Areál minoritského kláštera s kostelem Božího Těla a Panny Marie je jedinečným historickým komplexem v Českém Krumlově, který vznikl v polovině 14. století a rozvíjel se v několika významných stavebních etapách: pozdně gotická úprava kolem let 1490-1500 a barokní přestavba v 17. a 18. století, která mu dala dnešní podobu.
Historické jádro a dispozice kláštera
Areál je součástí trojklášterího systému tvořeného minoritským klášterem, klášterem klarisek a klášterem bekyň, založeného kolem roku 1350 rožmberským rodem. V konventu bekyň má původní ambity a gotické detaily, které svědčí o druhé polovině 14. století, zatímco raně barokní úpravy vnášely novou podobu do celého prostoru. V interiéru chrámu se prolínají barokní prvky s původní gotickou a renesanční výzdobou.
Interiéry a cenné oltáře
Interiér kostela Božího Těla a Panny Marie je jedinečnou galerií barokního církevního umění. Hlavní oltář z let 1679-1682 nechal postavit kníže Jan Kristián z Eggenberku s manželkou Eleonorou; jejich erb je umístěn ve střední části oltáře. Oltářní obraz od Matyáše Leithnera znázorňuje Pannu Marii s Kristem a sv. Františkem a obraz v nástavci zobrazuje žehnajícího Boha. Rané renesanční architekturu oltáře doplňují sochy eggenberského sochaře Jana Woratha; v dolní úrovni stojí zleva sv. Petr, sv. František, sv. Antonín Paduánský, sv. Pavel a nad nimi sv. Ambrož se sv. Augustinem.
Barokní kazatelna z roku 1746 je mimořádným řezbářským dílem; její řečniště zdobí zlacený reliéf s výjevy ze života sv. Františka a nad baldachýnem je socha Zvěstování Panně Marii zasazena do oblaku a paprskité záře. Na jižní stěně kostela je raně barokní oltář Panny Marie ze 2. poloviny 17. století s reliéfem Korunování Panny Marie a sochami sv. Benedikta, Bernarda a Jana Evangelisty. Na severní stěně jsou další tři barokní oltáře: oltář sv. Františka (1741) s obrazem Stigmatizace sv. Františka (1641), oltář sv. Jana Nepomuckého (1740) se sochami tří svatých Janů a oltář Bolestné Panny Marie z r.
V klášterním kostele působí také vzácné sochařské dílo a malířská díla z 17. století na křížové chodbě, kde se nacházejí exponáty ze života sv. Františka a poklad řádu Křížovníků.
Křížová chodba a rajský dvůr
Křížová chodba z doby kolem roku 1500 tvoří centrální prostor pro celý komplex. Je zaklenuta síťovou klenbou a její severní křídlo disponuje unikátní dvojlodní prostor rozdělený tordovanými žulovými sloupy. Uprostřed západního křídla se vstupuje do kaple sv. Wolfganga, vysvěcené v roce 1491, s původními pozdně gotickými nástěnnými malbami a barokními malířskými výzdobami z roku 1781 od J. V. Tchőppera, zobrazujícími výjevy ze života sv. Wolfganga. Dále je zde mimo jiné náhrobní kámen rožmberské rodiny, který se nachází na stěně křížové chodby.
Rajský dvůr je zastavěn barokní kaplí Panny Marie Einsiedelské, s významnou sochou Černé Madony Einsiedelské ve stejnojmenné kapli a s bohatou malířskou výzdobou. Výzdoba křížové chodby dále zahrnuje dřevěnou sochu Ukřižovaného z roku 1520 a ornamentální kružby s geometrickými motivy na oknech. Kaple sv. Wolfganga, která je součástí východního křídla ambitu, je završena pětibokým kněžištěm a bohatou barokní malířskou výzdobou s výjevy ze života sv. Wolfganga.
Architektura a stavební vývoj kláštera
Dispozice ambitu bekyň i konventu minoritů odráží původně gotické jádro s raně barokními prvky - ambity jsou zaklenuty křížovými a síťovými klenbami, kaple má složitější půdorys a vnitřní prostory jsou osvětleny bohatými okenními kružbami s nástěnnou výzdobou. Vnější fasády ukazují vrstvené barvy a sgrafito; západní fasáda konventu bekyň je nejvýraznější, zatímco jižní fasáda minoritů nastiňuje existenci starších barevných vrstev. V renesančním období byla věž rozšířena do současné podoby a na průčelí konventu se objevuje charakteristická šedo-bílá a později okrová a bílo-šedá barevnost. V moderní době proběhly opravy fasád a vnitřních prostor, včetně elektrifikace a statických úprav, s cílem zachovat architektonické dědictví.
Historie a využití v novověku a 20. století
Stavební vývoj byl doprovázen několika velkými událostmi: roku 1491 byla vysvěcena kaple sv. Wolfganga, v roce 1668 došlo k požáru a následně proběhly práce Jakuba de Maggi; koncem 17. století probíhaly rozsáhle zásahy do celé stavby. V 19. a 20. století kláštery sloužily různým účelům včetně vojenské školy, bydlení pro úředníky, skladů a sociálních bytů. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2014-2015 vzniklo v bývalých klášterních objektech moderní kulturně vzdělávací centrum s permanentními expozicemi Život a umění v krumlovských klášterech a Interaktivní expozice lidských dovedností. Zajímavosti zahrnují řemeslné dílny, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet kovárství, knihtisk, sklářství a další činnosti, a také interaktivní prvky pro děti včetně dílniček, voňavých dílen a magického sklepení.
Kláštery dnes a jejich význam
Kláštery v historickém centru Českého Krumlova patří mezi nejvýznamnější středověké klášterní areály ve střední Evropě. Dvacáté století přineslo ztrátu části mobiliáře a po rekonstrukcích v 21. století je areál připraven nabídnout návštěvníkům bohaté expozice a dílenské aktivity. Jedinečná kombinace minoritů, klarisek a bekyň v jednom areálu vytváří unikátní liturgickou a architektonickou konfiguraci, která sloužila měšťanům i šlechtě Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů po staletí.
Hlavními menšími díly jsou Krumlovská madona (věc z let 1390-1400) a Hallstattská madona (rok 1400), z nichž mnogé dnes ozvláštňují evropské sbírky; cykly maleb ze života svatého Františka z Assisi z období 1657-1667 a další stěny křížové chodby jsou významnými svědectvími barokní malby a gotické architektury. Oltář Zvěstování Páně (1679) a další sochařská a malířská díla od eggenberských a schwarzenberských malířů vytvářejí mimořádně bohatý umělecký kontext kláštera.
tags: #minoritsky #klaster #cesky #krumlov