Na další přednášce Vlastivědného spolku Českolipska jsme sice opustili náš region ale zůstali v severních Čechách. Historik Jan Rucz z liberecké pobočky Sdružení historiků ČR nás seznámil s uměleckou rodinou Führichových pocházejících z Chrastavy. Příslušníci tohoto rodu měli umělecké nadání jak hudební tak výtvarné. Nejvíce se proslavil Josef. Narodil se v roce 1800 do nábožensky silně založené rodiny. Byl výjimečný nejen svým talentem ale i bystrostí. V předškolním věku dokázal číst, psát, počítat a kreslit.
Na akademii v Praze, která byla v té době velmi pokroková a prestižní. I když se zde seznámil s volnomyšlenkářstvím, přece jenom zůstal věrný náboženské filozofii. Stal se narativním malířem, vytvářel cykly obrazů, které spojoval příběh, myšlenka. Vytvořil např. o dějinách církve. Život mu změnil seriál „Život a smrt svaté Jenovéfy“. Vysoce umělecky hodnocené dílo mu přineslo bohatství a společenskou prestiž. Jeho talentu si všiml kníže Metternich a zajistil mu studium na akademii v Římě. Dostal se do okruhu nazarénů. Zde našel co hledal. a fantasknosti, bylo přesně to, v čem se našel a v čem byl mistrný a uznávaný.
- freskami vymalovat jednu místnost vily Massino. Po návratu do Prahy se oženil a založil diskuzní filozofický kroužek. Kníže Metternich, jeho velký obdivovatel, ho prosadil do Vídně. Nejdříve spravoval Lambergovu galerii, později učil na vídeňské akademii. Do Čech se často vracel a realizoval zajímavé nabídky. Vytvořil např. návrh na výmalbu kaple v Klárově ústavě slepců v Praze. Realizoval ho další chrastavský umělec Vilém Kandler. Byl mu nabídnut post na ředitele pražské akademie ale nepřijal ho, zůstal ve Vídni, kde se mu velmi dařilo. Dostával lukrativní státní zakázky, např. na vytvoření křížové cesty v kostele sv. Jana Nepomuckého v Leopoldstadtu. Je vytvořená formou výmalby přímo na stěnách a díky pastelové barevnosti byla velmi oblíbená a často kopírována, nalézáme ji v různých kostelech v Čechách (Nové město nad Metují, Kamenický Šenov).
Při zmatcích revolučních událostí roku 1848 musel z Vídně utéct, na rok se usadil v Krásné Lípě. Poté se do Vídně vrátil a čekala ho nejvýznamnější práce v jeho kariéře. V kostele Alterchenfelder ve Vídni vytvořil monumentální návrhy na výmalbu, které realizovali jeho žáci. Za tuto práci získal Řád železné koruny 3. Po pádu kancléře Bacha začal mistr upadat v zapomnění. V Čechách na něho zapomněli úplně, neboť volné myšlenky po tvrdé cenzuře Bachova absolutismu se neslučovaly s náboženskou tématikou jeho děl. Stáhl se do ústraní, maloval oltářní obrazy v severních Čechách (Krásná Lípa, chrastavský kostel sv. Až teprve dnešní doba oceňuje jeho nepopiratelný talent, všímá si jeho mistrovství a zhodnocuje jeho přínos do výtvarného umění 19. století. Svědčí o tom např. Josef Führich (1800-1876).
Z Chrastavy do Vídně / Oblastní galerie Liberec / Liberec / 19. 6. - 14. 9. 2014 Malíř z Chrastavy, který dobyl Vídeň, vystavuje v Liberci. Oblastní galerie Liberec ve spolupráci s Národní galerií v Praze uspořádaly výstavní projekt s názvem Josef Führich (1800-1876). Z Chrastavy do Vídně. Splácejí tak dluh malíři, který patří k nejvýznamnějším rakouským umělcům 19. století, ale v rodných Čechách jeho jméno upadlo v zapomnění. Tato výstava je vůbec prvním souborným představením jeho tvorby na území Čech a vznikla na základě dlouholetého výzkumu Pavly Machalíkové, odborné pracovnice Ústavu dějin umění AV ČR. Dalšími partnery výstavy jsou město Chrastava, Rakouské kulturní fórum. Ministerstvo kultury ČR, Biskupství litoměřické a Česko-německý fond budoucnosti, který podpořil vznik reprezentativního katalogu k výstavě. Výstava bude otevřena 19. června 2014. Obrazy, kresby a grafiky Josefa Führicha jsou umístěny ve výstavních prostorech ochozu, přilehlého sálu a sálu vedle bazénové haly. Jedná se o výběr prací, který představuje zejména jeho ranou tvorbu před jeho definitivním odchodem do Vídně. Práce z pozdějšího rakouského období jsou v majetku zahraničních sběratelů a galerií. I tak se galerii podařilo přivést několik děl z Rakouska, což je mimořádný úspěch. Výstava v kombinaci s katalogem tak podává svědectví o Führichově mladé tvorbě, která byla ve 20. letech 19. století velmi progresivní a autor patřil k nejnadanějším malířům v Čechách. Výstava bude jistě objevná a plná překvapení! Josef Führich se totiž neukazuje jen ve světle nábožensko-monumentální malby, ale i jako autor kreseb a maleb inspirovaných mýty a romantickými literárními předlohami.
Autorka výstavy Pavla Machalíková přibližuje život a dílo tohoto polozapomenutého malíře: „Jeho mládí bylo spjaté se severočeskou německy mluvící komunitou, kreslířské a malířské počátky souvisely s aktivitami jeho otce Wenzela, který byl činný v Chrastavě jako malíř-řemeslník. Podpora hraběte Clam-Gallase umožnila nadanému Josefovi studium na pražské Akademii. V tomto prostředí začala Führichova kariéra výtvarníka, považovaného ve 20. letech 19. století v Praze za předního vlasteneckého malíře a za nejnadanějšího z domácích umělců, ale současně také za poněkud skandálního představitele romantických tendencí a zastánce moderního hnutí v malbě.“
Z dnešního pohledu si těžko představit jak autor, který je spjat s náboženskými obrazy mohl být spojován s moderními tendencemi a skandály. Pavla Machalíková to vysvětluje: „Moderní malířství 20. let 19. století v Čechách a dalších německy mluvících zemích bylo spojováno s novými proudy v německém umění, s objevo-váním středověkého umění, zejména Albrechta Dürera, i s novým přístupem k náboženské tematice v umění.“
Ambicióznímu Führichovi se na konci roku 1826 podařilo získat ve Vídni finanční prostředky na cestu do Itálie - pobyt v Římě byl tehdy považován za vrchol umělecké průpravy. Po návratu do Prahy na sklonku roku 1829 se však Führichovo usilování o programní nábožensko-vlasteneckou malbu spojenou s nazarenismem začalo rozcházet s pražským prostředím, orientovaným stále intenzivněji obrozensko-vlastenecky na „české“ hodnoty. Roku 1834 odešel natrvalo do Vídně. Ozvuky Führichova díla tak v závěru jeho života zasahovaly do Čech přede- vším v podobě četných - a velmi populárních - grafických reprodukcí, jen příležitostně prostřednictvím malířských realizací (např. obraz Madona v zeleni z kostela v Chrastavě).
Závěrem lze o tvorbě Josefa Führicha říct tolik, že prochází dlouhým obdobím vývoje umění 19. století. Její proměny odrážejí průřez dobou, kdy se radikálně proměňovaly představy o uměleckých konceptech i o lokální a národní příslušnosti umělců. Současná výstava chce malíře představit především z hlediska uměleckého vývoje v Čechách, do něhož podstatným způsobem zasáhl zejména v mládí. Ku výstavě vznikl také doprovodný program pro děti od 6 do 10 let, tzv. dětská trasa. Přímo ve výstavě mohou děti i rodiče poznávat Josefa Führicha z trochu jiné stránky prostřednictvím pracovních listů. Pro dospělé jsou připraveny komentované prohlídky. Výstava potrvá do 14.
Výstava „Z Chrastavy do Vídně“ a její dopady
Výstava v Liberci představuje unikátní pohled na ranou tvorbu Führicha a její dopady na české i rakouské umění 19. století. Jedná se o vůbec první souborné představení jeho tvorby na území Čech a vytváří kontext pro pochopení vlivu na českou národní malbu i pozdější rakouské období. Z Chrastavy do Vídně ukazuje, jak se umělec vyrovnával s náboženskou tematikou a moderními proudy, a jakou roli hrála podpora předních mecenášů a institucí při jeho kariéře.
Morálně-politické souvislosti doby a rychlé změny v umělecké scéně 19. století vysvětlují, proč Führichova jména nebylo vždy na očích v Čechách, i když jeho díla a vliv přežívaly ve formě reprodukcí a malířských realizací. Dnes je zřejmé, že jeho dílo je komplexní průřez tehdejšími tendencemi, které spojovaly náboženství, historickou tematiku a romantické prvky s novými proudy v malířství.
Tabulka vybraných děl a událostí
| Událost / dílo | Ročník | Lokace | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Život a smrt svaté Jenovéfy | přelom 19. století | Praha | bohatství a prestiž |
| Křížová cesta v kostele sv. Jana Nepomuckého | rakouské období | Leopoldstadt | výmalba na stěnách |
| Madona v zeleni | pozdější období | Kostel v Chrastavě | příležitostná malířská realizace |
| Chráněná výstava v Liberci „Z Chrastavy do Vídně“ | 2014 | Oblastní galerie Liberec | první souborné představení v Čechách |
Celkově lze říct, že Josef Führich byl malíř, jehož kariéra odráží proměny 19. století v Evropě, kdy se měnily koncepce umění a hledaly se nové vazby mezi náboženskou tematikou, klasickou tradicí a moderními proudy. Výstava a doprovodný program umožňují návštěvníkům poznat Führicha nejen jako tvůrce nábožensko‑monumentální malby, ale i jako autora kreseb a děl inspirovaných mýty a romantickou literaturou. Důležité je pochopení historického kontextu - od severočeské německy mluvící komunity přes podporu mecenášů až po vliv na české i rakouské umění 19. století.
