Zveme na návštěvu, když neprobíhají bohoslužby. Zastavte se po rušném týdnu na chvíli v tichu, přijďte načerpat pokoj a získat nadhled nad každodenními starostmi. Dveře jsou otevřené každému.
Historie a vývoj stavby
Nejsou-li bohoslužby, stojí za to připomenout, že nejstarší stavební památka Černošic je poprvé zmiňována v roce 1352. Malý jednolodní kostel je poprvé zmíněný v roce 1352. Kostel patřil k Horním Černošicím, které se ve 14. století staly farní vsí. Po založení zbraslavského kláštera přešly Černošice pod jeho správu a opati vlastnili podací právo ke kostelu (jmenovali faráře). Před rokem 1352 existoval již patrně dříve; první písemná zmínka o něm je z roku 1352, kdy platil 9 grošů papežského desátku.
Do dnešní podoby byl kostel přestavěn v roce 1774 nákladem mlynáře Jiřího Kotašky. V té době byl chrám barokně přestavěn, což souvisí s patronátním právem zbraslavského kláštera a s duchovním klimatem cisterciáckého prostředí. Opravu z roku 1849 hradil mlynář Svoboda. Od té doby se na opravách podíleli místní farníci finančně i vlastní prací, období komunismu nevyjímaje.
Architektura a interiér
Jednolodní obdélná stavba je v západním průčelí ukončena osmibokou věží. Loď má vnější rozměry 13,7 x 11,5 m a na východě k ní přiléhá lehce lichoběžníkový presbyterium dlouhý 8 a široký 6 m. Na západě podélná předsíň a před ní vyčnívá věž. Plochý vrchol kupole nese maltový obdélník, což může být zbytek původní věžičky. Presbytář je pravoúhlý s valenou klenbou; loď kupolí se štukovými zdobnými zrcadly, presbytář má valenou klenbu. Věž má čtvercový půdorys v přízemí a oktogonální v patře. Okna obsahují figurální vitraje z dílny V. Staňka a U.
Hlavní oltář z počátku 18. století dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie se zlaceným rámem. Po stranách jsou boční oltáře: na evangelní straně renesanční obraz Panny Marie a sv. Anny, která chová na klíně Ježíška; na epištolní straně barokní kříž se sochami Bolestné P. Marie a sv. Jana Evangelisty. V 80. letech 20. století byla ke kostelu přistavěna sakristie, v roce 2012 zpovědní místnost. V posledních letech byla oprava střešního pláště a fasády spolu s rekonstrukcí interiéru, během níž byla objevena a restaurována barokní freska na stěně za křížem zobrazující duše v očistci. Instalován byl nový mramorový obětní stůl, ambon a křtitelnice.
V roce 2014 byl restaurován dřevěný vyřezávaný rám obrazu hlavního oltáře. Na věži jsou tři zvony - sv. Rosalie (původně z r. 1700, přelit zvonařskou firmou Bellmann v roce 1849), Marie a Václav z roku 1949 ulité Moravskou zvonárnou v Brně. Požehnaně charakteristické jsou i vlivy baroka a symbolismus, které zřetelně dotvářejí vizuální dojem chrámu.
Patronát, správa a okolí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší stavební památkou v Černošicích a zmiňován již ve 14. století. Působí jako součást římskokatolické farnosti Třebotov ve II. pražském vikariátu; filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Chotči a filiální kostel sv. Anny v Kosoři spadají do duchovní správy v Třebotově. Farnosti i veřejnosti slouží komunitní centrum MaNa - společenské prostory naproti kostelu.
V areálu kostela se nachází hřbitov o rozloze 0,27 hektaru, na němž spočinuli významní lidé, například malíř František Šutty a profesor Zdeněk Frankenberger. Každoročně se ve spolupráci s městem Černošice u kostela koná mariánská pouť a slavnostní liturgie. Venkovní propojení chrámu s okolním prostředím vytváří působivou kompozici, která vyzařuje duchovní a kulturní kontinuitu regionu.
Současnost a návštěvní propojení
Farnosti i veřejnosti slouží komunitní centrum MaNa - společenské prostory naproti kostelu. Kostel je dostupný vlakem z pražského Hlavního nádraží (metro C) za zhruba 20 minut, nebo ze Smíchovského nádraží (metro B) za přibližně 13 minut.
Loď kostela je podélná a presbytář se nachází na východní straně; věž stojí na západě. Do protáhlého oktogonu její kupole je vepsán kříž, který vytváří zajímavé geometrické souvislosti s okolními střechami a výškovými úrovněmi kostela.
Parametry a zajímavosti
- Hlavní oltář 1713 s barokním obrazem Nanebevzetí Panny Marie
- Barokní freska za křížem zobrazující duše v očistci (restaurována po objevu)
- Troje zvony: sv. Rosalie (1849), Marie, Václav (1949)
- Střecha, krov a fasáda po rekonstrukci v posledních letech
- Věž s dochovanou původní krytinou a hřebenáči
Architektonicky je stavba ovlivněna symbolismem a historismem vycházejícími z duchovního klimatu cisterciáckého prostředí. Do dnešní podoby byl chrám přepracován tak, aby odrážel jak barokní výstavnost, tak i důraz na spojení s klášterním dědictvím, které k Černošicím dlouhodobě patří.
