Výrazně zdobená Sixtinská kaple je pro mnoho lidí hlavním důvodem k návštěvě Vatikánských muzeí. Zde se schází konkláve, které volí nového papeže. Kaple je světově proslulá díky tomu, že se zde nachází nejslavnější umělecké dílo na světě - Michelangelův Poslední soud. Tato slavná freska pochází z přelomu 15. a 16. století a její původ je spojen s papežem Juliem II., který Michelangela pověřil výzdobou, ačkoliv se umělci původně váhali přijmout tuto náročnou zakázku.
Vatikán - Ve Vatikánu se urychlují přípravy k volbě nového papeže, která začne v úterý. Na střeše Sixtinské kaple se v sobotu objevil komín, ze kterého bude stoupat kouřové znamení, zda byl papež zvolen, nebo zda byla volba neúspěšná. Kardinálové se v sobotu dopoledne sešli na 9. zasedání, hlavně ale připevnili tradiční komín, z nějž se bílým kouřem oznámí přítomným věřícím na Svatopetrském náměstí a televizním divákům po celém světě, že byl zvolen 266. papež. Uvnitř kaple proto řemeslníci nainstalovali dvoje kamna napojená na jediný sopouch - jedny už od roku 1939 k pálení hlasovacích lístků.
Za poslední století netrvala žádná volba papeže déle než pět dní, mnohé úspěšně skončily už po dvou či třetídenním jednání. Zatím poslední volba papeže, která v roce 2005 usadila kardinála Ratzingera, netrvala ani 24 hodin. Sobotní generální kongregace se podle AFP sešla k přípravě konkláve už jen za účasti 115 volitelů. Právě tento sbor ještě za účasti 153 kardinálů rozhodl v pátek, že konkláve začne v úterý. Volit nástupce Benedikta XVI., jenž opustil papežský úřad 28. února 2013, je otázkou nového výběru.
Mezi kandidáty bývá často řeč o několika favoritech, ale skutečné jmenování zůstává záležitostí tajných hlasů a dlouhodobé dohody. Zatím se podle médií hovoří o až šesti vážných kandidátech. Volba papeže je procedura s pevnými pravidly a dlouhou tradicí, ale ve skutečnosti jde o složitý politicko-náboženský akt, který přináší spoustu napětí. Ačkoli církev není demokratickou institucí, samotný akt volby v ní po staletí hraje klíčovou roli.
Mechanismus dvoutřetinové většiny, izolace kardinálů a tajné hlasování mají zajistit nestrannost a Boží vedení, ale právě v těchto pravidlech se skrývají potenciální slabiny. Volba nového papeže započne 7. května v Římě. O nástupci papeže Františka rozhodne 133 kardinálů, kteří se sejdou v Sixtinské kapli v rámci konkláve. Vatikán nefunguje na demokratických principech, ale volba v určité formě je historicky pevnou součástí církve. Přítomnost volby však logicky naznačuje existenci nějaké procedury, podle níž je nový Svatý otec vybírán.
Pravidla volby a historicko-politologický kontext
Jak tedy volba papeže probíhá, proč tomu tak je a čelí tento způsob volby nějakým problémům? V současné době jsou pravidla volby poměrně jednoduchá. Volit mohou všichni kardinálové, kteří jsou v den předcházející úmrtí (nebo odstoupení) papeže mladší 80 let a kteří jsou fyzicky schopni dostavit se na místo volby. Kardinálové musí být během volby izolováni od okolního světa.
Samotná volba se skládá z tzv. run-offů, tedy kol, ve kterých volitelé anonymně navrhují své kandidáty na papeže, konkrétně psaním jmen na hlasovací lístek. Pokud žádný z kanditátů nezíská dvoutřetinovou většinu, kolo končí neúspěšným skrutiniem, načež jsou hlasovací lístky spáleny a černý dým oznámí světu, že volba nebyla úspěšná. Pokud naopak někdo získá potřebnou většinu, církev našla nového papeže.
Volba však nemusí být jednoduchá. Pokud se ani po třiceti skrutiniích nepodaří zvolit, přechází volba do druhého kola, v němž proti sobě soutěží dva nejsilnější kandidáti z předchozího kola. Ti již nemohou hlasovat a je nutné, aby jeden z nich získal dvoutřetinovou většinu hlasů zbývajících volitelů. Historicky se dvoutřetinová většina zavedla ve 12. století, aby zabránila rozkolům a zdlouhavým volbám.
Metoda dvou třetin vyžaduje koalice mezi voliteli a má své výhody i nevýhody. Zajišťuje, že menší frakce nemohou zablokovat volbu, ale vysoký práh může zablokovat i širší konsenzus. Pokušení pokušení volitelů zahrnují tři kategorie: zvenčí, od kolegů a od sebe samého. Historicky se vyskytovalo tlaky světských vlád, úplatkářství a konflikty uvnitř kolégia, které vedly k reformám, včetně izolace voličů a tajného hlasování.
Magnetické momenty konkláve zahrnují i mystickou roli komnaty pláče, kam nově zvolený papež vstupuje po volbě. V Konkláve se přenáší symbolické významy - oděvy, rituály a pohled na skutečnost, že úřad papeže je větší než samotná osoba. Překročení prahu Komnaty slz je považováno za hlubokou změnu, která zahajuje vládu nového papeže.
Historie a současnost v jedné lokaci
V Sixtinské kapli, na stěně Posledního soudu, po stranách oltáře, jsou dveře do Komnaty pláče. Zde se nově zvolený papež překladá do oděvu a modlí se. Po bouřlivých dnech konkláve se poprvé ocitají sami se sebou, ale tváří v tvář Bohu. Uvědomění je prostupuje jako blesk: od toho dne budou papeži, převezmou Petrův úřad. Po oblékání pomáhá papeži ceremoniář a nový papež vychází z Komnaty slz, aby vstoupil do veřejného prostoru Svatopetrského náměstí.
Prezidentská commonomise svět republiky a církevní ritus se v tichu propojují - novým papežem se stal Lev XIV. (Robert Francis Prevost) z amerického Chicaga, který přijal jméno Lev XIV. a stal se prvním papežem narozeným v USA. Předseda Pence, článek z České republiky, ale zůstává opomenut. Prevost, ve věku 69 let, je také prvním papežem z řad augustiniánů a druhým papežem za sebou, který pochází z amerického kontinentu. Jeho projev byl částečně španělsky a částečně italsky; během svého projevu vyzval k dialogu a k budování mostů a k tomu, aby církev byla synodální.
