Brána svatého Ambrože (Horská, Odraná) je zaniklá brána pražského opevnění, která stála v Praze 1-Starém Městě v ulici Celetná západně od později postavené Prašné brány. Její jméno nesla po nedalekém kostele svatého Ambrože, který stál na místě domu u Hybernů.
Historie a umístění na městském opevnění
Na severu sousedila s bránou svatého Benedikta a na západě s branou svatého Havla, mezi kterými byla později vybudována fortna zvaná „v Prolomeném“ v ústí Havířské ulice. Brána svatého Ambrože byla součástí staroměstského opevnění a ležela západně od později postavené Prašné brány, jež nahradila starší funkci této brány.
Její výstavba začala v roce 1475 pod vedením zednického mistra Václava, který ji však brzy nahradil Matyáš Rejsek z Prostějova. Brána, původně nazývaná Nová, byla založena téměř 9 metrů pod úrovní dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, protože po přestěhování krále Vladislava na Pražský hrad v roce 1483 ztratili Staroměstští o její dostavbu zájem. Proto byla asi jen provizorně zastřešena.
Postupně ztratila jakoukoli funkci a dokonce se uvažovalo o jejím zboření. Asi od poloviny 18. století sloužila jako skladiště střelného prachu; proto se jí začalo říkat Prašná. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 značně utrpěla a roku 1799 byla zbavena své poškozené výzdoby. Dnešní vzhled získala až po pseudogotické puristické úpravě v letech 1878-1886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Za předlohu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže.
Architektonické prvky a výzdoba
Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem, a odstranil hodiny ze začátku 19. století. Průčelí zdobí sochy českých panovníků a znaky zemí, jimž vládli. Na východním průčelí vlevo je Karel IV. obklopen znaky říše a Lucemburska vlevo, znaky Čech a Niska (území v Dolním Slezsku) vpravo. Na východním průčelí vpravo je Přemysl Otakar II. obklopen znaky Čech a Rakous vlevo, znaky Moravy a Štýrska vpravo. Na západním průčelí vlevo je Jiří z Poděbrad obklopen znaky Čech a Slezska vlevo, znaky Moravy a Dolní Lužice vpravo. Na západním průčelí vpravo je Vladislav II.
Historie brány je úzce spjata s proměnami pražského opevnění a s vývojem Starého Města. Když staroměstské hradby ztratily význam po založení Nového Města, začala být brána opuštěná a posléze zbořená nebo upravena na jiný účel. Prašná brána tak zůstává symbolem proměn, jimiž pražská pevnost prošla během staletí.
Současnost a význam
Brána svatého Ambrože je historickou památkou, která reprezentuje výraznou architektonickou a kulturní hodnotu pražského opevnění. Její bohaté historie a umělecká kvalita přispívají k pochopení složitých dějin Prahy a jejího městského uspořádání.
- Staroměstská pevnost a její propojení s okolními branami
- Postupná proměna městských hradeb v bulváry a nové dopravní proudy
- Architektonické zásahy 19. století a vliv J. Mockera na podobu Prahy
Opevnění Starého Města vybudované kolem Nového Města postupně ztrácelo svůj obranný význam a městské domy se dostaly do tesku svých hradeb. Ve stoletích poté vznikaly další symbolické struktury, jako je Prašná brána, která nahradila původní brány a stala se jedním z ikon Prahy.
Rychlokurz Pražského hradu: Vysvětlení 1000 let historie
Staré i nové brány měly nejen ochranný, ale i administrativně-dopravní význam, např. clo a poplatky v branách, noční otevírání a uzavírání města. Brána svatého Ambrože tak patří mezi klíčové kapitoly vývoje pražského opevnění a jeho proměny v moderní metropoli.