Kosticky kaple svatého Nepomuckého a její historicko-architektonické dědictví

Jednolodní stavba obdélného půdorysu orientovaná ve směru severozápad - jihovýchod, na jihovýchodní a jihozápadní straně se dvěma přízemními přístavky. Hlavní vstup do kostela v severozápadním průčelí. Vstup má pískovcový portál po obvodu lemovaný odstupňovanými profilovanými lištami, vstupní otvor v nadpraží po stranách s konkávním prohnutím, ve vrcholu odsazený oblouk s klenákem. Portál je završen profilovanou římsou s konvex-konkávně prohnutým frontonem, supraporta původně s výmalbou, dnes špatně znatelnou. Vstupní dveře dvojité - na rubu svlakové, na líci šikmo šalované rámové, původní barokní. Nad vstupem okno pískovcovou šambránou se zaoblenýma ušima s kapkami, po obvodu s dvojitou lištou. Průčelí je završeno dvoustupňovým trojúhelným štítem s profilovanými římsami a vstupem na půdu s obdobným kamenným ostěním jako u okna nad hlavním vstupem.

Všechna čtyři nároží stavby jsou zaoblená, při nárožích lizény s profilovanými hlavicemi. Celou stavbu obíhá mohutná korunní římsa. Severovýchodní a jihozápadní průčelí je členěno třemi lizénami, mezi nimi stejná okna jako v severozápadním průčelí. K jižním částem obou těchto průčelí přiléhají přízemní přístavky se zaoblenými nárožími s lizénami, oba obíhá mohutná profilovaná korunní římsa. V jižních stěnách obou přístavků okenní otvory s pískovcovými šambránami s obloukovým nadpražím, po obvodu s dvojitým páskem. V otvorech barokní sponové mříže. Ve východním přístavku boční vstup s barokními rámovými dveřmi a pískovcovým portálem s kartuší s vročením 1736.

architektura kostela severozápadní průčelí

K dominantám náměstí patřila od roku 1725 nevelká kaple sv. Jana Nepomuckého. Nechal ji zbudovat tehdejší majitel hlučínského panství hrabě Jan Josef z Gašína (1681-1738), a to v atmosféře sílícího kultu nového českého světce po Nepomukově blahořečení v roce 1721. Jednalo se o jednoduchou barokní hranolovou centrální stavbu téměř čtvercového půdorysu, s nízkou stanovou střechou završenou lucernou a cibulovou bání. Průčelí dominoval portál rámovaný edikulou, nároží zdůrazovaly lizény s bosáží. Kaple byla zaklenuta a v interiéru horizontálně rozdělena na dvě etáže průběžnou římsou pod okny.

Kaple byla několikrát poničena. Během velkého požáru města 12. března 1761 shořela střecha, propadlo se klenutí a žárem puklo i zdivo. Oheň zničil rovněž veškeré původní umělecké vybavení. V roce 1796 nechal kapli na své náklady opravit děkan Josef Ignác Bolík (?-1798), který nechal zhotovit rákosový strop a výmalbu interiéru. Několikrát musela být opravována střecha. Během opravy roku 1840 se ale po snesení krytiny strhl prudký déšť a malovaný strop kaple promokl do té míry, že po částech odpadal. Teprve v roce 1850 byl nahrazen kupolovým klenutím a zdivo staženo železnými kleštinami. Do čela kaple byl přenesen raně barokní oltář z šedesátých let 17. století. Původní barokní obraz světce nahradil kolem roku 1900 nový, snad z dílny mnichovského malíře Benedikta Müllera. Další opravy kaple proběhly v letech 1906 a 1936 (zhotovení nové fasády, pokládka střešní krytiny).

  1. Ve středu náměstí stála kaple až do jara 1940, kdy padlo rozhodnutí o její demolici. Uvažuje se o trojím důvodu tohoto záměru. Vedle stavebně technického stavu mohla podstatnou roli hrát okolnost, že kaple překážela dopravě, protože uhlopříčně přes náměstí vedla hlavní trasa z Opavy na Ostravu. Hlavní důvody demolice byly ale zřejmě ideologické.
  2. Z náměstí, tehdy zvaného Adolf Hitler Ring, měla zmizet památka připomínající předchozí přináležitost k českým zemím.

Farní kostel sv. Hřbitovní kostel svatého Nepomuckého a kaple sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech patří do rámce významného barokního díla Kiliána Ignáce Dienzenhofera a jeho rodiny. Osmiboká loď je zakončená klenbou s freskami od V. V. Reinera, znázorňujícími výjevy ze světcova života. Kaple na Hradčanech slouží pro potřeby vojenské duchovní služby Armády ČR, je místem modliteb za padlé vojáky a mír na celém světě. Kostel spravuje Římskokatolická duchovní správa u kostela sv. Jana Nepomuckého Praha - Hradčany a náleží do Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Jana Nepomuckého.

První církevní stavbou barokního stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera je vrcholně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech. Původní plány nakreslil Kryštof Dienzenhofer, ale po jeho smrti v práci pokračoval jeho syn Kilián Ignác. Stavba probíhala od roku 1720 do roku 1729. Církevním potřebám však dlouho nesloužil, neboť v roce 1784 byl Josefem II. zrušen. Kostel připadl vojenskému eráru, sloužil například jako sklad soli a až v roce 1861 byla obnovena jeho sakrální funkce pro pražskou posádku. Armádě slouží s výjimkou několika let dodnes pro potřeby vojenské duchovní služby. Od 1. Sochařská výzdoba průčelí pochází z dílny barokního sochaře M. V. Jäckela. Stavba je zakončena hodinovou věží. Vnitřní prostor tvoří hlavní osmiboká loď zakončená klenbou s nádhernými freskami od Václava Vavřince Reinera z roku 1727. Zobrazuje výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého. Barokní hlavní oltář je vyzdoben obrazy J. K. Lišky a řezbami z dílny M. V. Vojenský kostel a kaple jsou místa sloužící vojákům jejich blízkým a všem lidem k osobní či společné modlitbě, ztišení, prosbám či děkování.

kaple svatého Nepomuckého interiér

Kaple bývalých Voršilek a související areál na místě s výstavbou kaple a s ikonografií archanděla Michaela odráží vojenský charakter a tradici hlásící se k archandělovi jako symbolu ochrany a pomoci. Její výzdoba zahrnuje prvky skla, dřeva a oceli a v zadní části kaple je vzpomínán vojáci 4. brigády.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého skrývá řadu nevysvětlených záhad

V roce 2005 byla otevřena ekumenická kaple v areálu kasáren Dědice ve Vyškově. Dominantou kaple je 3,2 metru vysoký dřevěný kříž z 18. století. Kaple má kapacitu 55 míst a slouží vojákům i civilním zaměstnancům posádky. Na území kasáren vzniklo chráněné místo pro duchovní rozhovor bez ohledu na okolní prostředí.

Historicko-architektonické dědictví jednotlivých kaplí v Čechách ukazuje, jak se barokní dílo prolíná s potřebami vojenské služby a paměťovými funkcemi společnosti. Interiéry často zachovávají původní oltáře, malby a sochařské výzdoby, i když některé prvky byly ztraceny či přeměněny v důsledku požárů, rekonstrukcí či politických změn.

tags: #kosticky #kaple #nepomuckeho