Žel. Následuje krátký, asi půlkilometrový úsek ještě mírně do kopce. Modrou značku opustíme. Od kláštera (foto 17 - 19) je výhled na Králíky (foto 16), kam alejí s kaplemi (foto 20 - 22) sestoupíme. Pokud potřebujete na nádraží, sejděte k hlavní silnici č. Snad to nebudete brát jako provokaci, když po letošní "zimě" (2013 - 14) vložím příspěvek s vyloženě zimní krajinou. Ale stalo se 30. listopadu 2013, že jsme si s manželkou vyjeli na túru s cílem vylézt na Jeřáb a v noci předtím zrovna v těchto končinách nasněžilo. Nesmírně vzácný úkaz v této zimě. Trochu jsme tedy i vzhledem k mlze a špatné dohlednosti trasu upravili, zkrátili a na ten Jeřáb jsme vylezli až o tři měsíce později. Na trasu nastoupíme na opuštěném vlakovém nádraží Podlesí nedaleko Malé Moravy. Pokud byste jeli autobusem, nabízí se zastávka přímo v Malé Moravě u hostince (mimochodem, moc dobře se tu vaří, už jsme se tu párkrát cestou z Jeseníků zastavili).
Zelená značka nás vyvede do sousedního Vysokého Potoka a dále táhlým stoupáním až na rozcestí Svatá Trojice. Zde "přestoupíme" na značku žlutou, která náš původní cíl Jeřáb obchází po úbočí. Civilizace se dotkne v Horní Orlici, projde kolem rozhledny Val a přivede nás na Horu Matky Boží neboli ke klášteru Hedeč. Od něho seběhneme alejí o nějakých 170 metrů níže a jsme v Králíkách. Jedná se o trasu jen asi 12,5 km dlouhou, jedno odpoledne na ni stačí. To i tehdy, zastavíte-li se na chvíli Svaté Trojici, vylezete na rozhlednu a prohlédnete si klášter. Trasa není nijak náročná. Úvodní stoupání pod Jeřáb je sice dlouhé, ale nijak příkré, dále už se víceméně stále klesá. Trasa se dá velmi dobře absolvovat i na kole a my jsme pro změnu litovali, že jsme si nevzali běžky.
Pstruhařství ve Vysokém Potoce se nachází ve Vysokém Potoce nedaleko Hanušovic na řece Moravě pod kralickým sněžníkem. Údolí Moravy od Červeného Potoka k Hanušovicím patří k oblíbeným trasám, kam zabrousí řada výletníků, převážně kolmo. Pěkná trasa je součástí lyžařské magistrály Jeseníků. Umožňuje přístup do jedné z nejatraktivnějších částí Králického Sněžníku. Výchozím místem je železniční přejezd u Malé Moravy - lépe řečeno ve Vysokém potoku, tedy tam kde magistrála překračuje tok Moravy, opouští Hanušovickou vrchovinu a vstupuje na území pohoří Kraličáku. Turistické rozcestí leží na hlavní silnici Králíky - Hanušovice pod hostincem u přejezdu na dolním konci Malé Moravy.
Pokud jedu kolem, neopomenu se zastavit, už jen kvůli poznatku, že když vynecháme otevřenou hospodu, všechny ostatní pak už budou zavřené. Vlaské - sv. Poněkud zapomenutě působí socha sv. Jana Nepomuckého u silnice od pily u žst. Podlesí směrem k samotnému Podlesí (kdysi Krumperky). Zejména v letních měsících je značně skrytá za listím okolních stromů. Poněkud expresivně pojatá socha našeho téměř „národního“ světce je umístěna na hranolovém podstavci s volutami. Barokní kaple u vedlejší cesty ve Vysokém Potoce z druhé poloviny 18. století. Je zasvěcena Panně Marii Růžencové, což je svátek ustanovený na počest vítězství křesťanského loďstva nad Turky v námořní bitvě u Lepanta. (záliv v Řecku, 7.10.1571). Kaple na podkovovitém půdorysu s jednoduchou fasádou, šindelovou střechou. Sanktusník je bez zvonu. Před kaplí mramorový kříž z r. 1930 (věnováno r. Období počaté Velkou francouzskou revolucí a následujícími napoleonskými válkami přineslo do Evropy události, kterým říkáme národní, národnostní či nacionalistické hnutí.
Že to ve 20. Králický Sněžník, to dnes letí. Malá Morava je podhorskou rekreační obcí a najdeme ji severozápadním směrem od města Šumperk v údolí stejnojmenné říčky Malá Morava, jež u jihovýchodního okraje obce ústí do řeky Moravy. Pomníky 1. světové války jsou u nás rozesety skoro v každé větší obci po celé republice. Protože tehdy vstupovaly naše země do válečné vřavy ještě jako součást Rakousko-uherské monarchie, oběti přinesly všechny národy v mocnářství zastoupené. Jednou ze dvou dominant regulérního náměstí v malé vísce Podlesí, ležící nedaleko česko-moravské hranice, je - poměrně překvapivě - barokní mariánský morový sloup. Krásná památka byla zhotovena z kladského pískovce a jejího autora neznáme. Podlesí je bývalá sudetská vesnice Grumberk (česky též Krumperky).
Podlesí, kdysi Krumperky bývalo poměrně významné městečko, ještě v polovině 19. Ovšem po stavbě dráhy a s tím související průmyslové výstavby se začalo postupně vylidňovat. Většinou lidé odcházeli do Hanušovic, které do té doby byl pouhou vsí. Podhorské Podlesí je opravdu zvláštní obcí. Že ještě do roku 1945, nebo doby po tomto roce, byly Krumperky poměrně velkou obcí svědčí nejen celkem velká náves, tedy spíše náměstí, kostel, budova fary i bývalého obecního úřadu a ještě několik větších budov. Dnes říkáme Krumperkám (Grumberg) Podlesí a počet stálých bydlících snad nedosahuje ani celou stovku. Nicméně někdy v polovině 19. počet obyvatel přeahoval 1000. Podlesí, dříve Krumperky, kostel Narození Panny Marie z l. 1807-9.
Dnes sotva kdo tuší že takové Hanušovice byl ještě v 19. století větší vesnicí (dnes malé město), v polovině toho věku bylo největším sídlem v bližším okolí Podlesí, dříve Krumperky či německy Grumberg. Původně samostatná obec, od r. 1960 součást Malé Moravy. Ves v pohoří Králického Sněžníku. Zmiňován prvně r. 1325. Kostel Narození Panny Marie z l. 1807-9. Chata se nachází na vrcholu Pohořelec. Nabízí 100 ubytovacích míst. Poblíž chaty se nachází lyžařský vlek a množství běžeckých a turistických tras. Kamenná mariánská poutní kaple na úpatí vrchu Jeřábu. Původně dřevěná stavba byla postavena jako poděkování obyvatel Králik za záchranu před Prusy za Slezských válek. Nynější kaple byla vystavena v roce 1898. V okolí se nachází radioaktivní Prameny. Zděná kaple - poutní místo, ležící jihovýchodně od města Králíky, opředené pověstí o setkání hudebníka a lesní dravé zvěře a hudebníkovo zachránění a jeho poděkování. Poblíž (cca 250 m východním směrem) pramen s mírně radioaktivní vodou "Grábnerův".
V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K-S 5 U potoka. Obora Počátka (nebo též Počátky) je určena k chovu jelení, mufloní a daňčí zvěře. Najdeme ji v pohoří Hanušovická vrchovina v její nejvyšší části - Jeřábské hornatině. Zámeček, oblíbené to výletní místo a někdejší rekreační středisko ČSD, se nachází nedaleko tříapůltisícového města Hanušovice, leží na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Návštěvnost toho kterého vodopádu je přímo úměrná atraktivitě území, na kterém se katarakt nachází. Jediný srub svého typu na našem opevnění, izolovaná dělostřelecká pozorovatelná K-S 12b "Utržený". Pozorovatelna je nejzachovalejší v Králické Pevnostní Oblasti (KPO) a patří k nejzachovalejším objektům v republice. Jako unikát je zde poslední pancéřový zvon na Králicku. Dále se zde dodnes dochovaly pancéřové dveře nebo nádrže na vodu.
Králíky leží ve Východních Čechách, severením směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Po létech přišla zase zima jak se patří, to znamená využít příležitosti a zavítat do míst, která oblíbenou činnost zimních měsíců - běžkování - umožňovala omezeně nebo vůbec. Zajímavou oblastí, kde se dá projet pár pěkných tras je z tohoto hlediska Hanušovická vrchovina, přesněji ta část, které se říká Jeřábská hornatina, což je nejvyšší část zmíněného krajinného celku. Když ale zjistíme, že nejvyšší hora Jeřáb má 1003 výškových metrů, zas taková nížina to rozhodně není. Z důvodu dopravní obslužnosti je pro nás výhodným nástupním cílem vesnice Písařov, kam nás dopraví linkový autobus. Protože zajíždí jen do středu obce, k lyžařské stopě musíme absolvovat asi 1,5 km pěšky mrazem sevřenou vsí. Jedna z udržovaných tras využívá zelenou turistickou značku od Rozcestí u školy na horním konci. Hned po namazání a nasazení lyží trasa stoupá mezi poli a loukami směrem k severovýchodu. Asi po kilometru v okraji lesíku zkoumáme pomník tragické nehody, brzy se připojí červená cykloznačka 4071, která nás bude doprovázet v dalším putování. Dalším postupovým bodem je Hájovna U tří tabulí, další kopeček k rozcestí Čečel silnice, kde se nám připojí červená a modrá pěší značka. Modrá TZ souběhuje ještě půl kilometru a od rozcestí Hrubý les už sledujeme pouze značení červeného charakteru (pěší a cyklo souběh).
Pojmenování rozcestí nese vlastně celé polesí a oblast, starší turisté toto názvosloví Hanušovické vrchoviny obvykle zhusta používají. V podstatě nám končí i výstupová část trasy, sice ještě o něco povylezeme, ale následující lesní cesta je zčásti vrstevnicová, nebo natolik mírná, že kopec je téměř nenápadný. Jak už ráno naznačilo, nízká oblačnost vydrží po většinu dne, takže budeme ochuzeni i o pár skromných vyhlídek, které se nabízejí pouze s mýtin kolem trasy. Stopovací rolba projíždí většinou v pátek před víkendem. Ačkoliv sněhu je vcelku dost, už by to chtělo nějakou novou vrstvu, sníh je přeci jen trošku přemrzlý a tím pádem je stopa tvrdčí, ale hlavně místy zapadaná jehličím, či listím ze stromů, ale naštěstí nic nepřekonatelného.
Jak silnička vystoupí na západní úbočí Boudy, dokonce umožní malý sjezd ke stejnojmennému rozcestí. To už jsem relativně blízko civilizační výspy, k našemu značení se na chvíli připojí žlutá TZ. Abychom se jen nevozili ve strojové stopě, a i z důvodu, že každý výlet si žádá zkratku, od Grabnerova pramene (čili rozcestí Rudolfův pramen) modrou značkou vyšlapanou stopou přímo do hospody, konkrétně do Severomoravské chaty. Dnešní mohutná stavba zdaleka nepřipomíná skromnou stavbu ze 30. let minulého století. Tu dnešní podobu postupně získávala od 60. let. V podstatě odporný „panelák“ podnikové chaty přeci jen poněkud pohledově zpříjemnilo dřevěné obložení patra a současný majitel chatu neustále vylepšuje. I díky faktu, že je zde vlastně jedinou záchytnou stanicí je chata navštěvovaná z obou částí hranice. Až ke kostelíku Svaté Trojice byla tedy trasa pro některé z nás výletníků dostatečně známá (z běžkařského pohledu), teď tedy do kraje neprobádaného.
Od Svaté Trojice se dá využít dvě větvě běžecké stopy, severnější výše položenou s žlutým značením ovšem lyžařským (ne pěším). Pro neznalé, pěší značení doprovází bílé okrajové pásky, lyžařské mají okraje oranžové, velikostně je stejné (10x10 cm). Poněkud větší cykloznačky mají žluté lemování. My tedy volíme tu níže vedenou se zeleným vedoucím pruhem. Ta je tak z kopečka do kopečka a po projetí musím konstatovat velmi příjemná. Obě větve se spojí v rozcestí Pod Jeřábkem. Lyžařská zelená pokračuje na západ ke Křížové hoře a dolů do Červené Vody. Původně jsem uvažoval jet i sem, pro větší zájem ale volíme pokračování severním směrem, tedy s modrou lyžařskou značkou. Ještě ve vrstevnici po lesní cestě pokračuje trasa po úbočí Jeřábu aby nakonec po louce sjela k rozcestí Horní Orlice. Paradoxně v lese je jaksi viditelněji, než na loukách, kde dosahuje mlha k zemi. Vzdálenější běžkaři tak vypadají, že se snad vznášejí. Za lepší viditelnosti by stálo pokračovat do Červeného Potoka, ale po loukách beztak není nic vidět. Volíme tedy variantu ke klášteru (Hora Matky Boží).
Místní zřejmě jezdí dolů jinudy, my ale volíme variantu traverzem, tedy cik cak z kopce vpravo (shora), kolem poutní cesty, dole u Králík mají dokonce na louce u města (pro změnu vlevo od poutní cesty) najeté v několika kličkách stopy, které nás zavedou do města. Žl 100 - Králíky - Sv. Vychází z náměstí v Králíkách a vystupuje spolu se Z 95 alejí ke klášteru. Celý tento úsek je výhledový a lze pozorovat skupinu Suchého vrchu, Orlické hory, Kladskou nížinu v Polsku s dominantou masivu Králického Sněžníku. V okolí je patrné pevnostní pásmo, které mělo bránit nepříteli vstoupit do země Kladským sedlem. Trasa prochází kolem prameniště Tiché Orlice a vstupuje do lesů Jeřábu (1003 m), aniž by vystoupila na jeho vrchol. Cílem trasy je poutní místo Sv.Trojice se zachovalou kaplí.
Historie a zajímavosti区域
Kaple u Jeřábu a okolní poutní místa pojímají bohatou historii regionu. Kamenná kaple na úpatí vrchu Jeřábu, původně dřevěná stavba, byla postavena jako poděkování obyvatel Králik za záchranu před Prusy za Slezských válek a dnešní podoba pochází z roku 1898. V okolí nalezneme i prameny s mírně radioaktivní vodou, například Grábnerův pramen. Poblíž se nachází radioaktivní Prameny a známá poutní kaple s legendou o setkání hudebníka a lesní dravé zvěře, která podle pověsti hudebníkovi blahodárně pomohla. V regionu je také Muzeum československého opevnění z let 1935-38, srub K-S 5 U potoka, a jedinečný srub K-S 12b "Utržený" s pancéřovými dveřmi a pancéřovým zvonem, což dělá z Králické pevnostní oblasti důležitý prvek české historie obrany.
Podlesí, kdysi Krumperky, je historicky zajímavé sudetské sídlo, jehož vývoj byl hluboce ovlivněn železniční výstavbou a následnou industrializací. Dnes je Podlesí součástí Malé Moravy a počet trvale bydlících se pohybuje kolem sto. Kostel Narození Panny Marie a další historické stavby dodávají vesnici specifickou atmosféru. Králíky a jejich okolí leží na pomyslné hranici Moravy a Čech a region nabízí široké možnosti zimních i letních aktivit, od běžkování po pěší turistiku kolem kláštera a poutních míst.
Králíky, město na severu Moravy a Čech, kolem kterého se točí trasa a výhledy v Jeřábské hornatině, nabízí také bohaté náměstí, kolem kterého se táhne hlavní turistická trasa. Zmíněné poutní kaple a klášter tvoří důležité orientační body pro návštěvníky, kteří chtějí spojit duchovní a přírodní aspekty Králického Sněžníku.
