Po založení města Kadaně v polovině 13. století vyvstala potřeba zřízení nového farního kostela. První zmínky o něm pocházejí až z 90. let. Zasvěcen byl Panně Marii. Šlo pravděpodobně o trojlodní baziliku s dvojvěžovým západním průčelím (pokud nebylo až pozdně gotické), jejíž kněžiště bylo přizpůsobeno liturgickým hodinkám řeholní komunity johanitů ze sousedící komendy. Tento stav pravděpodobně přetrval do požáru roku 1498, po němž byl chrám částečně přebudován: snad až tehdy získal nové pozdně gotické presbyterium a západní předsíň s dodnes dochovanou krouženou žebrovou klenbou.
Podle Willenbergovy kresby z roku 1602 nové presbyterium výrazně převyšovalo původní trojlodí a spolu s dvojvěžím dodávalo farnímu chrámu monumentální charakter. Rokem 1542, kdy se johanité (maltézští rytíři) vzdali duchovní správy v Kadani, započala souvislá řada neřeholních farářů a děkanů. Jedním z nejvýznamnějších byl v polovině 18. století Leopold Roch, který dokončil barokizaci kostela a uprostřed náměstí zřídil sloup Nejsvětější Trojice (1755).
Zmíněná barokní přestavba probíhala ve dvou fázích. Nejprve bylo v polovině 17. století (po r. 1654) za účasti italských architektů přestavěno průčelí a západní polovina chrámu. Staré středověké trojlodí se tím proměnilo ve vysoké jednolodí s postranními kaplemi podle chrámu Il Gesù v Římě. Došlo též ke změně zasvěcení a kostel je od té doby znám pod titulem Povýšení svatého Kříže.
Zhruba o století později (po r. 1746) přestavěl kadaňský architekt Jan Kryštof Kosch pozdně gotické presbyterium do vznosné barokní formy. Chrám byl spolu s městem těžce poškozen velkým požárem v říjnu 1811, kdy se zřítily klenby i s nástropními malbami. Znovu vysvěcen byl kostel o dvě léta později.
Jeho dnešní zařízení je dílem dovezeno odjinud (např. hlavní oltář a kazatelna pocházejí ze zrušeného kostela sv. Michaela v Litoměřicích), anebo zhotoveno v novobarokním slohu v průběhu 19. století. Kadaň, kostel Stětí sv. Kadaň, kostel sv. Blatno, kostel sv. Chomutov, kostel sv.
Pozdně gotická i barokní podoba průčelí a západního průčelí ilustruje proměny chrámu.
Presbyterium z 2. poloviny 17. století a změna zasvěcení na Povýšení svatého Kříže.
Sloup Nejsvětější Trojice vznikl v roce 1755 díky Leopoldu Rochovi.
- Odkaz středověké trojlodí s dvojvěžím západního průčelí a možné řeholní liturgické úpravy pro johanitů ze sousední komendy.
- Požár roku 1498 a následná částečná přestavba s novým pozdně gotickým presbyteriem a krouženou žebrovou klenbou.
- 1602 Willenbergova kresba ukázala monumentálnost nového presbyteria a dvojvěží.
- 1542 odchod johanitů a zahájení období neřeholních farářů a děkanů.
- Barokní proměny za účasti italských architektů po r. 1654: průčelí a západní část chrámu, změna zasvěcení.
- Po r. 1746 Koschova rekonstrukce presbyteria do pozdně barokní formy.
- Velký požár 1811 a následné znovuzavěcení; dnešní zařízení pochází z dovozu a 19. století v novobarokním slohu.
Současný obraz kostela a jeho kulturní význam
Kostel dnes představuje kombinaci historických vrstev: od středověkého trojlodí po barokně přetvořené presbyterium a západní průčelí, s ikonografií a architektonickými detaily, které odrážejí proměny města a jeho duchovního života. Hlavní oltář a kazatelna pocházejí ze zrušeného kostela sv. Michaela v Litoměřících a další zařízení vznikla v 19. století v novobarokním stylu.
Kostel je často spojován s historií Kadane a jejího náměstí, kde sloup Nejsvětější Trojice z roku 1755 připomíná období baroka a význam Mauzolea pro místní společenství. V důsledku historických zvratů a požárů si kadaňský chrám zachoval bohaté vrstvení architektonických přístupů, které vypráví o kontinuálním procesu rekonstrukcí a adaptací pro liturgické a společenské potřeby města.
tags: #kostel #kadan #ceskoslovenske