99% křesťanských sakrálních míst je postaveno v lokalitách, kde byly předkřesťanské svatyně a ty opět na takzvaných energetických nebo silových bodech. Umístění bodů je dáno geometrií půdorysu a může jich být v kostele i více. Většinou jsou na podélné ose, není to však pravidlem. Znalí stavitelé uměli na zamýšlený půdorys navázat i vyznačením těchto míst ve stropě. Pak nacházíme silové body pod kupolemi, jako třeba v Antverpách nebo v kladrubské klášterní katedrále. V ní jsou tyto body, jichž je několik, vyznačeny i v podlaze kovovými hvězdami. Zde to bylo záležitostí známého projektanta a stavitele Santiniho, který navrhoval regotizaci chrámu a byl největším znalcem těchto esoterních záležitostí.
Záleží pak na síle bodu, aby energie v prostoru kostela byla vyšší či nižší. Obecně lze říci, že přitom nezáleží na velikosti kostela ani stavebním slohu, i když baroko umožňovalo mnohem členitejší půdorysy. Poloha: Praha 2 - Nové Město, Na Slupi čp. Na území nově založeného Nového Města se při starší kapli Panny Marie v době Karla IV. usídlil nově příchozí žebravý řád servitů. Již tehdy se kapli říkalo Na trávníčku z toho důvodu, že kolem se rozkládaly zelené louky. Toto pojmenování převzal i nový kostel, který spolu s klášterem servité začali stavět na jaře roku 1360.
Po dvaceti letech byl dokončen v dnešní ulici Na Slupi kostel Zvěstování Panny Marie (Líbal, 1948). Během husitských válek byl kostel s klášterem zasažen nepokoji, mniši byli vyhnáni a kostel byl využit husity jako základna z niž husité kanóny ostřelovali Vyšehradské opevnění. V pobělohorském období areál nadále spadal pod správu kostela na Karlově, čas byl snad kostel Zvěstování Panny Marie karlovskému kostelu darován, roku 1626 jej ale díky silnému vlivu ve Vídni servité získali zpět a správu nově vykonával servitský klášter při kostele sv. Michala na Starém Městě. Potřebné opravy kláštera po třicetileté válce proběhly až v 60. letech 17. století. Interiér byl nově vybaven roku 1732, kdy byl zřízen nový hlavní oltář, přepážka a mramorová podlaha (Baťková, 1998, s. roku 1757 byl kostel znovu poškozen během sedmileté války. V následujícím období osvícenství nastaly pro servitský řád těžké časy.
Roku 1783 byl servitský klášter Na trávníčku sloučen s klášterem při sv. Michalu na Starém Městě, kostel Na trávníčku byl odsvěcen a zvětšen a roku 1786 byl řád v Praze definitívně zrušen. Od roku 1856 klášter využíval kateřinský ústav choromyslných a kostel byl znovu vysvěcen a z darů věřících opraven v novogotickém stylu podle návrhu architekta Bernharda Gruebera. Provoz kostela byl zprvu ústavní, později veřejný, ale v 80. letech 20. století byl uzavřen. Zvenčí má kostel gotickou formu období 14. století. Jednolodní hmotě kostela dominuje štíhlá, 38 metrů vysoká, věž západního průčelí na čtvercovém půdorysu, který se ve vyšších partiích mění na oktogonální. Věž má mezi všemi pražskými věžemi největším odklon od svislice, který činí 63 cm směrem do ulice Na Slupi (Kalina a Koťátko, 2004, s. 132).
Čtvercově založená loď kostela je zakončena polygonálním orientovaným presbytářem. Vnější omítka byla pod vedením Františka Schlaffera mezi lety 1914 a 1916 otlučena a nahrazena režným zdivem. Klášterní budova je do dnešní doby silně ovlivněna puristickou přestavbou architekta Gruebera (1874, s. Juraj Žáry uvádí kostel Panny Marie Na trávníčku ve spojitosti se symbolickým významem, kdy středová podpora v kostele symbolizovala rajský strom, přičemž tento symbol mohl být podle něho spojován i s Pannou Marií). Kostel Na Slupi je jeden z pěti novoměstských kostelů, založených Karlem IV., tvořící pravidelný kříž (Lorenc, 1973, s. Co je energie krajiny, způsob jejího vnímání a práce s ní. Geomantické umění našich předků - posvátná geometrie, naše kořeny.
Stavitelé katedrál jsou obestřeni tajemnem jakéhosi bratrstva, jehož členové byli obeznámeni s pravidly posvátné geometrie. Když se v zimě roku 1677 v jednom z malých domků za Jelením příkopem narodil v rodině Santiniho Aichela synek, byl nejbližším kostelem sv. Vít. Kameník Aichel pracoval na Hradčanech, a tak byl novorozený Jan Blažej pokřtěn v chrámu, který kdysi začal pro Karla IV. stavět Matyáš z Arrasu. Pokračoval Petr Parléř. Oba stavitelé katedrály zasvěcené třem svatým - Vítovi, Václavovi, Vojtěchovi - jsou zde i pohřbeni.
Přitom Jan Blažej Santini navštěvoval kostely, a jeho budoucí tvůrčí cit pro proporce gotické architektury byl formován již v této rodové tradici. Geometrie s aritmetikou byly od starověku spojeny v jeden celek. U nás od 13. do 18. Ladislav Moučka přeměřil základní rozměry několika románských rotund, Svatovítského chrámu a šesti Santiniho staveb. Součástí výstavy je i jedna nerealizovaná stavba - dochovaný návrh kaple Rozsochatce. Dle Santiniho nákresu lze dovodit, že trojúhelníkový půdorys rozsochatecké kaple zapadá do série staveb kaple sv. Anny v Panenských Břežanech a dalších kaplí.
Indikací jednotného modulového systému byla odhalena přesná souvislost délkových modulů: v Rozsochatci měla vzniknout kaple se třemi stěnami, každá o délce zhruba 22 loktů, přesně 8*(1+√3). V metrech to má 13 metrů. Kdyby se podařilo tuto kapli vybudovat, byl by mistrův odkaz dokončen. Nejvýznamnější díla v barokně gotickém slohu vytvořil Santini při přestavbě bazilik v Kladrubech, Sedlci a Želivi pro kláštery benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. Vrcholným dílem barokní gotiky je novostavba v tomto slohu - poutní kostel sv. Je proto jisté, že Jan Blažej Santini detailně poznal významné středověké stavby a dokonale ovládal skladebné principy i tvarosloví gotické architektury. Pátrání po původu délkového modulu Santiniho vedlo Ladislava Moučku k studiu kompoziční sítě Svatovítské katedrály.
Současně s tím Zvěstování Přesvaté Bohorodice v bývalém řádu Servitů se stalo významnou památkou. Dnešní pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice byl postaven ve 12. století řádem Servitů, který do Prahy povolal císař Karel IV. a založil klášter Na Slupi. Klášter byl založen roku 1360 a postaven mezi lety 1360-1375, s nejstarším označením „in viridi“ - „na zeleném“. Pojmenování „Na Slupi“ pochází z staročeského slup (sloup), protože klenba kostela spočívá na jediném sloupu. Veskrze gotický chrám prošel řadou reforem; po husitských válkách byl obnoven a barokně upraven. V 19. století byl opět rekonstruován a v polovině 19. století znovu vysvěcen. V 20. století areál prošel další rekonstrukcí a dnes slouží jako součást pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.
