Kostel sv. Ludmily na náměstí Píseň Míru v pražských Vinohradech

Kostel sv. Ludmily je katolický kostel na náměstí Míru v pražských Vinohradech. Typická neogotická stavba byla postavena koncem 19. století na počest svaté kněžny Ludmily. Původně malá obec Vinohrady byla roku 1879 povýšena na město a stále rostoucí počet obyvatel si vyžádal stavbu nového farního kostela.

Poté, co byly v roce 1875 zbořeny novoměstské hradby od poříčského nábřeží po Slepou bránu, začaly se Vinohrady rychle rozrůstat. Postupně se z nich stávala moderní pražská čtvrť, neboť výstavba činžovních domů probíhala v souladu s územním plánem města. Původně Vinohrady náležely k farnosti sv. Mikuláše ve Vršovicích a kromě dvou kaplí neměly vlastní chrám. Byly to kaple Sv. Rodiny nad Nuselskými schody a kaple sv. Václava sester boromejek při opatrovně sirotků z roku 1876.

Historie a vznik farnosti

Projekt inicioval vinohradský purkmistr Václav Vlček a oficiálně byla nová farnost registrována k 1. listopadu 1884. O jeho uskutečnění se staral ženský Spolek sv. Ludmily. Základní kámen kostela byl položen 25. listopadu 1888 a stavba pokračovala až do roku 1892 podle plánů architekta Josefa Mockera, kterého na stavbě zastupoval František Mikš (1852-1924). Na jeho výzdobě se podíleli slavní umělci té doby. Kostel byl slavnostně vysvěcen v neděli 8. října 1893, jeho vybavování pokračovalo ještě ve 20. století.

Od roku 1974 byl kostel nejdříve kvůli výstavbě metra a později kvůli rekonstrukci na dlouhou dobu uzavřen. Poté byla otevřena provizorně část jedné lodi, aby mohly probíhat bohoslužby aspoň v improvizovaném prostředí. Od roku 2013 je na kostel každoročně v rámci festivalu Signal promítán videomapping.

Architektura a výzdoba

Kostel sv. Ludmily je cihlová trojlodní bazilika s příčnou lodí ve tvaru kříže, do níž jsou diagonálně umístěny čtyři vstupy ve formě portálů. Dvě štíhlé hranolové šedesátimetrové věže v západním průčelí tvoří dominantu nejen náměstí Míru, ale celé Jugoslávské ulice. Věže mají pět podlaží nestejné výšky a ve 2. až 5. patře jsou rozmanité prvky; druhé podlaží má stejnou výšku jako boční věže, třetí podlaží jako stěny hlavní lodi, čtvrté jako hřeben střechy hlavní lodi a v pátém patře jsou umístěny zvony s osmibokými jehlanovými střechami. Věže rámují průčelí s vysokým štítem, rozetou, ústupovým portálem a mohutným schodištěm.

Na bohaté malířské a sochařské výzdobě se podílely dvě desítky slavných výtvarníků té doby. Tympanon nad středním vstupním portálem vyzdobil sochař Josef Václav Myslbek. Na tomto reliéfu je zobrazen žehnající Kristus, který se nachází mezi sv. Ludmilou a sv. Václavem. V nikách po stranách hlavního portálu stojí sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Sochy apoštolů ve štítech lodí vytvořili sochaři Antonín Procházka, František Hergesel, Ludvík Šimek a Bernard Otto Seeling. Procházka se Štěpánem Zálešákem později navrhli a provedli také secesní boční oltáře a dřevořezby dodal Jan Kastner. Nástěnné dekorativní malby provedl Jan Jobst. Nástěnné malby v hlavní lodi představují cyklus postav českých patronů a klenba presbytáře je zdobena medailony světců. Na východním konci severní lodi jsou výjevy ze života panny Marie a na východním konci jižní lodi výjevy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Barvy interiéru jsou dány světlem procházejícím skrze vitráže, které byly vytvořeny podle originálních kartonů malířů Františka Sequense, Adolfa Liebschera, Františka Urbana a Františka Ženíška.

Organy a rekonstrukce

Varhany byly dokončeny pět let po dostavbě kostela sv. Ludmily v roce 1898. Tvůrcem varhan byl Emanuel Štěpán Petr (1853-1930). Varhany v kostele sv. Ludmily mají opusové číslo 117. Stojí na hlavním kůru v bohatě vyřezávané dubové skříni v novogotickém stylu a absolutně korespondují s ostatním interiérem. Není vyloučeno, že na návrhu skříně se podílel architekt kostela Josef Mocker. V období 2013-2018 nebyly varhany používány a probíhala jejich rekonstrukce.

1. Kostel sloužil jako duchovní centrum vinohradské komunity od 19. století až do moderní doby.
2. Věžní výzdoba a sochy ztvárnily významné sochařské i malířské osobnosti tehdejšího období.
3. Projevy liturgie a technické rekonstrukce fasád a interiéru během let ovlivnily podobu chrámu.

Celý komplex představuje významný příklad neogotických stavebních tradic v Praze a zároveň důležitý kulturní i náboženský bod na pražských Vinohradech.

tags: #kostel #na #kralovskych #viinohradech #nazev