Stavitelství Řehoř má za sebou také úspěšnou rekonstrukci několika historických objektů.
Firma se v minulosti také úspěšně podílela na rekonstrukci fary ve Vršovicích (1998), fary v Mníšku pod Brdy (1999 a 2007), interiéru Muzea Českého krasu v Berouně (1999), kaple sv. Václava v Černošicích-Mokropsech (2004), Muzea Karlova mostu v Praze (2007), kostela v Mníšku (2008), interiéru fary a části kostela v Hostivicích (2012) a odvodnění kostela sv. Jindřicha v Praze 2 (2015).
Zajímavým počinem bylo také vybudování venkovního oltáře na pietním místě v Lidicích (2015).
Generální rekonstrukci černošického kostela (kulturní památky) realizovalo Stavitelství Řehoř v několika etapách v letech 2004 - 2012.
Na podzim roku 2004 byla opravena věž kostela, včetně výměny všech měděných plechů a makovice s křížem.
V roce 2005 byla po zjištění katastrofálního stavu střešní konstrukce sejmuta krytina a stavitelství provedlo pod přísným dohledem pracovníků památkového ústavu kompletní výměnu všech trámů a latí poškozených dřevomorkou a vlhkostí.
Na závěr byla položena nová krytina odpovídajícího typu.
V letech 2007 a 2008 provedla firma postupně opravu fasády kostela.
Konečně v letech 2011 a 2012 došlo také na interiér, který byl po důkladných konzultacích s památkáři a restaurátory citlivě zrekonstruován.
Nejzásadnějšími změnami byly položení nové dlažby z italského mramoru a přístavba zpovědní místnosti v roce 2011.
Reprezentativní vila továrníka Jana Štětky v Černošicích byla dokončena v roce 1914.
Po sto letech užívání byla ve velmi zchátralém stavu.
Komplexní obnova vily a okolní zahrady proběhla v letech 2014 - 2015.
Stavitelství Řehoř kladlo v průběhu rekonstrukce důraz na zachování původního vzhledu a maximálního množství originálních prvků.
Byla vyměněna střešní krytina, většina oken a dveří byla nahrazena autentickými replikami.
Zcela nově byly provedeny izolace proti vlhkosti, odvodnění budovy a některá schodiště.
Rekonstruovány byly elektroinstalace, rozvody vody a odpady, vybudováno ústřední topení s plynovou kotelnou.
Sanitární vybavení nových toalet bylo vybíráno tak, aby korespondovalo s celkovým pojetím stavby.
Zásadní změnou byla celková rekonstrukce nejvíce zdevastovaného suterénu, přičemž bylo zachováno původní schodiště ze sliveneckého mramoru.
Velká péče byla věnována obnově fasády s bohatou štukovou výzdobou.
Přilehlá zchátralá terasa byla rozebrána a vystavěna znovu.
Na závěr byla vybudována nová příjezdová cesta, vydlážděn dvůr a provedeny rozsáhlé sadové úpravy zahrady.
V roce 1999 se stavitelství podílelo na kompletní rekonstrukci interiéru historického Jenštejnského domu z počátku 17. století na Husově náměstí v Berouně, který je sídlem Muzea Českého krasu v Berouně.
Investorem rekonstrukce byl zřizovatel muzea - Středočeský kraj.
Kaple sv. Václava v Mokropsech byla při zběžné opravě střešní krytiny zjištěno, že krovy jsou ve velmi špatném stavu.
Celkovou rekonstrukcí kaple bylo pověřeno Stavitelství Řehoř.
Investorem bylo Město Černošice.
V průběhu rekonstrukce byla sejmuta celá střecha, byl zhotoven nový krov, položena nová krytina z dvojitých bobrovek a doplněna věžička s měděným oplechováním a okapy.
Kaple dostala novou fasádu, dveře a okna.
V interiéru byla opravena omítka, položena dlažba a zhotoven strop z palubek.
V areálu kláštera Řádu křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě rekonstruovala firma gotickou křížovou chodbu.
V historickém objektu hostivické fary provedlo stavitelství izolaci proti vlhkosti a kompletní rekonstrukci vodovodních a kanalizačních rozvodů.
Byla zrekonstruována koupelna, v přízemí došlo ke stavebním úpravám.
Oltář s obrazem Panny Marie Lidické od výtvarníka Zdirada Čecha vybudovalo Stavitelství Řehoř na pietním místě v prostoru nacisty zbořeného kostela sv. Martina v Lidicích na jaře 2014.
Stavbu podpořil Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského.
Obraz vznikl na počest lidického faráře.
Rekonstrukci kaple v Přívorech, části Všetat (okr. Mělník) provádělo Stavitelství Řehoř, s.r.o., od července do října 2018.
Iniciátorem a investorem rekonstrukce byl městys Všetaty.
Kaple z konce 19. století.
Velká Lhota - Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě patří mezi českými evangelickými kostely k těm nejstarším.
Na svém místě stojí již 240 let.
O víkendu 24.-25. Lhotečtí pozvali na oslavy nejen členy okolních sborů, ale také krajany ze vzdáleného Chorvatska a polské evangelíky.
Neděli zahájily bohoslužby s vysluhováním večeře Páně, které vedl synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Pokorný.
Potom následovala přednáška architektky a pracovnice Národního památkového ústavu v Kroměříži Alexandry Hurtové.
Už před vznikem kostela platilo Valašsko za kraj s bohatou protestantskou tradicí.
Teprve po vydání Tolerančního patentu se však směli ke své víře bezúhonně přihlásit.
Valaši byli ale vůči úřadům nedůvěřiví, protože měli za sebou neblahou zkušenost s tzv. falešným tolerančním patentem z roku 1781.
Za pouhý rok nato, přesně 29.
V průběhu času čelil kostel také různým nebezpečím.
Tím největším je pro dřevěnou stavbu bezpochyby požár.
Mnohokrát udeřil v blízkosti budovy blesk.
Namále měl i po roce 1861, kdy byl vydán Protestantský patent, který rušil přísná toleranční nařízení.
Uvažovalo se o stržení dřevostavby, její nahrazení zděnou stavbou.
Na řadě míst v Čechách i na Moravě však byly během 19. století jednoduché toleranční kostely zbořeny a nahrazeny dnes často předimenzovanými chrámy.
Pod demolice starých tolerančních stodol se mohla podepsat i rivalita s katolíky, což kritizoval na začátku 20. století teoretik architektury Emil Edgar.
Například v roce 1944 byl vypracován projekt nového sborového domu, k němuž měla patřit i stavba velkého zděného kostela.
Poslednímu vážnému ohrožení čelil kostel za minulého režimu v období normalizace.
Komunističtí funkcionáři tehdy chtěli celý kostel přesunout do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Kostel tehdy zachránili samotní stavební inženýři, kteří měli vypracovat technický plán přesunu.
Názory na založení řepišťského kostela se v rozličných pramenech různí.
Jóža Vochala ve „Vlastivědě Těšínska“ udává rok 1484, prof. Kaple sv. Roubená kaple z roku 1936 se nachází pod kopcem Kozincem na Horní Čeladné.
Neminete ji po cestě na Podolánky.
Vedle kaple se nachází také pramen, který je společně s kapličkou volně přístupný.
Pramen kryje malý altánek s mozaikou sv. Cyrila.
Filiální kostel sv. Dřevěný kostel na vrcholu Prašivé (704 m n. m.)...
Hovoříme o dalších historických kostelech a jejich stavebních řešeních v regionu.
Radhošťská kaple byla dokončena v 19. století a sloužila jako významný poutní bod regionu.
Místní architektura a stavební techniky ukazují bohatou tradici regionu.
Archeologické výzkumy rekonstrukcí kostelů obohacují poznání o regionální minulosti a umožňují lepší porozumění jejich konstrukčním řešením.
tags: #kostel #na #valach #rekonstrukce