Kostel svatého Havla a Havelské Město v centru Prahy

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město, které bylo téměř samostatným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I., vznikl v roce 1230 a stejně jako Havelské Město bylo spojeno se Starým Městem, aby společně vytvořili jedno území obehnané městskými hradbami. Kostel byl postaven v centru tehdejšího Havelského města a jeho vznik se datuje do období třináctého století; původně byl ve stylu románském.

O století později byl tento kostelík přestavěn na trojlodní baziliku a zachovaly se i některé prvky gotiky. Koncem sedmnáctého století byl zcela barokizován; nádherné průčelí z tohoto období vznikalo podle plánů a nákresů Jana Santiniho Aichla a Pavla Ignáce Bayera. Kostel svatého Havla má několik kaplí, z nichž jedna nese název kaple Karmelská. Ta vznikla v roce 1673 a unikátní je především její výzdoba, kterou tvoří štukatury od G. B. Comety; dále je unikátní skutečnost, že se právě v této kapli nalézá hrob významného barokního malíře Karla Škréty.

Další kaplí je kaple císařská, která byla vybudována v roce 1730. Významnou je kaple svatého Václava se sousoším Kalvárie a čtyřmi evangelisty; toto jedinečné dílo bylo roku 1726 vyrobeno v dílně F. M. Brokoffa. Dominantou kostela jsou při pohledu z ulice nádherné kostelní věže, každá dosahuje výšky přes padesát metrů. Touha po nezapomenutelném zážitku láká návštěvníky k výstupu vzhůru, kde v nejvyšší části lze otevřít okenice a naskytne se unikátní výhled na celé město.

Objevte kostel sv. Havla v centru Prahy a současně připomeňte, že původní kostel sv. Přestavba na trojlodní baziliku proběhla ve 14. století. Kaple Karmelská je unikátní štukaturami od G. B., v kapli svatého Václava je socha Kalvárie a čtyři evangelisté z dílny F. M. C. Dále stojí za zmínku, že kostel prošel významnou barokní přestavbou vedenou Giovannim Santinim, která se odehrávala ve dvacátých letech 18. století, a Mockerovou novogotickou přestavbou, započatou v roce 1885.

Vracíme se k Vyšehradu, kde orientačním bodem bývá bývalý kapitulní a farní chrám sv. Petra a Pavla; hlavní poznávací znak - dvojice průčelních věží - pochází z let 1902-1903. Na počátku existoval románský bazilikální půdorys baziliky Vratislava II. z konce 11. století, který byl rozšířen do dnešní podoby během vrcholně gotické přestavby za vlády Karla IV. Velmi významná barokní přestavba proběhla ve dvacátých letech 18. století podle projektu Giovanna Santiniho; tehdy chrám vypadal z dnešního pohledu skutečně jinak.

Nade vchodem Kostela sv. Petra a Pavla vyniká motiv Posledního soudu; interiér působí secesně a boční stěny presbytáře zůstaly. Hlavní poznávací znak vyšehradského chrámu - věže - pochází až z let 1902-1903. Královská hrobka, kde byl pohřben Vratislav II., nebyla při archeologickém výzkumu nalezena; do chrámu byla namísto hrobky vystavena domnělá lopatka sv. Valentýna, kterou měl přivézt Karel IV. do Prahy.

Pokud máte štěstí, uslyšíte hrát 15 zvonů nové zvonkohry; z repertoáru vybírám Od severu a východu ke kostelu přiléhá Slavín, hřbitov s bohatou historií, a na jižní straně se nachází starý románský mostek, který dříve vedl přímo do chrámu. Mass, Turyna Petr, 17.6.

Praktické informace pro návštěvníky

V centru Prahy je možné navštívit více kostelů a kaplí spojených s historií Havelského Města a Starého Města. V nabídce bývá otevření některých kostelů i mimo běžné hodiny; obecně je dobré sledovat aktuální plány a programy jednotlivých farností a chrámů, které často uvádějí konkrétní termíny bohoslužeb a návštěvních hodin. Připomenutí k ročním akcím a otevírání kostelů bývá aktualizováno podle mstyčního kalendáře.

Pro zvětšení informací o jednotlivých kostelích a kaplích v Praze lze využít oficiální farní stránky a katalogy, které uvádějí dostupné služby, bohoslužby a doprovodné programy pro dospělé i děti. Např. farnost u kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a další farnosti v Praze 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8 a 10.

Historické vrstvy a architektonické období

• Románský vznik kostela sv. Havla v 13. století, pozdější přestavby na trojlodní baziliku.
• Gotické prvky zachované v některých částech stavby.
• Barokní úpravy v 17. století, s fasádou podle plánů Santiniho a Bayera.
• Kaple Karmelská s štukaturami G. B. Comety a hrob Karla Škréty.
• Kaple svatého Václava s Kalvárií a Evangelisty, dílo F. M. Brokoffa (1726).
• Věžní dominanty nad ulicí a možnost výstupu pro panoramatický pohled na město.

Kontakty a orientační body

Vyšehrad a Slavín jako doplňkové orientační body pro návštěvníky starší Prahy; románský mostek a další historické prvky dodávají celkové atmosféře místa pocit propojení vrstev času.

tags: #kostel #sv #jana #pavla #ll #v