Kostel sv. Bartoloměje je dominantou rakovnického Husova náměstí, který je zapsán jako nemovitá kulturní památka. V tomto úchvatném prostoru je požito speciální osvětlení, a to námi navržené a vyrobené lustry, které jsou konstruovány z promyšleně poskládaného lištového systému. To nám umožňuje po celé své délce instalovat LED svítidla do 4 řad. Díky promyšlenému návrhu, máme nyní krásně nasvícenou zahradu. Perfektní přístup. Vše mi vysvětlili. Jak vlastně světlo funguje a jak ho nejlépe použít.
Kostel sv. Bartoloměje tvořil v minulosti spolu se zvonicí a hřbitovem rozlehlý přirozený areál ve východní části historického jádra města. Byl oddělen od okolní městské zástavby samostatným opevněním, které zaniklo v průběhu 19. století. Chrámový areál uzavírá východní stranu Husova náměstí. Sestává z vlastního kostela a zvonice, stojící samostatně před severním průčelím trojlodí v mírně vyvýšené poloze na travnatém prostranství, odděleném od kostela nízkou tarasní zídkou.
Velký orientovaný kostel stojí na V straně náměstí nedaleko Pražské brány a bývalého domu cisterciáků. Stavba, obrácená širokým vstupním průčelím do prostoru náměstí, je vyzděna převážně z lomového kamene a pravidelně otesaných kamenných kvádrů na staticky exponovaných místech, nárožích, opěrácích a ostěních. Starší vápenné omítky jsou zbarveny okrově. Kostel se skládá z pseudobazilikálního trojlodí s výrazně převýšenou hlavní lodí a dlouhého obdélného presbytáře, uzavřeného pěti stranami osmiúhelníka.
V koutě mezi S lodí a presbytářem stojí nízká hranolová věž obdélního půdorysu, která jen horním patrem přesahuje výšku chóru. Exteriér kostela se dochoval v původní podobě - presbyterium vrcholně gotické z doby po polovině 14. století, trojlodí pozdně gotické. Stavba je v pravidelných intervalech rytmizována hranolovými jednou a dvakrát šikmo odstupněnými opěráky, zakončenými pod úrovní korunní římsy pultovými stříškami, na presbytáři kombinací pultové a sedlové stříšky s trojbokými štítky.
Kamenné kružby kombinují formy jetelových troj- a čtyřlistů s plaménkovými motivy. V středních osách obou postranních lodí jsou zasazeny lomeně završené boční portály v kamenném bohatě profilovaném ostění. Ostění jižního portálu je doplněno o štíhlý sloupek s kalichovou hlavicí. Portál je dnes zazděn, zazdívka nese keramickou mozaiku z r. 1934 se scénou Piety pod křížem.
Jednodušší profilace než u obou pozdně gotických portálů je u patrně staršího severního portálu do sakristie z konce 14. století. Západní průčelí je v celé výši střední lodi zesíleno dvěma postranními jednou odstupněnými opěráky a dvěma předstupujícími novodobými polygonálními přístavky šnekových schodišť. V ose mezi opěráky je umístěn lomený portál v náročně profilovaném ostění, zdobeným kraby po obvodu záklenku a křížovou kytkou ve vrcholu. Nad portálem je zasazen reliéfní znak města, výše prolomeno velké lomené okno v široce vyžlabeném ostění, dělené čtyřdílnou kružbovou výplní. Průčelí je završeno nad střední lodí neogotickým trojúhelným cihelným štítem s lichými hrotitými arkádkami a třemi lomeně sklenutými podkrovními okénky.
Kostel je kryt souvislou vysokou sedlovou střechou nad střední lodí a presbytářem s valbou nad závěrem. Nižší boční lodi mají šikmé pultové střechy. Kostel sv. Bartoloměje je dominantou celého náměstí. Stojí na východní straně náměstí, v místě kde již ve 13. století došlo k založení původního kostela. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století. Jedná se o pozdně gotickou, kamennou stavbu.
V místech dnešního chrámu stál původně románský kostel sv. Mikuláše, opevněný z rozkazu Vladislava I. roku 1119 příkopy, hradbami a valy. Po požáru byl na tom samém místě, či bezprostředně vedle, v první polovině XIV. stol. Z té doby se dochovalo původní zdivo kněžiště a některé zdi z chrámové lodi. Chrám byl totiž roku 1422 sežehnut. Opevnil se v něm Žibřid z Chříče a kališnické obyvatelstvo Rakovníka. Chrám byl znovu dostavován od roku 1450. Tato pozdně gotická kamenná stavba byla do dnešní podoby přestavěna na přelomu 15. a 16. století. V roce 1727 proběhly barokní stavební úpravy - zbudování nového průčelí a kruchty. Poslední úpravy pochází z let 1885 - 1896. Chrám byl zbaven negotických prvků a upraven ve stylu gotiky XV. Bohatý interiér kostela prošel také řadou změn.
Na stěně presbytáře je freska, znázorňující v osmi vyobrazeních umučení sv. Bartoloměje a světice, patrně sv. Doroty. Hlavní oltář je již třetím oltářem na tomto místě. Z prvního, skládaného, jsou zachována křídla archy a jsou vystavena na hradě Křivoklátě. V roce 1695 byl instalován barokní oltář od truhláře F. Hertla, s obrazem umučení sv. Bartoloměje od Samuela Torera. Současný oltář stojí v chrámu od roku 1875. Je řezaný v novogotickém slohu, uprostřed se sochou sv. Bartoloměje v nadživotní velikosti a sochami sv. Cyrila a Metoděje.
Boční oltáře - vlevo sv. Josefa ze 17. století a vpravo sv. Václava ze 16. Kostel doplňují oltář sv. Jana Nepomuckého v severní lodi, oltář Božího hrobu pod kruchtou a oltář sv. Vojtěcha v jižní lodi. Ten byl přenesen z kaple sv. Vojtěcha v Kounově a byl restaurován. Jeho původní stav byl žalostný, z ozdobného rámu zbývalo několik úlomků, ještě silně poškozených červotočem. Kazatelna pochází z dílny Matěje Rejska z Prahy. Varhany byly instalovány v roce 1896 na místě staršího nástroje. Jejich autorem je S. Petr ze Žižkova. Křtitelnice byla dodatečně doplněna dnešním víkem, spodní část pochází z roku 1490, horní z roku 1591. Úpravy prováděné v chrámu po roce 1840-1896.
V husitských bouřích byl chrám vypálen a značně poškozen. Zachovalo se pouze kněžiště a některé zdi a pilíře chrámové lodi. V této době probíhala i rekonstrukce a pozdější doplnění v duchu gotiky XV. Chrám byl dokončen za krále Vladislava II. Jagellonského. Vnitřní výzdobu pořídili rakovničtí koncem 15. století a v průběhu 16. století. Roku 1496 koupili hlavní oltář. Chrám byl třikrát vypleněn během třicetileté války. V druhé polovině 17. století byl chrám opraven a během 18. století byly postaveny uvnitř nové oltáře. Hlavní oltář zhotovený truhlářem Herlou s obrazem umučení sv. Bartoloměje od Samuela Torera byl postaven roku 1695. V roce 1727 byla u západního průčelí postavena kruchta a barokně přestavěn štít kostela. Ke kostelu byly přistavěny různé kaple. Rozsáhlé opravy a úpravy provedl v letech 1885-1896 architekt Josef Mocker (jeden z architektů dostavby katedrály svatého Víta v Praze). Byly odstraněny různé přístavby, postaven západní štít se dvěma točitými schodišti na kůr, nový krov a v roce 1886 nový kůr v pseudogotickém slohu. V roce 1896 byly instalovány v gotickém slohu varhany od S. Petr ze Žižkova.
Chrám svatého Bartoloměje je orientovaná kamenná omítaná stavba, která se skládá ze tří lodí o třech polích. Střední loď převyšuje obě boční lodě a prodlužuje se na východ v presbytář o třech polích a závěru o pěti stranách osmiúhelníka. Skládá se z části ze středověkých pozůstatků, z části z barokní výpravy a z části z výbavy pořízené v průběhu 19. a 20. století. Hlavní oltář byl postaven roku 1875 a nahradil barokní oltář z roku 1695. Je dřevěný, vyřezávaný, polychromovaný na zděné menze v gotickém slohu od řezbáře Josefa Heidelberka z Prahy. Uprostřed stojí v nadživotní velikosti socha svatého Bartoloměje, vedle jsou menší sochy svatých Cyrila a Metoděje. Sochy řezal František Heidelberg z Prahy.
Boční oltáře: Oltář svatého Vojtěcha - je to hlavní oltář s poutní kaple svatého Vojtěcha v Kounově. Oltář vznikl v druhém desetiletí 18. století. Obraz svatého Vojtěcha byl opraven v roce 1883 A. Bauerem. Oltář svatého Václava - je barokní z roku 1701 s obrazem svatého Václava. V nástavci je obraz křtu Ježíše Janem Křtitelem. Oltář svatého Josefa - je barokní z roku 1699 s obrazem smrti svatého Josefa. V nástavci je obraz svaté Terezie. Oltář svatého Jana Nepomuckého - vedle bočního vchodu, je z konce 19. století. Sochu světce řezal J. Veselý z Prahy. Oltář Božího hrobu - je pod kůrem v severní boční lodi. Pochází z konce 19. století a vytvořil jej J. Krejčík. Další vybavení: Na jižní stěně střední lodi visí řezaný kříž ze 16. století. V presbytáři při stěnách jsou chórové konšelské řezané lavice z první poloviny 17. století. Z presbytáře je také vchod do sakristie, kde jsou masivní zdobené plechem pobité dveře z poloviny 15. století - dar Jiřího z Poděbrad. Sochy Panny Marie a Božského Srdce z roku 1904. Sochy svatého Antonína a svaté Terezie z roku 1905. Mramorové kropenky u vchodu z roku 1699 zhotovil Jiří Stann. Křtitelnice je cínová, dílo zvonaře Jana z Rakovníka. Původní víko se ztratilo. Nynější renesanční víko se sochou svatého Václava vyrobil roku 1591 rakovnický konvář Matouš Flemík. Kazatelna je mistrovské dílo Matěje Rejska z Prostějova a byla zhotovena v roce 1504. Je vytvořena z jednoho kusu pískovce. Stříška kazatelny, řezaná dle návrhu Josefa Mockera, je z roku 1885. Socha Ježíše na stříšce je z roku 1883 řezaná Ed. Veselým z Prahy. Malby v lodích a presbytáři provedl v letech 1894-1895 Josef Kozlanský, kromě malby osmi fresek ze života svaté Doroty na severní stěně presbytáře, které jsou z první poloviny 14. století.
Chrámu se pohřbívalo do roku 1730. Zachovalo se několik náhrobních desek pod kůrem a pod chórovými lavicemi. Z roku 1591 - deska z červeného mramoru paní Johanky Rejskovy, z roku 1553 - opuková deska Rubínů ze Sprinterka, z roku 1730 - litá deska Jakuba a Doroty Libertinů, z roku 1602 a 1615 - dvě desky Píseckých ze Třebska, dále náhrobní desky Jana Cukra z Tanfeldu, Jana Starého. U hlavního vchodu je obraz pelikána, znaky země a města ze sekané mozaiky z roku 1895, zhotovený rakovnickou továrnou Kasalovský a Sommerschuh nynější RAKO. Na chrámové věži je zavěšen zvon „Dominikál“, 0,92 m vysoký a 1,25 m v průměru. Zhotovili jej rakovničtí konvaři Matyáš a Kašpar Flemikové roku 1598 z původního zvonu „Kotel“ z roku 1512. Při opravě zvonice roku 1894 byla její historie uvedena v nápisech pod spodní římsou. Text nápisů byl: I - Léta Páně 1495 ... II - Vazba této zvonice poprvé opravena L.P. 1526 ... III - Léta Páně 1630 zvonice tato vyzdvižena dílem velmi mistrovským ... IV - Léta Páně 1894 přivedena znova do dobrého způsobu za panování J.M. císaře Františka Josefa I.
Nad žaluziovými okny zvonice jsou vyřezány polychromované znaky země, města a deseti řemeslnických cechů. Uvnitř je postavena z dubových trámů stolice pro dva zvony. Svatý Bartoloměj - svátek 24. Tradice vypráví, že Bartoloměj se dostal k Ježíšovi přes apoštola Filipa. Po Kristově zmrtvýchvstání kázal Bartoloměj v Arménii, Indii a Mezopotánii a hlásal evangelium. Slavným se stal svou schopností uzdravovat nemocné a především posedlé zlým duchem. Tak vyléčil od posedlosti i dceru arménského krále Polimia. Zuřící pohanští kněží štvali pohanského králova bratra proti Bartoloměji. Ten dal Bartoloměje zajmout svými vojáky a krutě mučit. Bartoloměj byl odsouzen k Rok smrti svatého Bartoloměje. Byl kolem poloviny 1. století a místo umučení snad v Sýrii. Od konce 10. století odpočívají ostatky mučedníka a apoštola v kostele sv. Bartoloměje v Římě. Lebka svatého Bartoloměje bývá zobrazována často s dalšími atributy.
Svatý Bartoloměj bývá zobrazován s černými kudrnatými vlasy, někdy s krátkým vousem, často s bílým pláštěm. V jeho rukou bývá kniha, svitek spisů, prapor, nůž na sdírání kůže, poutnická hůl. Tradice a creny v Rakovníku souvisejí s historií chrámu i s vývojem města. Požár v 14. století a následné obnovy určovaly architektonický vývoj, který vyústil do současné pozdně gotické podoby s pozdějšími úpravami. Chrám tak reprezentuje spojení náboženského životního prostoru a městské identity v Rakovníku.
Patchwork historie chrámu od dávných románských základů po renesanční a gotické prvky až po 19. století ilustruje, jak se město vyrovnávalo s výzvami i proměnami vkusu. Kostel mimo jiné zahrnuje boční oltáře sv. Josefa, sv. Václava, sv. Vojtěcha a další sakrální prvky, které svědčí o bohaté liturgické i kulturní výbavě. Varhany z roku 1896 od S. Petra ze Žižkova a kazatelna z dílny Matěje Rejska z roku 1504 dotvářejí jedinečný interiér, který propojuje středověké základy s barokními a novogotickými zásahy.
Kostel a zvonice spolu tvoří architektonickou a ikonografickou syntézu, která z Rakovníka činí významný bod na mapě středních Čech. Exteriér i interiér prošly v průběhu staletí rekonstrukcemi, které odrážely změny církevního i společenského života. Současná podoba stojí na spojení pozdně gotických prvků s romantickými zásahy a pozdějšími restaurátorskými snahami, jejichž cílem bylo zachovat identitu místa a umožnit jeho fungování jako centra duchovního i společenského života města.
tags: #kostel #sv #bartolomeje #v #rakovniku