Chrám Lamů Yonghegong (Yōng hé gōng) je největší tibetský buddhistický chrám mimo území Tibetu a zároveň jeden z nejlépe dochovaných lamaistických komplexů v Číně. Jedná se původně o palác mandžuské šlechty, postavený poté, co Mandžuové zničili čínskou dynastii Ming, a v paláci se narodil kníže Yin Zhen, jenž se stal císařem v roce 1723. Jelikož se nehodilo, aby kdokoli další obýval prostory, kde žil budoucí císař, nechal jeho následovník císař Qianlong přebudovat palác v r. 1744 na lamaistický klášter. Po r. 1979 ho čínská vláda s velkými náklady renovovala. Dnes je obydlen mnichy z vnitřního Mongolska a areál se skládá z několika nádvoří porostlých stromy a zelení, které jsou odděleny klášterními budovami.
Chrám Lamů se nachází v severovýchodní části Pekingu na adrese 12 Yonghegong dajie, ulice orientované severojižně. Je dobře dostupný městskou dopravou - metro a autobusy zajišťují spojení na stanici Yonghegong a linky 13, 116, 62, 406. Vstupné činí cca 25 juanů, což vzhledem k velkoleposti místa není vysoká cena. Pokud mluvíte čínsky, můžete využít i metra (linka 2 či 5) s výstupem z východu C; okolí chrámu je dále dobře dostupné i autobusy.
Mandžusko a Mongolsko vyznávaly tibetskou formu buddhismu, která se stala základem chrámu Yonghegong. V paláci byl původně rezidence pro prince Yinzhena, který se stal císařem v roce 1723 a změnil rezidenci na chrám Harmonie (Yonghemen). V roce 1744 ji jeho nástupce Qianlong proměnil na lamaistický klášter pro tibetské mnichy. Po roce 1949 byl chrám prohlášen za národní památku a v nedávné době proběhly významné restaurátorské práce; mniši z vnitřního Mongolska byli pozváni k pobytu a studiu tibetštiny a tajných liturgií řádu Gelugpa.
Gelugpa, čili „Žlutí klobouci“, je reformovaná lamaisická škola založená Tsongkhapou ve 14. století. Jméno pochází z jejich tradičního pokrývání hlavy; po západu Západu dostal pojem Žlutí klobouci. Mezi významné představitele patří Dalajláma, a tato škola je důležitá pro lamaismus v Číně i Mongolsku.
Architektura a popis interiéru
Aplikuje se koncepce pěti hlavních síní oddělených nádvořími, která dává chrámu symetrické uspořádání dle severojižní osy. Návštěvníci se postupně dostávají přes brány do jednotlivých sálů a dnů slouží pro meditaci, studium a rituály. Vstupní brána Harmonie (Yonghemen) má Ming styl a zdobené žluté a zelené glazované tašky. Poté následují dvě pavilony dlouhověkosti s inkrustovanými symboly dlouhověkosti: vlevo Pavilon bubnu a vpravo Pavilon zvonu, a pak sál zasvěcený Maitreyovi, budoucímu Buddhovi ze zlaceného dřeva.
Podle buddhismu světa je prostor rozdělen do čtyř světů chráněných čtyřmi strážci. Zde čtyři terakotoví strážci drtí ďábly a chrání Maitreyu. Dále se nachází vnitřní nádvoří s centrálním pavilonem postaveným Qianlongem v roce 1792, vyprávějícím příběh lamaserie v čínštině, mandžuštině, mongolštině a tibetštině. Kadidelnice před stélou pocházejí z roku 1748. Na každé straně nádvoří jsou sály věnované studiu buddhistické filosofie, medicíny, ezoteriky a matematiky.
Holední průchod vede do Sálu Harmonie (Yonghedian), kde uchovávají tři bronzové Buddhy - Buddhy minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Základy jsou tvaru lotosu a pokryty voskovými kuličkami, které zabraňují přilnutí nečistot. Prostřední Buddha je obklopen učedníky a před nimi jsou kadidelnice, svícen a vázy s květinami z cloisonné smaltu. Po straně sálu sedí devět arhatů, kteří představují ochranu a moudrost.
Poté pokračujeme na nádvoří se sochou bronzového Buddhy z Thajska a dále do Sálu Věčného Požehnání, kde jsou uprostřed tři Buddhy Dlouhověkosti, vlevo Lékařství, vpravo Lví Řev a dvě ženské Buddhy. Následuje další nádvoří a Sál Kola Zákona (Falun dian), nejimpozantnější sál postavený v roce 1694 a zasvěcený Tsongkhapovi, zakladateli Gelugpa. Denně se zde konají náboženské služby a uprostřed stojí obrovská socha Tsongkhapy, odlita v roce 1924. Na bočních stěnách jsou zobrazeny scény z jeho života a před sochou zasedají mnichové; za nimi stěna 500 arhatů představuje učedníky, kteří mají zápis súter.
Projdeme posledním nádvořím a dojdeme k Pavilonu Deseti Tisíc Blažeností (Wanfu ge), největším pavilónu komplexu s obrovskou sochou Maitreiyi vysokou 26 m, vytesanou z jednoho bloku bílého santalového dřeva. Počátek výstavby chrámu se datuje do roku 1694, v období vlády dynastie Čching; chrám byl budován jako rezidence pro tehdejšího prince a později změněn na klášter.
Současnost a význam
Lamaismus má v Číně své specifické postavení a chrám Yonghegong je důležitou památkou a kulturním místem, které přitahuje velké množství návštěvníků - jak věřících, tak turistů. Po dobu kulis, kdy lamaismus není primárně uznáván v socialistickém zřízení, chrám zůstává významnou ukázkou architektury, rituálů a tibetské kultury v Pekingu.
Veřejnost může navštívit i okolní klášerní areály, které vytvářejí jedinečnou atmosféru sídelního a duchovního života lamistů v Číně. Nedaleko Yonghegongu leží Konfuciův chrám, který nabízí další pohled na čínskou filozofii - konfucianismus, a od QuFu, rodiště konfuciova, jde o největší klášter zasvěcený tomuto filozofovi. TRASA ZÁJEZDU zahrnuje Chrám nebes, Velkou čínskou zeď, Náměstí nebeského klidu a Zakázané město, sloužící jako inspirativní kontext pro poznání čínské historie a náboženství.
Poznámka: Vstupné do Lamaistického chrámu Yonghegong činí 25 juanů, a navštívit lze během otevírací doby - denně od 9:00 do 16:30 v zimě, do 16:30/17:00 v létě. Chrám je otevřen denně a nabízí možnosti pro meditační prohlídky i ruční výrobky v oblasti hutongů okolo jezera Houhai.
Ritual ｜Yonghegong Lama Temple
V závěru článku shrneme, že Lamaistický chrám Yonghegong představuje významný soubor skladeb architektury a duchovního života, kde se prolínají prvky taoismu, konfucianismu a buddhismu, a kde lamaismus představuje specifickou tibetskou tradici v kontextu čínského hlavního města.
tags: #lamaisticky #chram #peking