Kostel svaté Anny má bohatou historii, která se vine od původní kaple až po současné poutní místo a koncertní síň. Poutní kostel v Plané nad tématem anenských poutí láká návštěvníky k procházkám do okolí a k objevování místních legend.
Historie a výstavba kostela
Kostel svaté Anny na kopci zvaném Na Chloumku byl postaven v roce 1682 Janem Ignácem Dlouhoveským z Dlouhé Vsi na místě původní kaple. Po dostavění kostelu sem nechal přenést sochu sv. Anny z kostela sv. Apolináře v Praze. Pocházel ze staré šlechtické rodiny, syn rytíře Jindřicha Dlouhoveského. V roce 1761 byla postavena kousek pod kopcem lázeňská budova a od studny kostelu byla vysazena lipová alej. V 18. století do ní opět uhodil blesk a kaple shořela. Ve vesnicích kolem Plané se vypráví o energii místa, které přitahuje blesky.
Na západní straně kostela stojí hranolová věž s cibulovou střechou, na severní straně je přízemní sakristie a přistavěná kaple. Kostel má románský původ a barokní úpravy. Hlavní vstup je ze západu a v ose průčelí dominují vysoká věž a kruhová okna v transeptu a bočních lodích. Interiér bývá zdobený obrazy, například obraz sv. Anny z roku 1770 od J. F. Greipl, který byl restaurací postupně restaurován.
Vývoj a rekonstrukce napříč obdobími
V roce 1770 proběhla slavnostní inaugurace kostela, v roce 1777 byl kostel rozšířen a přistavěna věž. V roce 1784 byl kostel určen k zrušení císařem Josefem II., ovšem v roce 1795 byl obnoven a znovu zprovozněn. Po druhé světové válce kostel chátral, v 70. letech byly poutě zakázány. Kostel svaté Anny je barokní jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a věží na jižní straně.
V roce 1898-1902 byl postaven novorománský kamenný kostel Windischgrätzů na místě původní kaple, krátká výstavba proběhla za čtyři roky. Objekt je známý pro své interiérové malby a vitráže, na oltáři bývá kopie obrazu sv. Anny Samétřetí. Originál obrazu se nachází v jiné obci, v kostele Částkov. Svatá Anna Samotřetí bývá spojována s poutními tradicemi a pověstmi o zázracích a milostech.
Kostely spjaté s hrdiny a místními historiemi
V regionu Tachovska je kostel svaté Anny spojen s hrdiny a pověstmi. Kostel stojí na kopci nad obcí Pernolec a Trnová a podle legendy v okolí vede Zlatá cesta z Prahy do Norimberka, kterou často projížděl i král a císař Karel IV. Z Pernolce je patrná vodní tvrz s archeologicky nalezenými zlatými fragmenty stříbrnými lištami, které bývají spojovány s karlem IV. Dřívější poutě a chráněný zvon z královského Pražského archivu bývají součástí poutních příběhů.
Další významná místa v regionu zahrnují poutní kostel svaté Anny u Kraselova, postavený v roce 1682, který byl částečně upraven pro jiné kultovní účely a později rekonstruován. Příběhy o zvonu a zázračném hlasu zní v lidových vyprávěních; zvon byl po krádeži zajištěn a vrátil se do kostela. Obyvatelé Plané dávají do souvislosti s tímto místem i prameny a legendy o léčivé síle pramenů, které bývaly hojně navštěvovány poutníky.
Současný význam a využití
V některých místech, například v Českých Budějovicích, byl kostel svaté Anny adaptován pro jiné účely, například jako koncertní síň spravovanou Jihočeskou filharmonií, s koncertní síní Otakara Jeremiáše a vynikající akustikou. Pražská křižovatka, součást Nadace Dagmar a Václava Havlových, sídlí v odsvěceném kostele sv. Anny a slouží pro multifunkční akce, včetně divadelních představení a konferencí, v duchu historických reforem a obnovy kulturního dědictví. Celý klášterní areál byl v 17. století obohacen o další úpravy díky darům královny Anny.
Kostelův stavební sloh zahrnuje románsko-barokní prvky s vysokým trojlodím a bočními loděmi, přičemž věž a sakristie vytvářejí ikonické horizonty. Z hlediska architektury představuje gotický a barokní vliv s půlkruhovými arkádami, štukovými detaily a vitrážemi, které dotvářejí atmosféru tohoto posvátného místa. Turisté i poutníci sem míří nejen kvůli historickým spojením, ale i kvůli příběhům a legendám, které se kolem kostelů šířily po staletí.
Ke kostelu svaté Anny lze dorazit vlakem, autobusem i městskou dopravou, a výlet lze spojit s návštěvou místních zajímavostí, jako jsou božské kameny u Strakonic nebo další poutní místa v regionu. Kostel stojí uprostřed obce s parkovou úpravou a orientovanou basilikální architekturou z cihel a omítky.
Charakteristiky a detaily stavby
Jednolodní stavba s přítsavěnou kaplí na severní straně, západní věží a bočními loďmi. Hlavní vstup ze západu, okna a rozety v transeptu. Věž má cibulovou střechu, na severní straně sakristie a kaple. V interiéru jsou odkazy na obrazy a fresky, exteriér vyzdobený štukovými prvky a bohatou architektonickou ornamentikou. Vysoké okná v transeptu, nãokdy s kruhovými motivy vázanými do štukových terčů.
Na západní straně je několikanásobně členěná věž s kamenným portálem a dekorativními prvky. Původní rotunda sv. Vavřince byla objevena v okolí a později započala výstavba gotických prvků kolem 14. století. Součástí areálu bývá i muzeální a konsertační zázemí, které slouží veřejnosti a kulturním akcím.