Původně gotický chrám ze třetí čtvrtiny 14. století si dodnes zachoval presbytář, zatímco zbytek byl renesančně přestavěn. Presbytář staršího kostela slouží dnes jako sakristie. Současná podoba chrámu je výsledkemrenesančně-gotické architektury z roku 1587.
Kostel byl původně gotický ze třetí čtvrtiny 14. století. Z té doby se dochoval presbytář, který byl při renesančních úpravách využit jako sakristie. Renesanční stavba vznikla za Jiřího Bořity z Martinic a jeho manželky Elišky Bruntálské z Vrbna a byla dokončena roku 1587. Kostel byl několikrát opravován, v podstatě si však uchoval svoji renesanční podobu.
Hodnotné je i vybavení. Hlavní oltář je dílem barokního sochaře Ignáce Platzera, obraz Nejsvětější Trojice je z dílny pražského malíře Antonína Tuvory. Nejcennějším prvkem vybavení jsou varhany, postavené v roce vysvěcení kostela - tedy v roce 1587.
Historie a stavební vývoj
Historie kostela v Trojické ulici poznamenala změny a proměny, které vedly k dnešnímu renesančně-gotickému vzhledu. Dnešní podoba vychází z barokních přestaveb, přesto v sobě nese prvky původní gotiky a renesance. Původní gotický kostel byl radikálně přestavěn po roce 1728 v barokním slohu a v 18. století byl jeho prostor dále rozšiřován. Nové přístavby a kaple vznikly postupně: Kalvárie se podívala na kostel v roce 1751, věže a osmiboká sakristie pak v letech 1781-1782, a roku 1871 přidané zádveří ke vchodu na kruchtu.
Podrobné popisy interiéru ukazují boční oltáře a hlavní oltář, jejichž zasvěcení a charakter se váží k barokní éře. Hlavní portálový oltář je zasvěcen Nejsvětější Trojici a pochází z konce 17. století; doplněn je soškou Pražského Jezulátka. Severní stěnu lodi zdobí boční oltáře Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Anny; jižní stěnu pak oltář sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Královny. V kapli Kalvárie najdeme oltář sv. Kříže. V podlaze kostela jsou náhrobní kameny z 16.-18. století, nejzajímavější patří lékaři Václavovi z roku 1585.
Další souvislosti a součásti dějin kostela
Podskalský kostel Nejsvětější Trojice má patrný předchůdce v kapli sv. Ondřeje nebo sv. Antonína, která vznikla v plavecké osadě Podskalí ještě před založením Nového Města pražského. Za husitských bouří byl kostelík vypálen a vystavěn zde nový gotický zasvěcený Nejsvětější Trojici. Gotická budova byla radikálně přestavěna po roce 1728 v barokním slohu a v 18. století značně rozšířena. Kostel přežil asanaci Podskalí, a to navzdory plánům demolice v období 80. let 20. století a statickému poškození při výstavbě metra. Interiér ukazuje fragmenty gotických fresek a pozdnější barokní výzdobu.
V 19. a 20. století prošel rozsáhlými opravami a restauracemi, jejichž cílem byla obnova krovu, střechy, fasád a malířské výzdoby. V 80. letech 20. století a na počátku 90. let 20. století byly provedeny zásadní rekonstrukce; od roku 2009 zde slouží řeckokatolická farnost pro věřící ze Slovenska a Ukrajiny.
Popis architektury a výzdoby
Jednolodní podélnou loď kostela ze západu zakončuje polygonální závěr a osmiboká sakristie. Západnímu průčelí dominují věž s cibulovou střechou a z jihu je ke kostelu přistavené zádveří. Interiér je zdoben barokními oltáři a hlavní oltář je zasvěcen Nejsvětější Trojici. Hlavní prostor je oválného půdorysu sklenutý eliptickou kupolí s lucernou; po stranách presbytáře stojí dvě věže. Průčelí kostela člení polosloupy, nad hlavním vchodem je vysoké okno vedoucí na kůr s varhanami; nad ním je socha Panny Marie s Ježíškem. Po jejích stranách stojí sochy svatého Josefa a Vavřince. Západní průčelí zdobí sousoší Nejsvětější Trojice a socha Panny Marie se dvěma anděly.
V nárožních pilastrech lodi vně oltářního prostoru jsou v nikách ozdobených mušlemi sochy svatého Jana Křtitele a svatého Sebastiana. V kapli Kalvárie najdeme oltář sv. Kříže. Z vnější strany hrobky na západě byl přistavěn klasicistní vstupní portikus do hrobky. Z pórů mezi věžemi nad presbytářem je vidět tvarovaný štít s archandělem Michaelem. Z západního průčelí kostela vychází plastiky zemských patronů sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa; střední část nese obrazy Panny Marie, sv. Víta a sv. Václava.
V období 2009-2011 byl kostel obnoven z grantu FM/EHP Norska. Projekty zahrnovaly obnovu fasád, výplní, sanaci havárie krovu kupole, opravu omítek a podlah, sanaci a odvětrání hrobky a restaurování maleb a vitráží; restaurování sochařské výzdoby fasád a sloupu Nejsvětější Trojice včetně návratu soch z depozitáře kláštera v Kladrubech. Na spodní části sloupu jsou plastik zemských patronů a další posvátné postavy.
Současný stav a význam
Různorodost stavebních slohů a bohaté vybavení činí z kostela významný doklad barokně-renesančního vývoje na Podkrkonoší a okolí. Kostel slouží jako důležitý kulturní a náboženský bod v regionu, s národně kulturní památkou a souborem, který svědčí o různých epochách a duchovních tradicích. Jeho obnovy a restaurování zajišťují, že se zachovává kontinuita historie od 14. století až po současnost.
Podlipnické kostely
tags: #kostel #nejsvetejsi #trojice #cae