Bible kutnohorská je druhou úplnou tištěnou biblí na území Čech v rozsahu 1224 stran a se zdobením 116 dřevorytů (obrázek vyrytý do dřeva a ručně domalován). Jedná se o jednu z nejvzácnějších inkunábulí v české historii - pochází z roku 1489. Bibli kutnohorskou vytiskl v roce 1489 tiskař Martin z Tišnova (jedná se o prvotisk, inkunábuli). Byl mistrem cechu tiskařského. Kupodivu se dostal k tiskařskému řemeslu až v pozdním věku (v době vydání Bible kutnohorské mu bylo kolem 70 let).
Vznik této pozoruhodné knihy byl předznamenán velkým soupeřením Prahy a Kutné Hory na konci 15. století. Kutná Hora byla na vrcholu slávy a její měšťané neváhali podpořit velkorysou půjčkou 10 kop grošů tiskařského mistra Martina z Tišnova k co nejrychlejší vydání vlastní tištěné bible. Nakonec je sice Praha předběhla vydáním Bible pražské o jeden rok, nicméně v ostatních atributech vítězí Bible kutnohorská.
Nejenom, že je bohatě ilustrovaná, ale má také o několik stran více, takže je svými 612 listy nejrozsáhlejším českým prvotiskem. Co fascinuje hned na začátku Kutnohorské bible, je jednota knihy, soulad písma a malovaných iniciál, harmonie celkové kompozice a jednotlivých detailů. Foliový formát, tedy velikost zhruba 30 cm na výšku a 21 cm šířky a jejích 612 listů činí bibli 9 cm silnou, spolu s dřevěnými deskami pak dosahuje více jak 12 cm.
Celý komplet je uložen do dřevěné etue s bohatě zdobenými panty. V polstrování dna je uložena doprovodná kniha. Cena knihy je 290 000 Kč vč. Významná kulturní památka české knižní historie, prvotisk Bible kutnohorské z roku 1489, se po rozsáhlém a odborně náročném zásahu restaurátora Mgr. BcA. Radomíra Slovika vrátila zpět do Muzea regionu Valašsko.
Bible, vytištěná Martinem z Tišnova v Kutné Hoře, je po Bibli pražské druhou nejstarší česky psanou tištěnou knihou na našem území. Dochovaný exemplář je navíc unikátní svým složitým historickým vývojem - během staletí byl opakovaně převazován, opravován a doplňován rukopisnými částmi. Dochovaný exemplář je neúplný - z původních více než 600 listů chybí desítky, zejména na začátku a konci. Kniha nese stopy intenzivního užívání: listy jsou opotřebované, místy rukopisně doplňované a některé byly v minulosti vytrženy.
V minulosti byla ukryta pod kořeny staré lípy, aby unikla zničení. Na konci 18. století totiž úřady nařizovaly odevzdání „závadných“ knih s tím, že některé z nich mohly být spáleny. Majitelé si nebyli jisti osudem svého vzácného tisku, a proto jej raději skryli v zemi.
Restaurování zahrnovalo kombinaci tradičních řemeslných postupů a moderních konzervátorských metod. Jednotlivé listy byly nejprve mechanicky očištěny a následně šetrně čištěny ve vodně-etanolové lázni. Knižní blok byl poté znovu sešit podle historického systému a opatřen opravenou vazbou. Původní dřevěné desky byly zachovány a restaurovány, stejně jako kožený pokryv. Cílem restaurátorského zásahu bylo nejen stabilizovat fyzický stav knihy, ale především zachovat maximum původních prvků a historických stop. Respekt k historii objektu byl klíčový.
Po dokončení restaurátorských prací byla kniha uložena do speciálně vyrobeného ochranného obalu z archivní lepenky, který zajišťuje stabilní mikroklima a ochranu před poškozením.
Kompletní faksimilové vydání Kutnohorské bible s komentářem v němčině má 612 stran a 116 dřevořezů, rozměry 34 x 22 cm a váhu 7 kg. Sada obsahuje dva svazky v ozdobné vazbě se zlatou ořízkou. Jedná se o druhou nejstarší tištěnou českou Bible a o nejrozsáhlejší prvotisk české historie. Lze považovat za výpravnou, unikátní literární i kulturní památku.
Pro Moravskou zemskou knihovnu v Brně je zisk 1. vydání Bible kutnohorské nedocenitelným přínosem, zvláště s ohledem na to, že její fondy dosud obsahovaly pouze exemplář kompletního 2. vydání. Získání prvotisku tak pro badatele otevírá prostor pro další výzkum.
Historický kontext a vznik tisku
Kutná Hora byla na konci 15. století centrem bohatství a kultury v českých zemích. Soupeření s Prahou, finanční podpora města a rozhodnutí tisknout vlastní bible vedly k významné knižní události. První kategorie exemplářů byla luxusnější s vícebarevnými iniciálami a zlatým zdobením, druhá a třetí skupina se liší jen stupněm výzdoby a mění si patera textu a ilustrací. Zajímavostí je, že dřevořezy Kutnohorské bible se staly námětem pro výzkum kroje a historiků na přelomu 19. a 20. století.
Přibližně kolem roku 1505 se některé tisky Pražské bible adaptovaly pro Kutnohorský blok, což vedlo k blendování různých tiskařských řemesel. Nápadné je, že listy byly tisknuty ve dvou edicích a výsledné svazky mohly obsahovat listy z obou edic. Martin z Tišnova pracoval až do pokročilého věku, a to i přes počáteční potíže s financováním. V době vydání Bible kutnohorské mu bylo kolem 70 let, což svědčí o jeho dlouhověkosti a oddanosti knihtisku.
V průběhu doby byl text a ilustrace několikrát revidovány. Některé dřevořezy byly nahrazeny a některé bývaly vyčerpané a opravené. V rámci ediční historie existují závěrečné signety u některých exemplářů, ale signet není zcela spolehlivým rozlišovacím prvkem mezi vydáními. Důležitý je i fakt, že Kutnohorská bible je součástí tzv. čtvrté redakce staročeského překladu spolu se svou pražskou předchůdkyní.
Podrobněji: Kniha má 1224 stran, 612 listů, a 116 dřevořezů. Zobrazené motivy jsou převzaté z Kobergerovy Norimberské Bible (Nürnberg, 1483), avšak s použitím jednodušší linie a některých motivů, které autor přijal dle svých schopností. Ilustrace jsou větší a umístěny na šířku dvojnásobného zrcadla; některé menší obrazy náleží jen 11 ks. Tyto dřevořezy patří k nejstarším námětům bohemikální grafiky.
Současný stav a význam pro studium
V současnosti se Kutnohorská bible dochovala ve čtyřiceti exemplářích po světě, z nichž většina je v muzeích a knihovnách. Restaurátoři pracují na stabilizaci exemplářů a plánují jejich krátkodobá vystavení, včetně společného zobrazení s dalšími vzácnými tisky ze stejného období. Nálada a význam knihy je považována za klíčovou pro pochopení premoderní kultury českých zemí a jejího přechodu do novověku.
Perličkou je, že slavná Moravská zemská knihovna v Brně získala zřejmě výjimečný kus prvotisku a že ministerstvo kultury ČR veřejně vyjádřilo, že jde o „knihu knih“ ukazující trvalé hodnoty. Bibli dnes do fondů knihovny předal právě ministr kultury Daniel Herman, a ředitel knihovny Tomáš Kubíček ji považuje za významný příspěvek pro badatele. Nyní existuje i výstavní a badatelský potenciál díky tomu, že základní text Bible kutnohorské je natřen čtyři dny a duplicita edic byla uplatněna v rámci tiskového trhu.
Faksimile a moderní reprodukce
Společnost Tempus Libri se specializuje na výrobu přesných napodobenin vzácných rukopisů a inkunábulí. Nyní vychází první umělecké faksimile Bible kutnohorské ve velmi limitovaném nákladu 199 výtisků pro celý svět. Každý výtisk má certifikát, který notářsky garantuje shodu s originálem, pořadové číslo a pravost původu.
Technické a estetické charakteristiky
Bible kutnohorská je dvoubarevná, nebyla ilustrována jako kompletní obrazová kniha, a vycházela volně bez svázání. Majitelé si ji pak nechávali svázat a doplnit iniciálami mnohdy vlastní iluminací. Výzdoba bohatší iniciálami byla dražší a často zůstávaly exempláře bez iniciál. Dřevoryty stojí na nutnosti, že některé výtisky v pozdějších letech byly přepracovány pro potřeby nového tiskaře a nových edic. Z hlediska materiálů a řemesel byla technologie tisku a přípravy vazeb na tehdejší poměry vysoce nákladná, a proto město Kutná Hora poskytlo půjčku 10 kop grošů k rychlé produkci.
Vizuální styl inspirovaný hornoněmeckou Kobergerovou Norimberskou bible (1483) s odkazem na kutnohorskou malbu a tehdejšími řezbami vytvářejí jedinečnou syntézu lokálního a zahraničního vlivu. Ostatně samotný tiskař Martin z Tišnova byl na sklonku života, tehdy kolem 70 let, zapojen do nedokončené práce, která se podařila zachovat v tomto výjimečném díle.
Proč je Kutnohorská bible dodnes významná
Kutnohorská bible je vnímána jako výraz přechodu českých zemí do novověku a jako druhý tisk jazykově české bible na našem území. Její historická cesta zahrnuje nejen samotný tisk, ale i proměnu rukopisů, úpravu vazeb a doplnění vyobrazením, která odrážejí kulturní proud 15. století. Christianické, liturgické a kulturní hodnoty se v ní spojují v jednom svazku, který zůstává svědectvím o mimořádné vyspělosti české knižní kultury v době tiskařského rozmachu.
tags: #kutnohorsky #tisk #bible