V okrajové části obce v prostoru hřbitova je umístěn farní kostel sv. Josefa. Jednolodní přibližně orientovaná stavba na půdorysu obdelníka s částečně předsazeným tělesem čtyřboké věže, v závěru s odsazeným kněžištěm segmentového zakončení, v závěru s připojeným přízemním objektem sakristie na půdorysu čtverce. Hladká fasáda kostela je členěna přízemní podmazávkou ve vrcholu pak průběžnou přibližně fabionovou římsu. Hlavní jednoosé průčelí je tvořeno mělkým rizalitem vystupujícího tělesa věže, v přízemí prolomené pravoúhlým vchodem s malířkým ostěním a kovanou stříškou.
Věž je v ose nad ním otevřena na třech úrovních pravoúhlými okny segmentového zaklenutí v mělkých pravoúhlých šambránách. Poslední zvonicové patro se otevírá do tří stran obdobně řešenými okny. Nad okny jsou umístěné novodobé kruhové kovové ciferníky věžních hodin. Kostelní loď je v průčelí doplněna v úrovni střechy dvěma křídly. Severní i jižní strana lodi je členěna shodně třemi okenními osami pravoúhlých oken segmentového zaklenutí v mělké plošně profilované šambráně s parapetní římsou.
Na jižní straně je ve střední ose prolomen pravúhlý vchod obdobného členění jako v průčelí s kovovou stříškou. Odsazený presbytář je otevřen jednou okenní osou na každé straně, na jižní otevřen pravoúhlým vchodem s kovářský provedenou stříškou. Objekt sakristie je na severní straně prolomen obdélným okénkem s dvoukřídlou okenní výplní dvoudílné osnovy s vloženou meziokenní kovanou provlékanou mříží kvadratické osnovy. Pravoúhlý vchod na jižní straně je osazen novodobou jednokřídlou dveřní výplní a sjednocující tvarově shodnou kovanou stříškou.
Kostel je završen sedlovou střechou v závěru zvalbenou, věž mansardovou a sakristie také sedlovou zvalbenou. Vnitřní dispozice je v podvěží sklenuta jedním polem valené klenby na výsečích, loď, navazující presbytář i sakristie jsou plochostropé. Dle vyjádření Mgr. Mariany Pisarčíkové z ÚP NPÚ v Praze ze dne 27. 1. 2012, č. j. NPÚ -302/6821/12, je hlavní oltář sv. Žel. Štítna nad Vláří - kostol sv. - postavený roku 1787 po troch rokoch výstavby.
Na zajímavosti se uvádí, že kostel měl být postavený na jiném místě za Štítnou, už sem vozili materiál. Nakonec byl postaven na opačné straně obce. Délka kostola je 38 m (východ-západ), šířka 12,3 m a hrúbka múrov od 0,8 m do 1,8 m. Věž je vysoká 20 m. První hlavní oltář byl dodaný z kostola sv. Rocha z Uherského Hradiště. Roku 1895 sem byla dovezená plastika „Smrť sv.“. Varhany jsou z roku 1897 od Karla Neuzena z Nového Jičína. Roku 1917 za I. sv. vojny vybrali z varhan cínové píšťaly. Zvony byly na věži původně čtyři, ale neladili, tak roku 1895 přidali 3 nové zvony. Za I. sv. války byly dva největší odebrané. Po válce byly ulity nové zvony, ale přišla II. světová válka a roku 1942 byly zvony opět odebrané k vojenským účelům - zůstal na věži jen jeden zvon - umieračik (20 kg). V roce 1956 byly ulity nové zvony - sv. Josef (540 kg), zvon Panny Marie (251 kg) a zvon sv. Diskuse a komentáře k Štítnu nad Vlárí kostol sv. Příspěvky z okolí Štítná nad Vlárí kostol sv. Štítná nad Vlárí.
Štítná nad Vlárí a Popov jsou součástí mikroregionu Jižní Valašsko, ležícího v jihovýchodní části Zlínského kraje. Obec se po prvé připomíná v roce 1503 a patřila k brumovskému panství. Zříceniny Brumova stojí na ostrohu nad údolím říčky Brumovky. Brumov-Bylnice je město 7 kilometrů jižně od Valašských Klobouků. Dominantami města je hrad Brumov a kostel sv. Václava s gotickým jádrem ze 14. století.
Architektura kostela sv. Josefa vychází z josefinského slohu; jedná se o jednoduchou stavbu se skupinou josefinských prvků a nadčasovou funkcionalitou. Výška věže je 20 m, výška kostela s krovem 14,50 m a vnitřní výška 7,25 m. Kostel je doprovázen polohou u vlárského průsmyku a slouží jako významná dominanta obce, která vytváří malebnou kulisu krajiny.
