V sobotu 4., v neděli 5. a dále pak v pondělí 6. července se můžete vydat na první letošní prohlídky kostela sv. Josefa a jeho okolí v Kounově - Šedivinách. Výlet k nevšednímu kostelíku určitě nadchne a leccos zajímavého se dozvíte nejen o jeho historii.
Průběh prohlídek a aktuální program
Komentované prohlídky trvají 45 minut, začínají v 10.00 a pak v každou celou hodinu až do 15.00, kdy se konají poslední. Další prohlídky jsou na programu každou další prázdninovou sobotu a neděli. Vstupné je dobrovolné.
„V sobotu 18. července 2026 od 10. do 17. hodiny se můžete u šedivinského kostelíku těšit na skvělou kávu a zákusky od Kluků z Cafe Neratov. I v tento den můžete navštívit kostel sv. Josefa a zpříjemnit si prohlídku i procházku,“ stojí v pozvánce Šedivinského spolku.
Historie a původ kostela
Historie kostela (oficiálně evidován jako kaple, pro zjednodušení však uvádíme zavedený výraz kostel) je poměrně krátká, ovšem zajímavá a je spojena s rodinou Effenbergerů. Tato rodina údajně pochází ze Švédska a na Šedivinách žila ve statku hned vedle kostela. V devatenáctém století se jeden ze sedlákových synů - Josef - vydal na studia do Rakouska a stal se zde lékařem. Usídlil se ve vesnici Hietzing u Vídně. Vypráví se, že měl jedinou dceru, která tragicky zahynula při požáru. Na její památku prý nechala rodina v Šedivinách vystavět v roce 1871 kapličku. Josef, nemaje dalších potomků, prý rozdával své jmění chudým dětem. Část peněz vložil i do nadace, ze které rodina financovala v roce 1907 stavbu kostela, který přímo navazuje na původní kapli.
Kostel projektoval architekt Rudolf Němec. Jde o secesní stavbu a traduje se, že podobný kostel stojí v horských oblastech Rakouska. Vnější plášť je chráněn ostře pálenými lícovými cihlami v kombinaci s místním materiálem - gabrem. Uměleckou výmalbu kostela realizoval v roce 1910 Franz Schreyer, malíř a dekoratér kostelů, rodák z Huntířova. Žil, zemřel a byl pochován v Kocléřově.
Vliv války a následné osudy kostela
Ve dvacátém století se světem prohnaly dvě války. Kostel tak přišel o zvon a přišel o lidi, kteří se o něj starali a tvořili jeho ducha. Rodina Effenbergerova byla odsunuta do Německa. Několik let po druhé světové válce zůstal kostel úplně uzavřený. Potom se zde opět obnovily bohoslužby a starali se o něj lidé, kterým osud kostela nebyl lhostejný. Finančně přispívala církev. Farář Gottstein bydlel na faře kousek od kostela. Fara byla později prodána podniku Strojobal pro účely podnikové rekreace. Klíč od kostela, a tak i starost o něj byla přirozeně předávána mezi místními lidmi a z generace na generaci.
Majetkové změny a postupné obnova
Původně od Effenbergerů měla klíč rodina Rolečkova, později rodina Schmidtova. Kostel chátral, začalo do něj zatékat. V roce 1979 byla svépomocí místních lidí opravena spadlá římsa uvnitř a obnoveny malby v levé části kostela. Staří mistři měli ovšem barvy lepších kvalit, tak je dnes už vidět, že nová výmalba je vybledlejší. V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století docházelo v okolí k mnoha vykrádáním chat a ani kostel neunikl drobným lapkům. Přišel tak o sochy na oltáři. V roce 2002 došlo k dalším opravám, na kterých se podílela zejména rodina Prázova z Rovného. Zdivo na kapličce opravili tak, aby ladilo s cihlami kostela. Ve stejném roce byla v kostele paní Jankou Schmidtovou dokončena obnova obrazů křížové cesty. Všechny obrazy postupně malovala 9 let - podle původních poškozených namalovala obrazy nové. V roce 2004 proběhla větší oprava střechy. V dalších letech pak rodina Remešova-Machova nechala vyrobit dřevěné dveře na věž, které sem patří více než původní oplechované. Zajistila také drenáž kolem zdí kvůli odvodu vlhkosti.
Současnost a veřejná role kostela
Potomci rodiny Effenbergerovy přijíždějí někdy do Orlických hor a těší se z toho, že kostel je stále udržován. Nyní je kostel ve vlastnictví obce Kounov, která se při řešení majetkových poměrů ohledně kostela tohoto dědictví nevzdala a převzala ho už v chátrající stavebě, za což jí patří dík. V srpnu roku 2019 zde proběhla údržbová brigáda, které se účastnil velký počet dobrovolníků ze spolku. Po ní spolek zorganizoval benefiční koncert pro opravu místního harmonia. Další benefiční koncert umožnil renovaci kostelního lustru. Náš kostel není významný architektonicky, je také poměrně mladý na stavbu svého druhu. Stojí ale na vzácném místě, je dominantou naší krajiny, je naším společným dědictvím.
Příběh hřbitova a okolí
Od roku 1907 byl zřízen malý hřbitov vedle kostela na Šedivinách a do konce druhé světové války se využíval. Hned na kraji u zdi kostela je hrob prvního faráře Gottsteina. Vedle je hrob Johanna Effenbergera, který jako Němec musel narukovat do řad Wehrmachtu a ve druhé světové válce padl. Dnes už jsou některé z hrobů zcela zarostlé travou a zdobí je jen luční kvítí.
Kostel a jeho souvislosti s rodinou Effenbergerů
Kostel sv. Počátky Šedivinského kostelíka jsou spojeny s rodinou Effenbergerů. Effenbergrům patřil statek nedaleko kostela (čp. 20). Některým členům rodiny se podařilo dostat se z chudých Šedivin za kariérou do světa. Úspěšným byl například Josef Effenberger, který vystudoval na lékaře a usadil se v Hietzingu na předměstí Vídně. Pochází z něj i finanční pomoc místním chudým a léčení horaly bez nároku na honorář. „… a již jsem spatřil vpravo chalupu a za ní došed uzřel letní byt lékaře ze Schönbrunnu, v něm bytovala krásná učitelka z Rokytnice, a dále strměla pověstná hospoda Ludvíka Schmieda...“ Ze zápisku dobrušského písmáka Aloise Beera, únor 1889. Pozn.: přímo se schönbrunnským zámkem neměl doktor patrně nic společného, bydlel však necelé 3 kilometry od něj. V rodinném životě mu osud nadělil méně. V manželství se nedočkal vlastních potomků a nevlastní dcera tragicky zemřela v pouhých 15 letech. Podobný osud měl i další z rodiny: Klemens. Po studiích na Vídeňské univerzitě se stal vysokým úředníkem finanční správy, dvojí manželství však zůstalo bez jediného potomka.
Současné tipy pro návštěvníky a návaznost tras
Projekt byl údajně svěřen architektu Rudolfu Němcovi. Kostelík pochází z roku 1907. Tip: itineráře tras jsou interaktivní. 4243: Plasnice (2 km) - Úhor (3 km); dále po cyklotrase 22 Deštné v Orl.h.
V současnosti se připravují prohlídky s cílem nabídnout návštěvníkům ucelený pohled na architekturu, malby a historické souvislosti. Prohlídky často upozorňují na návaznost kapličky na původní objekt a na význam rodiny Effenbergerů pro rozvoj místa.
Prohlídka kostela sv. Josefa v Dubenci
Vizualizace a doprovodné materiály
Na webových a místních informačních kanálech se často objevují fotodokumentace kapličky, výmalby z roku 1910 a rekonstrukčních prací z let 2002-2004. Zřetelně se ukazuje, že kostel i nadále zůstává významným prvkem krajiny a lidé ho udržují díky spolupráci spolku a místní samosprávy.
Hřbitov a okolní paměť
Hřbitov a samotný areál tvoří důležitou součást historie i každodenního života komunity. Jeho památka připomíná, že šedivinské dědictví je výsledkem dlouhodobé spolupráce lidí, rodin i dobrovolníků, kteří se zapojili do údržby a obnovy kostela i prostředí kolem něj.
Chcete-li zažít autentické prostředí Šedivin a péči o kostel, můžete sledovat aktuální program prohlídek a doplňující akce spolku, které často zahrnují i kulturní a společenské události v okolí kostela.