V Národní knihovně je tento měsíc k vidění zřejmě jediný tuzemský originální exemplář biblického tisku, který v mohučské tiskárně zhotovil Johannes Gutenberg se svými spolupracovníky.
Celá Gutenbergova Bible to není - pouze torzo jednoho dochovaného listu.
Knihy i všechny ostatní písemnosti se po staletí rozmnožovaly ručním opisováním.
Systémem náchylným k mnoha chybám, jenž byl navíc finančně i časově velice náročný.
Jako první přišel s novou metodou rozmnožování mohučský obchodník a zlatník Johannes Gutenberg, respektive on byl ten, kdo ji dokázal nejrychleji prosadit.
Do praxe zavedl způsob snadného lití sazby z kovové slitiny, olejový »inkoust« a posuvný mechanický tiskařský lis.
Spojením těchto několika inovativních nástrojů a pracovních postupů vznikl epochální vynález.
Rozmnožovat knihy bylo najednou tak snadné!
Nový vynález zásadním způsobem změnil charakter a vliv komunikace.
Gutenbergem zkonstruovaný tiskařský lis napomohl expanzi humanismu, renesance i evropské reformace.
Urychlil zrod osvícenství a nástup vědecko-technické revoluce.
První stránka knihy Genesis. Gutenbergova Bible ze sbírek Staatsbibliothek Berlin.
Svou novou technologii výroby knih Gutenberg nejprve vyzkoušel na krátkých profánních i náboženských textech.
Jakmile byl dostatečně připraven, rozhodl se přednosti svého vynálezu prezentovat na precizním tisku knihy knih - Svatého Písma čili Bible.
S vlastní výrobou začal po roce 1450.
Tisky Gutenbergovy Bible budily od samého počátku úžas, a to z několika důvodů.
Takzvaná (Svatá) Bible je sborníkem více než šesti desítek menších knih.
Objemnost tohoto „Svatého Písma“ je pověstná.
Od jeho obecného označení je ostatně odvozena i zkomolenina „bichle“ - lidové označení pro jakoukoli tlustou knihu.
V prvé řadě je však (Svatá) Bible nadčasovým náboženským textem, který obklopuje oprávněná a mimořádná úcta.
Gutenberg se při výrobě Bible prokázal jako skutečný mistr.
Jeho Bible vyniká mimořádnou kvalitou tisku a dokonalou symetrií dvousloupcové sazby o (většinou) 42 řádcích.
Gutenbergova Bible měla mimořádný vliv nejen na prudký rozvoj samotného knihtisku, ale i pro tisk dalších Biblí.
Samotná Gutenbergova Bible byla tištěna v latině.
Záhy po ní se však začaly objevovat i první překlady Bible v národních jazycích.
Tzv. Nový zákon se signetem - nejstarší český prvotisk části Bible.
Mezi prvními byly i Bible sázené v češtině.
Přibližně v roce 1476 byl v západočeské Plzni poprvé vytištěn český Nový zákon.
Z roku 1488 pochází tisk první celé české Bible - tzv. Z původních asi 180 exemplářů Gutenbergovy Bible se do dnešních dnů po celém světě dochovala necelá padesátka.
Jediný známý tisk Gutenbergovy Bible, který se nalézal v Praze, zmizel za nejasných okolností na počátku 19. století z Nostické knihovny na Malé Straně.
Podle Národní knihovny doputoval pak tento výtisk přes různé aukční domy až do knihovny, kterou v Kalifornii založil železniční magnát Henry E.
V České republice je tak dnes zřejmě jediným biblickým Gutenbergovým tiskem neúplný list z Gutenbergovy Bible (Izajáš 7/25-10/13) s ručně doplněnými červenými a modrými iniciálkami a čísly biblických kapitol.
V Mohuči byl vytištěn cca v roce 1454 a Národní knihovna ČR ho uchovává pod signaturou 39 B 54.
(Mimo to byl na českém území nedávno učiněn objev dvou Gutenbergových výtisků tzv. Národní knihovna získala list 39 B 54 nákupem od pražského právníka a sběratele Zdeňka Pobudy v roce 1946.)
Získaný list z Gutenbergovy Bible patří k většímu souboru 24 listů, který byl počátkem dvacátých let minulého století objeven ve fondu Univerzitní knihovny ve Freiburgu im Breisgau.
V polovině 16. století posloužily jednotlivé potištěné listy knihvazačům jako makulatura pro výrobu lepenkových desek.
Digitalizáty Gutenbergovy Bible jsou dostupné hned v několika knihovnách.
Jak psát správně slovo Bible?
Karel I. Která byla první tištěná kniha ? nejstarším tištěným textem na světě je svítek obsahující soubor buddhistických magických formulí, tzv. Sutra o zaklínadlech ušlechtilého čistého světla (korejsky: DMugu jeonggwang dae darani-gyeong, v anglickojazyčných publikacích známá jako Pure Light Dharani Sutra).
Pochází pravděpodobně z let 704-751 n. l.
Za nejstarší tištěnou knihu je považován výtisk Diamantové sutry z roku 868.
Jedná se o čínský překlad ze sanskrtského originálu.
Nejstarší knihou vytištěnou v Evropě na základě technologie knihtisku objevené Johannesem Gutenbergem byla Bible, vytištěna v letech 1452-1455 v Mohuči.
Za nejstarší českou vytištěnou knihu je považována Kronika trojánská, vytištěna v druhé polovině 15. století v Plzni.
Jedná se o překlad latinského díla Historia Troiana, napsaného v roce 1287 Quidonem de Columnem.
Kniha románovým způsobem zpracovává příběh dobytí Troje.
Vzhledem k neprokázané přesní dataci Kroniky trojánské se ovšem spekuluje, že by první knihou vytištěnou na území Čech mohla být také Statuta Arnošta z Pardubic, vytištěná v roce 1476 v Plzni.
Johannes Gutenberg vytiskl nákladem 180 kusů první latinsky psanou Bibli.
Evropa do poloviny 15. století znala a používala jen tzv. blokový tisk nebo, chcete-li, deskotisk.
V principu šlo o velmi složitou metodu, při níž musel být nejprve do zvláštní dřevěné desky vyřezán celý text nebo obraz a teprve potom mohlo být dílo rozmnoženo.
Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, přišel s nápadem sestavit matrici pro tištěnou stranu z písmových kuželky.
Jednotlivé písmové kuželky se pak daly znovu podle představy a potřeby přestavět a použít na tisk jiného textu.
Dlužno na tomto místě poznamenat, že sestavování tiskových podkladů ze dřeva vyřezaných znaků bylo již od 11. století používané v Číně.
Nejstarší dochovaný tisk knihy Čikči pochází již z roku 1377 z Koreje.
Gutenberg o této tiskařské technologii neměl a vlastně ani nemohl mít tušení.
Historikové na základě různých pramenů spíše spílují i o tom, zda to byl opravdu Gutenberg nebo např. Nizozemec Laurens Janszoon Coster, zvaný také Donat, kdo pro evropské země objevil tuto převratnou technologii.
Gutenberg byl původní profesí zlatník a brusič drahokamů a zrcadel.
Často se říká, že předchozí zkušenost může stát za zrodem nové převratné myšlenky.
Není úplně známo, kdy přesně Gutenberg začal s novou technologií tisku experimentovat, nicméně nejstarší dochovaný tisk Johanna Gutenberga pochází ze začátku roku 1448.
Jednalo se o jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448.
Nejspíš někdy začátkem roku 1850 se Gutenberg začal připravovat na realizaci svého vrcholného díla.
Řeč je samozřejmě o Gutenbergově bibli.
Pohledem dnešní doby bychom mohli říci, že se jednalo o rozsáhlý a nákladný projekt s nejistým výsledkem, na jehož samostatnou realizaci neměl Gutenberg dostatek finančních ani materiálních prostředků.
I díky tomuto obchodnímu spojení Gutenberga s Fustem, které se nakonec pro Gutenberga ukázalo jako nevýhodné, až skoro likvidační, si dnes připomínáme výročí, kdy v 30. září 1452 spatřil světlo světa první výtisk tzv. Gutenbergovy bible, která měla celkem 1 282 stran s tím, že na jedné straně bylo vždy 42 řádků textu.
Jednalo se o historicky první knihu, jež byla vytištěna na knihtiskařském stroji.
Během následujících tří let bylo vytištěno celkem 180 exemplářů.
Většina z nich měla na jedné straně 42 řádků, některé však byly „jen“ 36řádkové.
Do dnešních dní se dochovalo celkem 51 výtisků Gutenbergovy bible.
Dva z nich, jeden na papíře a druhý na pergamenu, můžeme vidět třeba v Britské knihovně, jiný také v Knihovně amerického Kongresu.
Až do počátku 19. století se jeden z pergamenových výtisků nacházel i v knihovně umístěné v Nostickém paláci v Praze.
Vraťme se ale k poněkud smutnému životnímu příběhu Johannese Gutenberga.
I když za své dílo sklízel obdiv a uznání, nepřineslo mu zasloužené bohatství a klid pro další práci.
V roce 1855 jej jeho obchodní partner Fust obvinil, že zapůjčené prostředky využil v rozporu s původní dohodou.
Gutenberg spor prohrál a přišel nejen o dílnu, vybavení ale i většinu vytištěných knih.
Novým správcem knihtiskařské dílny se z rozhodnutí Johanna Fusta stal Petr Schöffer a již bez účasti Gutenberga vydal Fust společně se Schöfferem velké množství knih.
Z historických pramenů vyplývá, že se Gutenberg vrátil do domu svých rodičů, kde nejspíš založil novou tiskárnu.
Závěr života pak strávil Gutenberg na dvoře mohučského arcibiskupa Adolfa II. Nasavského, kde nejspíš 3.
Mohlo by se zdát, že odkaz Johannese Gutenberga končí jeho slavnou Biblí.
Je toho však mnohem více.
Říká, že se při konstrukci svého knihtiskařského lisu nechal inspirovat v té době již technicky dokonalým vinařským lisem.
Vymyslel a vyrobil ruční licí strojek na písmena a při odlévání jednotlivých písmen jako první na světě použil tzv. liteřinu, tedy slitinu olova, cínu, antimonu a vizmutu, jež se jen s drobnými změnami při tzv. horké sazbě používá dodnes.
Celá řada učňů, kteří působili v jeho dílně, odešla do dalších významných evropských měst a díky nim přestala být tato technologie tajemstvím jedné tiskárny, ale šířila se dále do světa.
Pohled na knihu očima knižního upravce skrz kreativní proces tvorby, pravidla typografie a možnosti jejich porušování.
Představení historických kořenů od středověkých manuskriptů, přes významný historický odkaz grafických designérů 20.
Jana Vahalíková vystudovala ateliér Knižní kultury a písma na VŠUP u profesora Jana Solpery.
Od roku 1997 je součástí studia Marvil.
Mezi lety 2001-2015 byla art directorem časopisu TYPO.
Posledních deset let se zaměřuje na knižní produkci ve spolupráci s mnoha nakladatelskými domy.
Kromě jednotlivých beletristických titulů se věnuje i knižním řadám: edice AAA, Česká knižnice, Edice moderní dějiny.
Cyklus SVOBODNÁ AKADEMIE připravuje Knihovna Václava Havla.
Přední čeští i zahraniční intelektuálové a intelektuálky vybírají z pěny dní nadčasová témata, která přesahují každodenní problémy společnosti.
Nabízejí souvislosti, hledají linie rozpadu, ale i pevné body, ostrovy a pevniny v dramatické proměnnosti 21.
Píše se datum 30. září 1452, když se lidem dostane do rukou první tištěná kniha v Evropěš.
Jde o bohatě zdobenou latinskou Bibli.
Ta později získá název „Gutenbergova Bible“ podle muže, který vymyslel, jak vyrábět knihy mnohem efektivněji.
Je to velká událost.
Není to jednoduchý proces, protože do dřevěné desky je třeba vyrýt či vyřezat text nebo obrázek a pak se toto dílo rozmnožuje.
Zhruba v polovině 15. (?1400-1468) se zlepšovákem.
Tento německý zlatník začíná experimentovat s novou tiskařskou technologií.
Okolo roku 1445 doplní tiskařský lis, který koncepčně vychází z lisu vinařského, o rozebiratelnou matrici.
Na konci 40. let 15. století Gutenberg tiskne hlavně náboženské texty, jednoduché latinské učebnice, kalendáře i odpustkové listy.
Ale má mnohem ambicióznější plány, schází mu však peníze.
A tak se tiskařský průkopník musí zaručit nejenom tiskárnou s veškerým zařízením, ale i knihami, které tady vzniknou.
Pak zažije životní úspěch, když představí světu „svou“ Bibli.
Prodají se všechny, přestože cena jednoho výtisku představuje mzdu průměrného úředníka za 3 roky, a dílo pochválí dokonce budoucí papež Pius II.
Takto to vypadalo v prvních tiskárnách počátkem 15.
Ale sláva přináší Johannu Gutenbergovi spoustu starostí.
Tiskař spor prohraje a přijde nejenom o dílnu, ale i o většinu knih.
Johann Fust si do tiskárny dosadí své lidi a vydává velké množství knih.
Jeho učni a spolupracovníci se rozejdou do světa a díky nim se tajemství knihtisku šíří do dalších zemí.
Okolo roku 1500 už existuje okolo 1100 dílen ve více než 250 městech Evropy, v dalších staletích se šíří i na jiné kontinenty.
V roce 1457 vydává Fust jako první v Evropě knihu se jménem tiskárny a datem vydání.
A kdo vlastně byl Johannes Gensfleisch (Gutenberg)?
V mládí zřejmě studuje na univerzitě v Erfurtu, po roce 1428 opouští rodné město, kde vypuknou sociální nepokoje.
Od roku 1434 pobývá ve Štrasburku.
Když vydá slavnou Bibli a následně prohraje soud s Johannem Fustem, přichází o svou tiskárnu a podstatnou část vydaných knih.
V roce 1465 ho mohučský arcibiskup Adolf II. Nasavský (?1423-1475) přijme ke svému dvoru s platem a bohatými naturáliemi a 3 roky poté Gutenberg umírá.
