Místo smrti svatého Václava: od Staré Boleslavi k mučednické legendě

Podle pověsti byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou, dokázal zachovat suverenitu českého státu. Zavražděn byl ve Staré Boleslavi a po smrti začal být uctíván jako svatý pro svou zbožnost a posmrtné zázraky. V některých kalendářích u data 28. září najdeme dva letopočty: 929 a 935. My neznáme roční datum zavraždění svatého Václava a z legend, které se zachovaly, vyplývají dvě data. Ta způsobují dlouhý spor historiků, ke kterému roku se přiklonit.

„Byl takový, jakým ho chtěli legendisté mít. My těch zpráv o něm mále málo. Mluví se daleko častěji o jeho bratrovi Boleslavovi, než o Václavovi. To, z čeho čerpáme jsou legendy. Ty jsou psány pro publikum a to má svá očekávání. A tak je svatý Václav vždy trochu přizpůsobován tomu, co chtějí lidé slyšet.“

„Přesto existuje několik věcí, které o svatém Václavovi víme jistě: Víme, že žil. Víme, že měl bratra Boleslava, který ho zavraždil ve Staré Boleslavi. Víme, že v té době probíhal dlouhý proces upevňování státnosti kmene Čechů, na kterém měl svatý Václav a později jeho bratr Boleslav velkou zásluhu. To všechno dokážeme z historických pramenů odvodit.“

„Z ostatků svatého Václava, především z lebky dokázali antropologové zkoumáním zjistit mnoho dalších zajímavých faktů. Víme, že měl poměrně úzký obličej, že lebka patřila vyššímu člověku. Ostatně Přemyslovci byli poměrně vysocí.“

„Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu: Zasloužil si to za to, že se stal člověkem, který položil život za víru, takovým způsobem je představován. A byl to někdo, ke komu vzhlížel český národ jako ke svému ochránci a světci.“

„A jestliže byl za života líčen jako člověk, který toužil po mnišství a chtěl se vzdát světských hodností. 28. To byl den, kdy byl svatý Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem, který toužil po moci.“

„Víme, že svatý Václav přijel do Staré Boleslavi. Byl pozván na hostinu a oslavu. Po ní vstal brzy ráno a šel do kostela, jak bylo jeho dobrým zvykem. Zastihl ho Boleslav, který tasil meč a pokusil se ho seknout.“

„Svatý Václav údajně částečně vykryl ránu, vyrval meč z rukou bratra, který ale přizval na pomoc své družiníky a ti Václava zavraždili přímo před branami kostela ve Staré Boleslavi.“

„Pro církev je 28. září dnem prvořadé důležitosti, protože svatý Václav je nejvýznamnějším světcem českých zemí.“

„Svatováclavské pouti byly ještě za první republiky obrovskou společenskou událostí, které se účastnily mnohatisícové davy.“

„Mělo se to stát u dveří kostelíka sv. Kosmy a Damiána, když šel kníže na jitřní.“

„Dveře kostelíka měly být zamčené, nebo je měl zavřít kněz Krastěj - snad jeden ze spiklenců, nebo možná od spiklenců podplacený. Měl však důvod něco takového udělat?“

„Dyť přece hrozilo, že Václavovu vraždu někdo uvidí a zastane se ho. Že na jitřní podle pověstí zvonili dřív? Proč ne? Mohli.“

„Zvláště když 10. století církev podléhala knížeti. Ale to by musel přikázat sám Václav jako vládnoucí kníže, což nevypadá příliš pravděpodobně.“

„Tak představte si tu scénu: včera byla hostina, kde to mohl přehnat a ráno i chtít přispat, ale copak řádný křesťan nechá Boha čekat?!“

„Jakmile by jeden slyšel zvony volající k pobožnosti, vzbudil by i ostatní. Z čehož vyplývá, že ať by zvonili, kdy by zvonili, určitě by se nějací svědci našli.“

„Možná podnapilí, ale stále svědci. Proto je jasné, že se vražda musela stát někde v ústraní, v místě, kudy moc obyčejných smrtelníků nechodilo.“

„Bohužel však nevíme, kde stávalo knížecí obydlí a kudy by to měl Václav nejblíže ke kostelu a další podrobnosti o původním hradišti.“

„Z archeologických výzkumů víme, že cesta vedla přibližně ve stejných místech, jako vede dnešní Boleslav, že v původně neohrazeném prostoru v areálu kostela sv. Václava nějaký kostel stál dřív. Než by l Václav založen a jeden kostel že taky stál na druhé straně silnice.“

„Jeho obrys teď vystupuje z okolní dlažby a říká se mu kostel neznámého zasvěcení.“

„Vlastně ani nevíme, kdy vznikl. Jediná známá informace je, že zanikl při povodni někdy ve 14. století.“

„Mučeniště v kostele sv. Václava se nachází ve Nerábské kapli. Vlastně úplně nejstarší na hradišti.“

„Když si to tak vezmete, v 10. století neměli moc na výběr - buď panovník založil rotundu, nebo jednolodní kostelík.“

„Když porovnáme půdorys rábské kaple s půdorysy výše vyjmenovaných sakrálních staveb, je na první pohled zřejmé, která stavba musela být na místě kaple. I o menším kostelíku stojícím v sousedství baziliky sv. Václava, se říká, že vznikl na přelomu 10. a 11. století.“

„Když si porovnáme půdorys kostelíka sv. Klimenta a rábské kaple, zjistíme, že jsou prakticky totožné. Kněžiště je na východě a hlavní vchod na západě. Liší se jen umístění bočních vchodů.“

„Podle jedné z teorií, kde by mohl být knížecí palác, je tohle místo u hlavní silnice, směrem od Brandýsa před Klimentem. Pokud tady Václav bydlel v době svojí návštěvy, měl by to blíže k bočnímu vchodu původního kostela.“

„Na většině soch a obrazů se Václav drží za klepadlo. Ono je to vlastně docela logické.“

„Představte si scénu, jak Václav přichází ke kostelu sv. Kosmy a Damiána a je napaden Boleslavovými zbrojnoši. Možná mohl tušit, že dveře bývají zamčené, ale byla to poslední možnost, jak zachránit holý život.“

„Namítnete, že Václav přece vyrazil Boleslavovi meč z ruky. Nechci pochybovat o bojových schopnostech knížete, ale zvažte, jak dlouho by se dokázal bránit několikanásobné přesile? V kostele se přece nesmí prolévat krev!“

„Pokusil se schovat do chrámové lodi. A nejblíže to měl právě k bočnímu vchodu. Za zády skupinu vrahů, teď neměl čas na rozmýšlení. Prostě zkusí, jestli se tudy nedostane dovnitř. Zatlačil na dveře a ono to nešlo.“

„Popadl klepadlo. Byla to poslední možnost, jak si přivolat záchranu.“

„Kněz Krastěj o kterém jsem se zmiňovala na začátku, možná podplacený být nemusel. Třeba vůbec nevěděl, co se děje před (vlastně vedle) kostela. Václav taky nemusel stihnout zaklepat. V tu chvíli šlo o vteřiny a vrhové jednali instinktivně.“

„Níže zaklepe na dveře a vrahové mají po žížalkách…“

„Také mohli trochu zpanikařit. Napřáhli zbraně. Než mohl kdokoli zareagovat, kníže byl v obětí smrti.“

„Českí vědci jsou blízko objevu místa, kde se nacházela rotunda, ve které byl zavražděn patron české země svatý Václav.“

„Je to tak, ale byl bych ještě opatrný,“ uvedl stavební historik. „Původně vědci nehledali místo zavraždění svatého Václava, ale zkoumali komplexně oblast, kde dnešní sakrální budova stojí.“

„Když jsme zkoumali Baziliku sv. Staroboleslavská bazilika má tři lodě. Na konci jedné z bočních lodí našli badatelé zakulacený objekt. Ten tam z hlediska dispozice brání provozu.“

„Historik svůj odhad také zakládá na podobném případu tzv. Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, která byla postavena několik let po smrti svatého Václava.“

„Pokud je naše teorie pravdivá, tak jsme jen pár metrů od této části. Václavové v přemyslovské tradici.“

„Relikvie svatého Václava je nejspíš kompletní.“

„O životě našeho svatého knížete máme řadu více nebo méně historicky ověřených informací. V případě takto dávných dějin, ze kterých se nám dochovalo minimum autentických písemných pramenů, to historici nemají lehké a mnoho informací je nutné poskládat a odvodit.“

„Existuje jen málo pochybností o tom, že k zavraždění našeho knížete došlo dne 28. září.“

„Tento den byl jako památný oslavován nepřetržitě už od 10. století. Víme například, že slavný útok na hradiště v Libici v roce 995, při kterém byli vyvražděni členové rodu Slavníkovců, byl uskutečněn dne 28. září, právě když se rod Slavníkovců sešel k oslavě výročního dne mučednické smrti knížete Václava.“

„O tom, zda se tak stalo roku 929 nebo roku 935, vedli historici dlouho spory. Ještě v období první československé republiky převažoval názor, že svatý Václav zemřel rukou svého bratra v roce 929.“

„Rok 929 totiž považoval za nejpravděpodobnější profesor Josef Pekař, český historik, v letech 1931-1932 rektor Univerzity Karlovy a patrně největší autorita české historiografie I. poloviny 20. století.“

„Když však byl Václav zavražděn až v roce 935, jak tvrdí Pekařovi oponenti, pokořeným českým knížetem by byl on!“

„Díky srovnání ukazují historické výklady, že zřejmě šlo o spor mezi Václavem a Boleslavem, který vedl k vraždě, či jen k de facto oslabení vládcovství.“

„V roce 935 se událo i několik dalších politických procesů, které ovlivnily relation Urozeného knížete k okolnímu světu.“

„V naší katedrále každoročně slavíme hned dvě události spojené s osobou svatého Václava. První z nich připadá na 4. březen, kdy si připomínáme výročí přenesení světcových ostatků ze Staré Boleslavi do Prahy.“

„Hlavní slavností je pak výročí jeho mučednické smrti, které připadá na 28. Z životě našeho svatého knížete máme řadu více nebo méně historicky ověřených informací.“

„Existuje jen málo pochybností o tom, že k zavraždění našeho knížete došlo dne 28. září. Tento den byl jako památný oslavován nepřetržitě už od 10. století.“

„Legenda i historické prameny ukazují, že Václavova smrt je spojována s různými roky, ale hlavně s rokem 935, který je dnes z hlediska výzkumu považován za pravděpodobnější datum.“

katedra svatého Václava a mučeniště

Tajemství pěti schránek ve Staré Boleslavi

Text: Ing. Na svatého Václava nechodíme do školy ani do práce. Jak asi víte, je to na počest zavražděného Přemyslovského knížete. Co se ale tehdy 28. září 935 stalo a proč je volno? Události z první poloviny 10. století jsou zahaleny tajemstvím, existují pouze krátké zmínky v bavorských a saských kronikách.

„Legendy a kroniky praví, že v pondělí 28. září byl ve Staré Boleslavi zavražděn z popudu svého bratra Boleslava český kníže Václav.“

„Existují totiž dva kandidáti. Původně se dávala přednost roku 929. Dnes však - díky malinké zmínce v saské kronice - odborníci favorizují rok 935, kdy také připadlo 28.“

„Zavraždění bylo pravděpodobně následováno zkoumáním historickými prameny a analýzou politických poměrů v době Přemyslovců.“

tags: #misto #smrti #svateho #vaclava