Kyjev čelil v noci na pondělí masivnímu ruskému vzdušnému úderu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár a hoří střecha Uspenského chrámu, uvedl dříve starosta Kličko, který na sociální síti průběžně informoval o stoupajícím počtu raněných, mezi kterými je těhotná žena a dítě. Noční útok zasáhl i další oblasti Ukrajiny včetně Charkova, Záporoží a Dnipro.
V Kyjevě bylo zasaženo několik čtvrtí a severní část města přišla o elektřinu asi pro 140 tisíc odběratelů. Snímky požáru Kyjevskopečerské lávry zveřejnil mluvčí kyjevského metropolity ukrajinské pravoslavné církve. Slávu a význam kláštera potvrzuje fakt, že Kyjevskopečerská lávra je spolu s katedrálou svaté Sofie na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1994 a 2023.
Situace kolem světoznámého kláštera začíná být dramatická. Komise ukrajinského ministerstva kultury zatím podniká pokusy proniknout na území kláštera spravovaného Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu. Ve čtvrtek to oznámil šéf rezortu Oleksandr Tkačenko. Ministerstvo kultury původně plánovalo posoudit movitý i nemovitý majetek kláštera, avšak klášter obsadili věrní věřící a zablokovali všechny vchody.
Ukrajinský stát se v tak citlivém případě nehodlá pouštět do násilnické konfrontace; praxe ukazuje, že přetahovaná o Kyjevsko-Pečerskou lavru může trvat dlouho. Dnešní Ukrajina funguje jinak a má funkční politický systém, který ke svému provozu nepotřebuje konfesní fangle. O to více je tento klášter vnímán jako symbol kulturní identity Ukrajiny i Ruska.
Ve světle dramatických událostí si Ukrajina připomíná historický význam kláštera. Kyjevsko-pečerská lávra byla založena v roce 1051 mnichy Antonínem Pečerským a Theodosiem, a v průběhu staletí se stala jedním z hlavních pravoslavných center na Západě i na Východě. V Middle Ages byla lávra významným opevněním Orthodoxního křesťanství Ruského zemí a od roku 1688 má status lavry.
V průběhu let klášter mnohokrát procházel proměnami, včetně desetiletí, kdy byl spravován Kyjevsko-Pečerskou lávrou a současně vystavěl své historické památky. V 21. století byla lávra spolu s chrámem Nanebevzetí Panny Marie součástí světového dědictví. Od roku 1996 zde působí Národní kyjevskopolocká historicko-kulturní rezervace, zatímco samotný klášter leží na Lower Lavra a podléhá jejímu správě.
Od března 2023 Ukrajina ukončila nájemní smlouvu na lávru s Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu. Od ledna 2023 se v chrámových prostorách Upper Lavra konají bohoslužby ukrajinské pravoslavné církve a má zde své mužské monastýry. Vrcholem je, že 16. 8. 2024 byla v Lower Lavra poprvé sloužena bohoslužba v kostele Life-Giving Spring.
Provoz kláštera vyvolává napětí mezi státem a církví. Kyjevská správa se o situaci vyjadřuje s opatrností a řešení sporu o práva a majetek probíhá legálními prostředky. Z historické perspektivy Kyjevsko-pečerská lávra zůstává kořenem křesťanské kultury na Ukrajině, v Rusku i v širším evropském kontextu.
V období po březnu 2023 si Ukrajina klade za cíl posoudit a zajistit vlastnictví a správu kláštera skrze inventarizaci movitostí i nemovitostí. Část veřejnosti sleduje, jak se vyvrbí další výsledek tohoto sporu, a jaké dopady bude mít na kulturní dědictví a náboženské životy v zemi. Zároveň se ukazuje, že záchrana historických památek vyžaduje koordinaci mezi ministerstvem kultury, církevními strukturami a záchrannými složkami.
Kyjevsko-pečerská lávra. Momentka tisíciletí | Dokumentární projekt
Kyjev a celý region nadále čelí následkům útoku: několik ulic bylo poškozeno, zranění jsou hlášena, a mezi nimi jsou i těhotná žena a dítě. Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při hašení požáru v Charkově, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Oheň zasáhl i další města, včetně Dnipro, kde nejméně jeden člověk byl zraněn. Tyto události ukazují na rozsah a závažnost konfliktu a jejich dopady na civilisty a záchranné složky.
Všechny informace z aktuální situace v Kyjevu a okolí odrážejí jak historický význam Kyjevsko-pečerské lávry, tak složitou současnost sporu o majetek a správcovství kláštera mezi státem a církevními strukturami. Mimo samotný klášter zásah ovlivnil i infrastrukturu města, včetně výpadku elektřiny v severní části Kyjeva a následné dopady na každodenní život obyvatel.