Kostel svaté Michaely Archanděla v Podolí a jeho dezolatní osudy

Kostel sv. Michaela archanděla - resp. svatého Michaela archanděla - v pražském Podolí je římskokatolický farní kostel založený na počátku 13. století. Nachází se v ulici Pod Vyšehradem 3 a patří k nejstarším kostelům v Praze, s první písemnou zmínkou již z roku 1222. Původně pozdně románská stavba vznikla na počátku 13. století a první zmínky o ní odkazují na románské jádro, které bylo později goticky upravováno.

Současnou pseudorománskou (novorománskou) podobu kostel získal při přestavbě v roce 1887. Od roku 1856 má statut farního kostela. Interiér je jednolodní a prostý, s dominantním obrazem archanděla Michaela bojujícího se zlem nad barokním oltářem. Nad vstupem je mozaika Bohumila Jaroše. Barokní dřevěná zvonice ze 17. století stojí na kamenné podezdívce a v jejím přízemí jsou dnes toalety; v zvonici visí zvon z roku 1482, doplněný dvěma novými zvony z roku 1993.

Na půdě kostela se dochoval prkenný překlad z let 1273-1274 a pozdně gotický krov z doby kolem roku 1485. Původně kostel býval obklopen hřbitovem, ten však zanikl koncem 19. století a dnes zůstalo jen několik náhrobků a jeskyně Panny Marie Lurdské.

Podolí zůstávalo po staletí významným místem a kostel měl výrazný vliv na místní duchovní život. V 20. století zde působil farář architekt Jan Rosůlek, člen skupiny Devětsil. Hlubší historická hodnocení potvrzují, že kostel a jeho areál mají významnou kulturní a historickou hodnotu, což je zdůrazněno v posudcích Národního památkového ústavu (NPÚ) a v souvisejících právních dispozicích státní památkové péče.

Kostel je od května 1958 chráněnou kulturní památkou a od května 1981 součástí památkové rezervace v Praze; od roku 1992 je také zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako součást historického centra Prahy. Tato nominace a ochrana svědčí o vysoké kulturní hodnotě areálu a jeho významu pro evropské památkové dědictví.

V souvislosti s ochranou památek a jejich správou je nutné uvést, že odpovědnost za zachování má vlastník (vlastník památky je povinen ji udržovat v dobrém stavu a chránit ji před poškozením a znehodnocením). Garantem zachování hodnot chráněných zákonem o státní památkové péči je Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy; bez souhlasu tohoto orgánu nelze provádět žádné úpravy.

Casus a diskuse kolem kostela sv. Michaela představují ukázku souběhu kulturního dědictví a politicko-ekonomických tlaků. Poškození části památky, ať už v důsledku nevhodných zásahů do nosných konstrukcí, komerčních zásahů do expozic či znehodnocení krypt, je považováno za vadu památkové péče, kterou je nutno napravit a uvést do stavu vyhovujícího kulturní hodnotě. V průběhu let byl areál několikrát adaptován a vystaven různým záměrům využití, které měly za následek debaty o tom, co má být s památkou dále učiněno.

Historie bývalého kostela a jeho okolí je provázaná s vyšehradskou kapitoulou a později s farností v Michli. Před rokem 1786 byl objekt zřejmě gotický, a v roce 1789 byl prodán a sloužil různým účelům - od manufaktury až po sklady oleje. V 80. letech 20. století byl objekt převeden do majetku Národní knihovny, která ho využívala jako sklad; po požárech a devastaci byl kostel nakonec prodán státu a následně pronajat soukromému subjektu Michal Praha, spol. s r.o., který zahájil multimediální a komerční aktivity, včetně Saint Party. Zásahy do interiéru a následné rekonstrukce vyvolaly ostré protestské reakce odborné veřejnosti i veřejnosti široké.

Právní rámec a vyrovnání se s touto situací zůstávají složité. Podle posudku NPÚ byly identifikovány škody a problémy spojené s poškozením historických konstrukcí a krypt. Kritici upozorňují na porušení pravidel památkové péče a na fakt, že dotační prostředky státní památkové péče byly v některých případech použity na úpravy neodpovídající původnímu účelu památky. Zastánci prodeje argumentují ekonomickou nutností a snahou financovat opravy a údržbu monumentu, vyvracejí však etické a historické dopady takových kroků a požadují jasné podmínky pro případný další provoz či využití objektu.

Současné využití bývalého kostela, jeho budoucnost a vztah státu k památce nadále zůstávají předmětem veřejné diskuse. Byť existují protichůdné názory, z hlediska kulturně historické hodnoty a ochrany památkové péče zůstává kostel významnou historickou a sakrální památkou s bohatým odkazem pro husitské období, školství i uměleckou tvorbu, včetně gotických a novorománských prvků a památek v interiéru.

Kostel svatého Michaela archivní foto (Praha Podolí)

V současnosti se diskutuje o budoucí podobě objektu - zda by měl sloužit jako galerie moderního umění, nebo zůstat specifikovanou památkou s omezeným provozem. Jedná se však o rozsáhlý případ, který zahrnuje nejen samotnou stavbu, ale i širší kontext veřejného zájmu, kulturního dědictví a odpovědnosti státu za jeho ochranu.

Na závěr lze shrnout, že kostel sv. Michaela archanděla v Podolí je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek v Praze, která prošla výraznými změnami a která nadále vyvolává intenzivní diskuse o tom, jak nejlépe vybalancovat historické hodnoty, veřejný zájem a finanční realitu. Interiér i exteriér svědčí o bohaté historii a jeho ochrana zůstává klíčovým tématem pro správu kulturního dědictví České republiky.

tags: #kostel #svateho #michaela #archandela #dezolatni