Interiérové bohatství Chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně

Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně je jedním z nejhonosnějších pražských vrcholně barokních interiérů, kde výzdoba a architektura vytvářejí mimořádný dojem pohybu a světla. Po vstupu do hlavní lodi návštěvníky zaujme dominantní oltář a kupole, kterou po stranách rámují mohutné oblouky. Nad postranními kaplemi se nachází průchozí tribuna s nádherně zdobenými klenbami. Hlavní zásluhu na koncepci interiéru má Kilián Ignác Dienzenhofer, jenž navrhl a vybudoval prostor po vzoru plánů svého otce, a po dokončení stavebních prací bylo použito množství vzácných materiálů, převládají zlato a mramor.

Architektura a průčelí

Západní průčelí chrámu tvoří mohutné trojdílné schodiště a bohatě zdobené fasády s iontovými sloupy, balkonem a nádhernou sochařskou výzdobou. Nad štítem středního portálu stojí plastikový znak rodiny Kolowrat a sochy svatých otců Západu od Tomáše Seidana; jižní průčelí se pyšní kupolí s lucernou a čtyřbokou věží. Kupole nad křížením chrámu je umístěna na vysokém tamburu s dvojicemi pilastrů a bohatým žebrováním, lucerna s ochozem završuje celek vyzdobený reliéfními prvky a sochami patronů. Vnější průčelí na východní straně je částečně zakryté okolními domy, nad nimi se tyčí portál s trojbokým štítem a trojicí soch na balustrádě.

Interiér a výzdoba

Interiér chrámu patří k vrcholně barokním dílům s použitím mramoru a stucco lustro. Stěny i prvky vybavení jsou obklopeny pravým a umělým mramorem od mistrů J. Hennevola a J. Lauermanna, klenby nesou fresky od J. L. Krackera, F. X. Palka a J. Kramolína. Zdobení sochami a dřevořezbami je dílem dílen J. B. Kohla, F. I. Platzera a dalších sochařů; nejvýznamnější výzdoba je uvnitř chrámu a doprovází ji bohatě zdobené dřevěné a zlacené sochy. Mezi hlavní oltáře patří oltář sv. Mikuláše na mramorové nástavbě s plastickou zlacenou plastikou, a po bočních stranách najdeme oltáře Navštívení P. Marie, sv. Josefa, sv. Anny či sv. Barbory a další duchovní obrazy od významných světových malířů. Na nástavbě nad hlavním oltářem se nachází zlacená plastika sv. Mikuláše; po stranách je vyobrazeno svatého Ignáce a Sv. Františka Xaverského.

Dominantní klenba hlavní lodě je fresková, s nástropními malbami od Jana Lukáše Krackera, Františka Xavera Palka a Josefa Kramolína. Na bočních kaplích jsou zpovědnice a některé původní lavice. V zvonici zůstal zachován jeden z původních čtyř zvonů z roku 1576. Pozdně barokní varhany pocházejí z dílny Tomáše Schwarze a spolu s druhými varhanami, které jsou dodnes téměř původní, patří k chloubám chrámu. Vnitřní výzdoba zahrnuje kromě sochařské výzdoby také štukové plastiky a fresky, v nichž se objevují motivy misijní činnosti jezuitů a postavy svatých, jako jsou sv. Ignác z Loyoly a sv. František Xaverský.

V kaplích lodi se nachází oltáře sv. Kateřiny, sv. Františka Xaverského a sv. Dominického, dále pak oltář Navštívení Panny Marie a oltář sv. Josefa s vyobrazeními svatých janů a učitelů. Po stranách lodi se rozkládají menší kaple, jejichž výzdoba pokračuje v duchu barokní dokonalosti - od freskového zdobení až po zlacené dřevěné sochy a sošky archandělů.

Zvláště pozoruhodná je trojice soch v postranních částech, kde jsou znázorněny postavy svatých a ctností, jako jsou Prozíravost, Spravedlnost, Umírněnost a Statečnost. Fresky na klenbě kupole zobrazují oslavy sv. Mikuláše spolu se svatou Trojicí a dalšími světci; lucerna nad kopulí je bohatě zdobená a jejím klempířským zpracováním vyvrcholuje zlacením motiv plamene Trojice a Božího oka. Větší rámcování interiéru tvoří stěny pokryté mramorem a umělým mramorem, které vyzdobují i boční oltáře a kaple.

Historie a zajímavosti

Z původního gotického chrámu z 13. století zbyla v průběhu času pouze část, zbytek byl nahrazen novou barokní stavbou jezuitů, financovanou Václavem Libštejnským z Kolovrat. Stavba probíhala ve dvou etapách v první polovině 18. století; západní průčelí, kaple a lodi byly dokončeny do roku 1711 a následně pokračovala výstavba 1737-1752, kdy byla doplněna kupole a věž. Hlavní architektura a výzdoba prošla spoluprací Kryštofa Dientzenhofera a jeho žáka Kiliána Ignáce Dientzenhofera; Anselm Lurago dokončil dokončení a výzdobu spolu s dalšími mistry. Zvonice byla postavena jako náhrada za objekty, které musely ustoupit jezuitům, a roku 1752 ji dokončil Anselmo Lurago. Během socialismu sloužila věž jako pozorovatelna Státní bezpečnosti, odkud se do roku 1990 pozorovalo okolí. Dnešní prohlídky chrámu vycházejí z bohaté historie a unikátní barokní architektury, která z chrámu dělá jedno z nejcennějších děl české barokní tvorby.

Koncerty a kulturní dění

V sezóně (konec března - začátek listopadu) probíhají denně koncerty kromě úterý od 18:00, adventní a vánoční koncerty od 17:00 ve vybraných dnech. Kostel je známý také pro možnosti prohlídek a protipráční pověsti, které bývají spojovány s okolím Malé Strany a historickým prostředím Prahy.

Texty a odkazy k další literatuře

Historické popisy a popisy interiéru chrámu lze nalézt v různých pramenech a publikacích, včetně průvodců Prahou a odborných prací o dílech Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Moderní průvodce a informační materiály nabízejí soupis děl a autorů výzdoby, z nichž největší zásluhu má dílna Ignáce Františka Platzera a další mistry, jejichž práce výrazně formovaly vizuální vzhled chrámu. Autory freskových prací a oltářních děl byli malíři a sochaři, jejichž díla dodnes na interiéru chrámu vyznívají jako záznam barokní imaginace a řemeslné dokonalosti.

tags: #kostel #svateho #mikulase #interier