Dva kostely v Plaňanech jsou i se svými věžemi nápadné zdaleka. Připomínají slávu vesnice nedaleko Kolína, které ve středověku náležela městská práva a ležela na důležité kupecké trstenické stezce.
Stavebně hodnotnější je kostel spodní - kostel Zvěstování Panny Marie, postavený v románském stylu v poslední čtvrtině 12. století. Z původní stavby zůstala v románském slohu jen část. Kostel byl několikrát opravován, ne vždy s náležitým citem. Pod jeho podlahou jsou dokonce zbytky zdiva ještě staršího, raně křesťanského kostela z doby kolem roku 900.
Lovce zajímavostí upoutá druhý kostel - kostel Narození svatého Jana Křtitele, postavený v novogotickém stylu. Jeho věž je vychýlená od svislice téměř o jeden metr… Plaňanští ho postavili podle plánů architekta Mikše v letech 1898-1903, když zjistili, že starý svatostánek nestačí pojmout všechny návštěvníky. Stavba nebyla šťastná, dva dělníci se během stavby zřítili. Mimoto pražský stavitel Gabriel z finančních důvodů použil levnou, zvětralou žulu z nedalekých žabonoských lomů.
Když se na to přišlo, byla v některých částech nahrazena kvalitnějším materiálem z plaňanského lomu, ale pozornosti uniklo, že věž nestojí na samostatném základu, nýbrž z jižní strany na základech kostela. Nerovnoměrné statické zatížení záhy už během stavby způsobilo odklon věže na opačnou, severní stranu. V roce 1931 odchylka věže činila na osm set milimetrů a kostel musel být pro veřejnost uzavřen.
Orientovaný kostel s užitným patrem má obdélnou loď a pětiboký presbytář s opěrnými pilíři. Ploché stěny, dělené průběžnou mezipatrovou římsou, jsou prolomeny hrotitými okny s rotujícími kružbami a dvěma svislými pruty. Na severní straně je k presbytáři připojena sakristie se vstupem na kazatelnu, na jižní straně kostela stojí při jihozápadním nároží lodi schodišťová věž, která zpřístupňuje vřetenovým schodištěm horní emporu, v ose západního průčelí dominuje hranolová zvonová věž se zazděným karnerem (pohřební kaplí) a vřetenovým schodištěm, které umožňuje vstup na horní emporu a podstřeší kostela.
Loď a presbytář jsou sklenuty žebrovou síťovou klenbou se vzdutými kápěmi, dekorovanou na průniku žeber dřevěnými zlacenými růžemi. Vyžlabená žebra se v lodi opírají o přízední pilastry. Na ně jsou přizděny empory obíhající loď ze tří stran a na západní straně navýšené o arkádovou tribunu. Arkádou v jižní stěně přesbytáře se do kněžiště otevírá vrcholně barokní oratoř s balustrovou poprsnicí.
Vstup do lodi a presbytáře umožňují diamantované renesanční portály. Pozdně renesanční sloupový hlavní oltář je připisován Melchioru Kuntzemu z Freibergu, dokončen byl pravděpodobně roku 1605. Nad novorenesanční kamennou kazatelnou z roku 1887 se nachází dřevěný renesanční klobouk, dle dochované signatury zhotovený roku 1604 truhlářem Konrád Seifert z Freibergu.
U severní stěny kostela jsou druhotně umístěny barokní sochy Ecce Homo z roku 1769 a sv. Jan Nepomucký z roku 1713, který stojí na soklu nedochované sochy sv. Informace o farnosti Všejany.
V obci Všejany se nachází kostel sv. Jana Křititele, který patří římskokatolické diecezi Pražské. Všejanská farnost zahrnuje tyto obce Straky, Zbožíčko, Čachovice, Lipník, Vlkavu a Struhy, Zavadilku a Jizbice. Všejanskou farnost spravuje nymburský farář pater Mgr. Peter Kováč. Bohoslužby se konají vždy v neděli od 8:00 hod. Kontakt na pohřby, svatby, křtiny 736185154.
Historie kostela sv. Jana Křtitele: Byl založen na počátku XIV. století a to r. 1344. Byl postaven v opevněné tvrzi obklopené vodou a bažinami. Nejstarší známí držitelé tvrze všejamské a tedy i zakladatelé kostela a jeho patronové byli Leva, Jan a Manča, vdova po Ivanovi. Ti kostel drželi tvrz všejamskou do r. 1365. Po nich následují Leva, Jan a Odolen. Vedle tvrze měli zde také dvory Pešek ze Všechlap a Ježek Kozel ze Zásady a Jan Kácovec.
Od Jana Jírovce, který byl koncem 14. století majitelem tvrze a patronem kostela, koupil tvrz všejamskou Půta z Častolovic a připojil ji ke Kostomlatům. Podržev si podací kostelní, dal tvrz všejamskou v manství Jetřichovi Husovci z Husové. Tento stal se předkem Husovce ze Všejam. Jeho syn Mílota prodal tvrz i dům ve Všejamech r. 1466 Zdeňkovi a Jetřichovi, bratřím z Chlumu. Jejich potomci psali se Všejamskými z Chlumu a sídlili na tvrzi všejamské.
Na počátku 16. století bylo zboží všejamské rozděleno a to tak, že jednu část držel Jan Všejamský ze Svínčan a druhá část s podacím kostelem připadla k Lysé, kde seděla tehdy Kateřina z Kolovrat. Ta odkázala Všejany dceři své Elišce ze Smiřic, po níž je zdědil její syn Jan z Valdštejna. Brzy však zemřel a Všejany koupil r. 1549 Vilém z Valdštejna pán na Lomnici. Po něm zdědil Všejany r. 1557 jeho syn Jindřich a připojil je k panství dobrovickému.
R. 1559 získal dva dvory ve Všejamech s podacím kostelem Jindřich z Donína a na Benátkách. Téhož roku však koupil panství benátské císař Rudolf a část panství všejamského připadla zpět ke Všejamům. Koncem 16. století náležela nějaká část Všejany k Jezdci. Dvůr jezdecký zdědil r. 1606 Jan z Chlumu. Po jeho smrti prodali strýcové Újezdec s podlužním dvorem ve Všejamech a s dílem vsi Všejany a Bratronice Kristině z Valdštejna, manželce Heníka z Valdštejna na Bobrovici. Když pak se svým manželem r. 1623 ujela ze země, byl statek její zkonfiskován, odhadnut na 18.998 kop míšenských grošů a prodán Albrechtovi z Valdštejna a ten dal jej hofmistru království českého Adamovi z Valdštejna.
Ve století 17. vyskytují se Všejany jen jako zboží dobrovické a loučeňské. Zvonice vedle kostela byla od základu zvonice přestavěna r. 1830. Před první světovou válkou měla tři zvony z let 1456, 1484 a 1544. První dva byly r. 1916 zabaveny k vojenským účelům. Byly sice po válce nahrazeny, ale opět ve druhé světové válce v r. 1941 zabrány. Zůstal jen zvon největší, ulitý ke cti Nejsvětější Trojice r. 1544. V sanktusník vížce je malý zvon ulitý ke cti P. Marie r. 1746.
Kostel všejamský ve tvrzi byl postaven ve slohu gotickém. Až do dalších dob zachoval si svoji původní podobu a slouží dnes za presbytář. Loď kostelní byla přistavěna později. Již ve XIV. století byl kostelem farním a měl vlastního kněze. Jen v neklidných dobách po válkách husitských a po válce třicetileté byl spravován z okolních měst - Benátek a Dobrovic. Dnešní podoba pochází z poslední přestavby r. 1872. Toho roku byl kostel prodloužen na západ o 2 sáhy. Marie, na boční zdi Rozmluva P. Ježíše s Martou a Marií v Bretani.
Malbu provedl malíř Rak z Prahy. Hlavní oltář barokový se sochami sv. Václava a Víta byl odstraněn r. 1897 a nahrazen novým pseudorománským. Oltář i obraz je dílem bratří Bušků ze Sychrova u Turnova. Byl pořízen nákladem 534 zlatých. 200 zl. Věnovala Eleonora kněžna z Thun-Taxisů, 100 zl. Alexandr kníže z Thun-Taxisů, patron kostela. Do oltáře vložen oltářní kámen s ostatky sv. Celestína a Pia z r. 1670. Byl vyměněn r. 1950 s ostatky sv. Cyrila a Justína. Kazatelna kamenná byla původně bez stříšky.
Počátkem 18. století byla přidělána stříška se vzácnou soškou sv. Jana Křtitele. R. 1852 byla kazatelna opravena, stříška přizdobena a doplněna obrazem Dobrého pastýře. Obraz vymaloval akad. Malíř A. Bubák, který na omítce namaloval také obrazy čtyř sv. evangelistů.
Na evangelijní straně stojí oltář P. Marie. Byl postaven r. 1874. Původní, na plátně malovaný obraz P. Marie byl r. 1890 nahrazen sochou P. Marie Lurdské, péčí růžencového bratrstva. R. 1889 byl oltář doplněn sochami sv. Ludmily a blah. Anežky české od řezbáře Krejčíka z Prahy.
Na protější straně stojí oltář sv. Kříže, původně sv. Jana Nepomuského. Sešlý oltář sv. Jana Nepomuského byl odstraněn r. 1852. Oltářní obraz sv. Kříže maloval turnovský malíř J. Velnmann. Oltář byl r. 1874 nově přestavěn. Sochy sv. Antonína Pad. a sv. Vojtěcha jsou ze stejného oltáře sv. Jana Nepomuského. Oltářní kameny na obou oltářích jsou z r. 1880 a chovají ostatky sv. Blančíny a Ilumináty. Posvětil je 29. IV. 1881 litoměřický biskup Ant. Ludvík Frind.
Proti bočnímu vchodu stojí oltář Božího Srdce Páně, který bývá upravován na Boží hrob. Byl postaven r. 1906 a zaplaceno zaň 550 korun. Zhotovili jej bratři Buškové ze Sychrova u Turnova. Socha Bož. Srdce Páně zhotovena 1935 řezbářem Záchumenským ze Sychrova. Kostelu ji darovala Kateřina Hrušková z Lipníka. Oltář doplněn r. 1952 sochami sv. Judy Tadeáše a sv. Aloise.
Křtitelnice je prastará, cínová s kamenným podstavcem. Opravena byla r. 1888. Socha sv. Terezie od Ježíška byla pořízena r. 1935 od Chrámového družstva v Pelhřimově jako protějšek starší sochy sv. Josefa. Křížová cesta byla pořízena r. 1911 nákladem 1000 korun od malíře Brázdy.
Starý obraz pod kůrem - Umučení Páně - pochází ze zrušeného kláštera Dominikánů v Nymburce. Pěkná baroková soška P. Marie ve skříňce na protější zdi byla darována kostelu r. 1851 vlkavským mlynářem A. Škodou. Stávala dříve na oltáři p. Marie.
R. 1941 postaveny na kůr nové varhany firmou Karel Weiss z Dušníků u Prahy. Zásluhu o pořízení těchto varhan získala svou horlivostí o zvelebení domu Božího Františka Švejdová, vdova z Jizbic.
Dodatek: Nedaleko Malostranského náměstí se nachází kostel svatého Tomáše, ve kterém se nedávno uskutečnilo natáčení online koncertu z cyklu Kostelní slavnosti. Zdá se, že se ve vaší zahradě zastavil čas.
kostely Rýmařovska H J
Jak vnímáte dnešní dobu? Lidé by si měli najít čas sami pro sebe, mám pocit, že žijeme moc rychle. Měli bychom se zklidnit, učit se trpělivosti a pozitivnímu vnímání světa. Mojí filozofií je prožívat přítomný okamžik naplno, protože minulost už nezměníme a budoucnost ještě nemáme. Důležité je se neuzavírat, ale komunikovat, sdílet pocity, zážitky i starosti s blízkými lidmi.
Kostel má za sebou bohatou historii. Kdy byl založen? Kostel byl při augustiniánském klášteře založen již ve třináctém století. Potom byl během staletí mnohokrát přestavován. Jeho současná, tedy vrcholně barokní podoba, pochází z první poloviny osmnáctého století.
Kromě různých neštěstí nebo požárů se tu v šestnáctém století stala jedna kuriózní nehoda, kdy se pod návalem diváků zřítil kůr a poté kostel znovu vyhořel. Oratoř kostela byla v sedmnáctém století propojena s blízkým Oettingenským palácem chodbou, kterou měla údajně procházet i Marie Terezie.
Přímého propojení do uzavřené oratoře využívala, když chtěla jít na mši svatou a chtěla ji bez pozornosti veřejnosti v poklidu sledovat. Níže uvádíme bohatou vnitřní výzdobu: nejvýznamnější nástropní malby od Václava Vavřince Reinera znázorňují život a učení svatého Tomáše a svatého Augustina; od Karla Škréty jsou v kostele čtyři obrazy, dva z nich - Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice - jsou umístěné v kněžišti.
Nádherný je také hlavní oltář… Hlavní oltářní obraz Umučení svatého Tomáše a menší obraz Svatého Augustina jsou dílem Petra Paula Rubense, jejichž originály jsou dnes uloženy v Národní galerii. V kostele můžete vidět pouze jejich kopie.
Augustiniáni mají ve světě množství projektů, v Praze jste založili školu. Před deseti lety jsme otevřeli nejprve mateřskou školu a poté jsme každý rok otevírali další a další třídy. V současné době máme mateřskou a základní školu i čtyřleté gymnázium, kam chodí přes 280 dětí a všechny děti i rodiče znám za ty roky jménem.
Pro děti máme připravené různé zájmové kroužky, ale zastáváme názor, že hlavně ty menší děti by měly odpočívat, mít prostor samy pro sebe a hlavně si hrát. Sloužíte mše svaté i v cizích jazycích? U nás se potkává velké množství farních komunit: česká, anglická, španělská a filipínská.
Jsme různí a zároveň si blížcí, chceme být otevření a navzájem se obohacovat. Mše svaté probíhají každou neděli, kdy začínáme v 9:30 v češtině, poté následuje mše v angličtině v 11:00, od 12:30 ve španělštině a nakonec od 14:00 ve filipínštině.