Na hřbitově při severní ohradní zdi stojí drobná podélná stavba s odsazeným trojboce ukončeným kněžištěm směřujícím k severovýchodu. Završena je sedlovou, v závěru zvalbenou střechou, nad presbytářem vystupuje polygonální věž krytá helmovou střechou. Fasády jsou členěny lezénovými rámy, při zemi obíhá sokl, v podstřeší odstupněná římsa. Vstupní průčelí je otevřeno obdélným vstupem rámovaným kamenným ostěním, nad ním římsa a v rámu tvořeném pilastry a zdobeném stuhou a festonem je osazen oválný medailon s reliéfním aliančním erbem. Průčelí završuje volutový štít, na jeho středu je umístěn obdélný okenní otvor rámovaný šambránou s klenákem, ve vrcholu štítu osazen kovaný kříž.
Architektura a výzdoba kaple
Loď je po stranách prosvětlena dvěma okenními otvory završenými stlačeným obloukem a lemovanými šambránou se zvýrazněným klenákem ve vrcholu. Věžička je do všech stran otevřena obloukově završenými okny lemovanými šambránami. Okruh prochází východním křídlem Císařského paláce, horním patrem Mariánské věže a Velkou věží. Nabízí ke zhlédnutí historicky nejcennější prostory hradu Karlštejna, které patří mezi světové unikáty (Malá hradní obrazárna se sbírkou grafiky, kostel Nanebevzetí Panny Marie, nahlédnutí do kaple sv. Kateřiny, bývalá sakristie, visutý věžní most, Hradní lapidárium, Velká obrazárna, pracovna architekta Josefa Mockera, věžní schodiště s nástěnnými malbami ze 14. století, kaple sv. Kříže).
Když se Ferdinand V. usídlil po své abdikaci na Pražském hradě, prošla kaple v letech 1852 až 1856 klasicistní úpravou, v jejímž rámci byly do jejího severního průčelí osazeny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1854 od Emanuela Maxe. V letech 1960 až 1963 byla upravena jako výstavní síň pro umístění Svatovítského pokladu (tzv. Pražský Hrad, II. Kaple svatého Kříže byla postavena v letech 1756 až 1764 pražským stavitelem italského původu Anselmem Martinem Luragem na místě starších budov stavebního úřadu a korunovační kuchyně Karla VI. z roku 1723, později používané jako hlavní strážnice.
Kaple svatého Kříže byla postavena jako hlavní sakrální prostor a pokladnice. Když se Ferdinand V. usídlil po abdikaci na Pražském hradě, prošla kaple klasicistní úpravou, v jejímž rámci byly do severního průčelí osazeny sochy sv. Petra a Pavla. V letech 1960 až 1963 byla kaple upravena jako výstavní síň pro Svatovítský poklad. Důležitý detail najdeme i pod celým obvodem polodrahokamů, u nichž se nacházejí ostny symbolizující trny Kristovy koruny.
Interiérové detaily a duchovní význam
Kapli stráží nebeské vojsko v podobě 129 obrazů světců od mistra Theodorika, největší gotickou sbírku od jednoho umělce na světě. Původní záměr byl vyzdobit interiér kaple freskami, avšak časová náročnost vedla k zadání obrazů Theodorika. Klenba kaple je zpodobněním nebe, dvě pole křížové klenby poseté stovkami hvězd z benátského skla, s pozlaceným okolním štukem a hvězdami, sluncem a měsícem. Presbyterium je oddělené původní mříží a obsahuje klenot vyobrazený v podobě sluneční brány.
Do samotného prostoru presbyteria vstupoval pouze císař nebo arcibiskup. Kaple sv. Kříže nebyla jen pokladnicí; byla vybudována jako silné duchovní místo, kde Karel IV. osobně dohlížel na dostavbu i výzdobu interiérů, a kde schodiště do nebes vede návštěvníky k původnímu nebeskému symbolu, zatímco schodiště výstupní vrací na zem s vyobrazením legendy sv. Ludmily. Bezpečí korunovačních klenotů v kapli zajišťovalo více dveří a bezpečnostní klíč.
Kaple sv. Kříže na Karlštejnském hradě je tak centrem duchovní i královské moci, která Karla IV. provázela po celé jeho panování. Architektura a interiérová výzdoba odrážejí touhu po spojení nebe a země, chráněné svatými patrony a symboly římskokatolické víry.
Historické souvislosti a návštěva
Karlštejn byl pro Karla IV. symbolem moci i reprezentativním sídlem, kde přijímal významné státní návštěvy. V roce 1348 Karlštejn založil a stavěl celkem 17 let jako nedobytnou pevnost pro korunovační klenoty Svaté říše římské. Říšský poklad byl umístěn do Velké věže a kaple sv. Kříže sloužila jako pokladnice a duchovní útočiště. Karlštejn je dnes považován za symbol nejslavnější epochy české historie a Praha se díky němu stala metropolí říše.
Schodiště do kaple Kříže vede návštěvníka k původním freskám ze 14. století a k působivé modré stropní výzdobě s množstvím zlatých hvězd. Návštěvníci mohou obdivovat deskové obrazy Theodorika, velmi významnou gotickou sbírku, která tvoří „nebeské vojsko“ chránící kapli.
Celý komplex Karlštejna nabízí nejen historické interiéry a expozice, ale i jedinečný pohled na to, jak císař Karel IV. koncipoval obytné i reprezentativní místnosti a jak přístup k bohatství a duchovnosti byl integrován do pevnostního systému.