Tommaso Masaccio, vlastním jménem Tommaso di Ser Giovanni di Mone Cassai, byl italský malíř rané renesance. Narodil se 21. prosince 1401 v San Giovanno di Valdarno v údolí řeky Arno. Jeho přezdívka Masaccio, Masivní nebo Kolos, odkazuje nejen na jeho velikost a korpulentnost, ale umělec musel být také bujné povahy, velmi hlučný a panovačný. O jeho rodině víme pouze to, že jeho otec byl notář. Zemřel, když bylo synovi pět let.
V 16 letech odešel mladý Masaccio do Florencie, kde se vyučil u tehdy velmi slavného malíře Masolina, a v roce 1422 se stal členem tamního malířského cechu. Teorii perspektivy se naučil od slavného italského architekta Brunelleschiho a realistickému zobrazení lidských postav od rovněž velmi slavného sochaře Donatella. Oba mu pomohli zejména v jeho freskách, které zobrazují velmi realistické postavy a hloubku, což byl na tehdejší dobu velmi nový a moderní způsob malby.
Mezi nejznámější díla Tommasa Masaccia patří freska "Trojice" v bazilice Santa Maria Novella ve Florencii. Rakev pod freskou zobrazuje první dokonale anatomicky správnou lidskou kostru, kterou kdy umělec namaloval. A to dávno předtím, než se tím proslavil Leonardo da Vinci. Spolu se svým učitelem Masolinem vytvořil Tommaso Masaccio v kostele Santa Maria del Carmine ve Florencii cyklus fresek o příběhu stvoření a životě sv. Petra. Jsou zde také slavné obrazy "Zájem", "Vyhnání z ráje" a umělcův autoportrét.
V roce 1428 povolal papež Martin V. Masolina do Říma a Tommaso Masaccio ho tam následoval. Oba umělci začali malovat cyklus fresek o životě svaté Kateřiny Alexandrijské v kostele San Clemente v Římě. Během této práce Tommaso v témže roce za nevyjasněných okolností zemřel ve věku pouhých 27 let. Pravděpodobně se nakazil morem. Přestože Tommaso Masaccio zemřel tak mladý, patřil k nejvýznamnějším umělcům své doby.
Klíčové dílo a jeho význam
Nejsvětější trojice v Santa Maria Novella je považována za první skutečný obraz s použitou lineární perspektivou. Masaccio zde zřetelně ukazuje, jak perspektiva vytváří dojem prostorové hloubky a trojrozměrnosti, což byl pro počátek 15. století převratný krok. Role Marie a Jana Evangelisty spolu s postavou Krista na kříži vytvářejí důsledný duchovní prostor, ve kterém je lidské tělo zobrazeno s volnou novou ergonomií a realistickým rozsahem tonálních gradací.
Masaccio pracoval s architekturou a perspektivou, které mu umožnily umístění postav do realistického prostoru. Působí to jako dokonalý příklad humanistického přístupu Florencie doby. Tímto dílem Masaccio ukazuje, jak se prolíná náboženský záměr s vědeckým pozorováním těla a prostoru. Jeho práce vyvolává dojem, že se díváme na skutečné území, nikoliv na plošnou reprezentaci.
Historické a technické souvislosti
Architektura i malířství Florencie 15. století reagují na oživení humanismu a na snahu pozorovat a ovládat svět kolem sebe. Brunelleschi, Donatello a Masaccio spolupracovali na rozvoji lineární perspektivy a realističnosti postav. Z hlediska techniky představuje Svatá Trojice jednu z nejranějších ukázek skutečné perspektivity v malbě. Když stojíte před freskou, realistické je hýbání rukou nebo svalstva a gravitace těla je cítit i díky pečlivé anatomické prací a kompozici.
Santa Maria Novella jako kulturní a duchovní centra Florencie hraje klíčovou roli v kontextu Masacciova díla: fresky v kaplích, klášterní dvůr a další významná díla, která doprovodila staletí, poté, co se v řešení architektury a ornamentu promítaly i rodové symboly mecenášů. V této souvislosti masaccio připomíná, že umění rané renesance nebylo jen o krásném obrazu, ale o komplexní syntéze teoretických novinek a praktické malířské dovednosti.
Kontext a srovnání
Masaccio svým dílem a postupy předběhl mnohé své současníky a položil základ pro pozdější klasickou perspektivu. V souvislosti s Donatellem a Brunelleschim lze říci, že Masaccio integroval jejich poznatky do obrazů s náznakem iluzionismu a lidskosti. Jeho realistické postavy a prostorová hloubka nastavily cestu pro další rozvoj italské renesance.
Současné a historické souvislosti Santa Maria Novella
Masaccio vytvořil pro Santa Maria Novella obraz Nejsvětější trojice - první dílo na světě, kde byla použita perspektiva s trojrozměrným prostorem. Kostel, jehož historie sahá až do roku 983, prošel renesanční i gotickou proměnou a stal se pokladnicí děl Vasariho, Lippiho, Ghirlandaia, Botticelliho i Masaccia. V blízkosti kostela se nachází Zelený klášterní dvůr a Officina Profumo - Farmaceutica di Santa Maria Novella, která funguje od roku 1612 a dodnes zůstává významným symbolem kultury a řemesla Florencie.
Pro návštěvníky Florencie je Santa Maria Novella výchozím bodem k poznání bohaté historie města a jeho uměleckých pilířů. Nádvoří a kostel nabízí hluboký vhled do vzájemných vztahů mezi architekturou, sochařstvím a malířstvím, které formovaly ranou renesanci a připomínají, jakým způsobem se město stalo kolébkou nového vidění prostoru a lidskosti v umění.
Na náměstí před hlavním portálem Santa Maria Novella stojí dva obelisky s želvami, symboly Medicejských vlád, a v protější straně náměstí leží bývalá nemocnice, která se stala významným kulturním prostorem. Za klášterním dřevem a dvorem se otevírá bohatá historie, která doplňuje kontext Masacciova díla a jeho vliv na šíření lineární perspektivy a lidského realismu v renesanci.
Empire of the Eye: The Magic of Illusion: The Trinity—Masaccio, Part 2
V závěru lze říci, že Masaccio svým dílem a myšlením položil základy pro moderní vizuální kulturu: realismus, prostorová hloubka, proporce a lidská citlivost se staly nezbytnými prvky, které předznamenaly vývoj italské renesance a změnu v pohledu na svět i člověka v něm.
tags: #massacio #nejsvetejsi #trojice