Kaple sv. Floriána v Ostrově byla postavena jako součást klášterního okrsku a sloužila jako výraz díků za ochranu města před požárem šlikovského zámku z roku 1691. Původně raně barokní kapli navrhl patrně dvorní stavitel Johann Michael Sockh, stavba probíhala v letech 1691-1693 a její součástí byl i oltář s chronogramem připomínajícím obnovu oltáře v roce 1744.
Své poslání plnila kaple jako pietní místo i po různých proměnách. V 18. století byla uzavřena a interiér byl rozdělen podlažím; později byla kaple přeměněna na sýpku a sloužila jako skladovací prostor. V roce 1933 byla kaple znovu otevřena jako památník obětem 1. světové války a během druhé světové války byly doplňovány jména padlých. Po válce zůstala kaple opět skladištěm, až byla v roce 1958 zapsána na státní seznam kulturních památek v rámci areálu piaristického kláštera.
Roku 2001 došlo k převodu majetku na město Ostrov a od roku 2007 probíhají rozsáhlé rekonstrukce klášterního okrsku a samotné kaple, která byla opět slavnostně vysvěcena v roce 2007 jako památník obětem násilí na Ostrovsku. Kaple je jednou z nejvýznamnějších ukázek vrcholně barokní architektury v regionu a její interiér je vyzdoben freskou a štukovou výzdobou inspirovanou epochou.
Architektura a výzdoba kaple
Velká vrcholně barokní centrální kaple má čtvercový půdorys s deseti nárožími a kupolí nesenou pendantami. Freska na stropě, dílo italského malíře Paola Manniho, znázorňuje Vraždění neviňátek a dolaďuje působivou atmosféru interiéru. Nástropní malba spolu se štukovou výzdobou připomínají původní den požáru, který dne 28. prosince 1691 zachvátil zámek i město, a zároveň odkazují na budování památky města Ostrov.
Vnější architektura kaple je doplněna o vysokou pilastrovou linii s římsami a vysokými, v osách položenými okny. Vstupní průčelí nese pískovcový portál a nad ním dataci „1914-1918“ ve flankujícím okně; kaple má též štíhlé niky a bohatou architektonickou výzdobu vnitřních stěn.
Interiér byl původně zařízen barokním oltářem sv. Floriána z let 1692-1693, který byl po uzavření kaple v roce 1788 přenesen do klášterního kostela Zvěstování Panny Marie. Dnes na závěrové stěně kaple visí jednoduchý dřevěný kříž a nad ním deska s připomínkami obětí dvacátého století, zatímco boční stěny nesou další texty a v prosklených pultech se nacházejí reliéfy 14. zastavení křížové cesty od Jaroslava Šlezingera.
Reliéfy a texty v kapli vypravují o osudech obyvatel Ostrova a dalších místech, včetně politických vězňů a obětí divokého odsunu. Zároveň připomínají činy italského sochaře a spolupracovníků, kteří se podíleli na výzdobě a restaurování kaple i klášterního areálu. Při rekonstrukci byly doplněny i další textové desky věnované památce padlých v různých historických obdobích.
Historické a kulturní kontext
Areál kláštera a kaple byl postaven ve druhé polovině 17. století v barokním slohu, a kaple sv. Floriána se zde řadí mezi nejstarší a nejvýznamnější památky. Kaple byla součástí širšího klášterního komplexu, který zahrnoval i pohřebiště a další sakrátní objekty. Pozdější reforem a politických změn došlo k přestavbám a změnám využití, avšak památková hodnota zůstává mimořádná.
Pravděpodobný autor návrhu a stavitele kaple je předmětem historických spekulací, nicméně jisté je, že kaple vznikla z iniciativy tehdejšího majitele panství Ostrov a že její interiérové prvky a fresky odrážejí tehdejší barokní estetiky a techniky. Po znovuotevření v roce 1933 začala plnit funkci památníku obětí první světové války, čímž získala význam jako lokalita pro vzpomínku na utrpení různých národnostních a politických skupin ve dvacátém století.
Proč se vydat na pouť - P. Enrique Salvo | Katedrála svatého Patrika
Ostrovský klášterní komplex, včetně kaple, prošel v 21. století rozsáhlou rekonstrukcí a byl uveden do nového provozu jako pietní místo a kulturní památka, která připomíná i oběti válečných konfliktů a represí v regionu. Kaple dnes zůstává jedním z nejvýznamnějších bodů na trase po ostrovském historickém jádru a je otevřena pro veřejnost jako součást kulturně-historické nabídky města.
| Rok | Událost | Detail |
|---|---|---|
| 1691 | Zahájena výstavba kaple | Raně barokní styl; Johannes Sockh |
| 1693 | Vysvěcení kaple | Dokončení stavby |
| 1744 | Renovace oltáře | Na náklady města Ostrov |
| 1788 | Uzavření kaple | Josefínské reformy |
| 1933 | Obnovení jako památník | Památka obětem 1. světové války |
| 1958 | Kaple zapsána na seznam památek | Areál piaristického kláštera |
| 2007 | Opět slavnostně vysvěcena | Pietní místo obětí násilí na Ostrovsku |
Pro návštěvníky je kaple spolu s klášterním areálem významnou ukázkou barokního dědictví a místní historie, a to nejen z hlediska architektury, ale i jako svědectví o proměnách společnosti v průběhu dvou světových válek a pozdějších reforem.