Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec (německy Eulenburg) na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali roku 1492, byl hrad rozšiřován a upravován.
Páni z Boskovic, kteří hrad koupili v roce 1543, přestavovali hrad v renesanční sídlo. Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od roku 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od roku 1592). Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu - polygonální bašta Remter, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů. Obsazení hradu Dány roku 1626 bylo impulsem pro rozsáhlé opevňování hradu - do roku 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány další hradební zdi, příkopy i předsunutá věž. Takto vybudovaná opevnění hradu jsou nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích.
Vojenský význam hradu postupně klesal a v polovině 18. st. byl odzbrojen. Hrad byl poté udržován jen v minimálním rozsahu. Po požáru v roce 1784 byly hradní věž a jižní palác sníženy o patro. Postupný rozklad hradu, který byl na počátku 19. st. dokonce rozprodáván na stavební materiál, byl zastaven až ve 40. letech 19. st. Před hradem byl tehdy vystavěn kostel sv. Augustina, jehož zvonicí se stala zvýšená osmiboká dělová věž hradu, na 6. hradním nádvoří byla postavena budova, sloužící původně řádovému semináři a v poslední třetině 19. st. lesnické škole.
V období 2. světové války byli na hradě vězněni francouzští důstojníci. Při přechodu fronty v prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v předhradí. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského muzea. V rekonstruovaných prostorách hradu (Jižní palác, purkrabství, konírny, tzv.)
Historické vrstvy a architektura
Hrad Sovinec představuje unikátní soubor fortifikačních prvků z různých historických období. Z husitské éry pocházejí pevnostní tradice a některé prvky, které se dodnes podílejí na charakteru areálu. Renesanční průmysl přinesl do sídla noblesu nové křídla a bohaté stavební detaily, zatímco barokní obranné systémy z 17. století vybudovaly robustní opevnění, které zůstalo nejrozsáhlejším zachovaným souborem těchto staveb v rámci třicetileté války v českých zemích.
Věže a bašty, fortifikační zdi, příkopy a obranné prvky jako polygonální bašta Remter a Kočičí hlava symbolizují postupný vývoj obranné architektury. Po 18. století však význam hradu klesal a následné rekonstrukce a změny vedly k adaptacím pro civilní využití a kulturní potřeby. Kostel sv. Augustina, postavený před hradem, a jeho zvonice tvoří důležitou součást historické krajiny a propojují hrad s okolní architekturou a komunitním životem regionu.
V období druhé světové války hrad sloužil i jako místo věznění; fronta poskytla důležité historické svědectví o politických a vojenských souvislostech tehdejší doby. Po válce došlo k zestátnění a následné rekonstrukci pro muzejní a kulturní účely, které pokračují dodnes, aby Sovinec zůstal významným svědectvím různých etap české historie a architektury.

HRAD CASTLE SOVINEC VLAKEM
Fortifikace a součásti hradu
- polygonální bašta Remter
- opevnění Kočičí hlava
- barbakán s dnešní první branou
- barokní bastiony a další hradební zdi
Hrad Sovinec má komplexní systém obrany a architektury, který odráží proměny od středověku po baroko a později civilní využití. Historické vrstvy doplňují i areálové prvky předhradí a související sakrální stavby, jejichž existence ukazuje na propojení vojenské a duchovní sféry v regionu.
| Období | Hlavní prvky | Charakteristika |
|---|---|---|
| Husitské války | pevnost, opevnění | významná husitská pevnost |
| Renesance | renesanční sídlo | přestavba v šlechtické sídlo |
| Baroko (1640-1643) | bastiony, zdi | rozsáhlé opevnění z třicetileté války |
| 18. století - 19. století | odzbrojení, rekonstrukce | postupný rozklad, pozdější zastavení |
| 20. století | požár 1945, zestátnění 1945 | rekonstrukce pro muzeum |
V rekonstruovaných prostorách hradu (Jižní palác, purkrabství, konírny) slouží muzejním a kulturním účelům, což posiluje jeho roli jako výkladového místa o regionální historii a architektuře.