za vidění však i během zimy stojí otevřené ochozy kostela. Do nich byla postupně přemístěna celá řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů. Najdete zde i popravčí špalek a kopie devíti desek z 16. století, které líčí významné události města. Dozvíte se tak třeba o náletu kobylek v roce 1542, který je v těchto místech skutečně ojedinělý.
Slavná jména kam se podíváte. To je jedním z důvodů, proč je vyšehradský hřbitov v Praze jedním z nejznámějších u nás. Původní farní hřbitůvek se v 70. letech 19. století přeměnil na vyšehradské národní pohřebiště. V současné době je v něm pochováno přes 600 význačných osobností české vědy, kultury a sportu - mezi nimi Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, bratři Čapkové, Svatopluk Čech, Vlasta Burian a mnozí další. Také náhrobky nesou slavná díla J. V. Myslbeka, F. Bílka, B. Kafky, O. Španiela a jiných umělců. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů postavenou koncem 19. století. Hlavním iniciátorem její výstavby byl spisovatel a obrozenec František Palacký. Na jejím průčelí je napsáno „Ač zemřeli, ještě mluví.“ Do dnešního dne je zde pochováno přes 50 významných osobností - například básník Julius Zeyer, sochař J. V. Posledním naším tipem je dušičková návštěva Malostranského hřbitova. Na unikátním hřbitově jsou pohřbeni především význační představitelé národního obrození a poslední místo odpočinku zde nalezli známí architekti, sochaři a malíři jako Dietzenhoferové, Platzerové či Antonín a Václav Mánesovi.
- Nejtajuplnějším zdejším místem je hrob označený jménem Anna Degenová (1848-1851), dcera c. k. královské rodiny, která podle legendy ztělesňovala Svaté dítě.
- Gotický hřbitovní kostel sv. V době po roce 1513 byl interiér kostela vyzdoben souborem pozdně gotických nástěnných maleb a v průběhu 16. století renesančně upraven.
- Roku 1964 byl kostel sv. Wolfganga v bývalém Doupově zapsán na státní seznam kulturních památek a následně zbořen.
V současné době se na různých místech v Čechách objevují podobně pozoruhodné hřbitovy a kostely. Kostel na Moráni byl přestavěn a doplněn renesančními prvky, takže gotický ráz ustoupil pozdějším zásahům. Od roku 2005 je řeckokatolická církev vlastníkem některých kostelů a proběhly rekonstrukce, které proměnily jejich současný vzhled i funkci. Podrobné informace o historii hřbitovního kostela sv. Máří Magdalény a souvisejících památkách ukočírují obdiv k dávným časům a zároveň upozorňují na nutnost péče o kulturní dědictví.
Podrobné informace o historii hřbitovního kostela sv. Máří Magdalény a souvisejících památkách ukočírují obdiv k dávným časům a zároveň upozorňují na nutnost péče o kulturní dědictví.
5. Gotické katedrály
Další zajímavosti: broumovský dřevěný kostel Panny Marie je nejstarší dřevěný kostel v zemi a svědectvím o dřevěné liturgii střední Evropy; jeho založení je spojeno s šlechtou z 12. století a perlovou šňůrou darovanou do muzea. Ze zrušených hrobů byly do ochozů přemístěny renesanční a empírové náhrobky, a to spolu s dalším bohatým ikonografickým portfoliem. Z historie Doupova vyvěrá vliv reformace a proměny moci na místních kostelích v 16. století, kdy katolické bohoslužby ustoupily do krátkého období protestantské správy a po 20. století nastala obnova a rekonstrukce.