Modlete se s námi breviář! Ranní chvály se modlíme ve všední den v 6.05, v sobotu a v neděli v 6.35. K večerním chválám se můžete připojit každý den ve 21.01. Ať už se modlíte s námi nebo jindy, o samotě nebo s jiným společenstvím, nabízíme vám čísla stránek. Od 22. srpna; Od 29. Od 5. září; Od 12. září; Od 19. září; Od 26. Kdo je jen trochu zběhlý, čísla stránek nepotřebuje: Kolikátý týden čtyřtýdenního cyklu se modlíme? Vypočítá se dělením týdne čtyřmi - a kolik zbude, z tolikátého týdne žaltáře se modlíme základní texty, jimiž jsou žalmy.
Používáme jak temporál (vánoční, velikonoční okruh), tak sanktorál (svátky svatých). Slavnosti a svátky mají přednost, u památek a nezávazných památek se většinou vezme závěrečná modlitba nebo nic. Neděle jsou slavnostmi. K bleskové změně textů pomáhají červeným písmem psané věty v závorkách hned pod životopisem, jež jsou ve skutečnosti přepínacími tlačítky. Nejvíce se nám osvědčilo přepínat klikáním na (na památky použít části z běžného dne, ne ze společných textů) a (na památky použít části ze společných textů).
Aktualizace: 25. 8. Breviář - jinak také denní modlitba církve nebo liturgie hodin - je krásnou mozaikou, jejíchž jednotlivé kamínky tvoří žalmy, písně, biblická čtení, orace, texty církevních otců, antifony a prosby. Vše je harmonicky uspořádáno podle denní doby, svátku a církevního období.
„BREVIÁŘ? „Breviář? To já neumím, to je moc složité!“ odmítají někteří lidé denní modlitbu církve. Knižní cihlička s více než dvěma tisíci stránek a osmi šňůrkami, z níž navíc vypadávají nejrůznější kartičky, to může opravdu někoho vylekat. V. R. a na věky věků. Amen. po všechny věky v každý čas. Ant. Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. abychom pilně a věrně jich dbali. když tvých předpisů budu si hledět. a na věky věků. Ant. Ant. Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. 2 Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt?
4 Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! 6 Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! a na věky věků. Ant. Ant. Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. zda je kdo moudrý a hledá Boha. kdo můj lid hltají jako kus chleba? 7 Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! a na věky věků. Ant. Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin!
sešli také nám svého Ducha lásky, abychom ti před lidmi věrně vydávali svědectví. R. Breviář neboli Denní modlitba církve či Liturgie hodin je soubor biblických textů, křesťanských básní (hymnů), proseb a modliteb, který se církev recituje v jednotlivých denních dobách. K modlitbě breviáře jsou vázáni ti, kdo přijali minimálně jeden ze stupů kněžského svěcení a osoby zasvěceného života (řeholníci, řeholnice...). Smyslem této modlitby je "posvěcení času" a neustálý kontakt s Bohem prostřednictvím jeho Zjevení (Písma). Navazuje tak na typickou židovskou modlitbu žalmů. Křesťané prvních století si také uvědomovali, že údobí dne nejsou jen prostým vyjádřením času, ale že mají i duchovní smysl. Otcové ve 3. století se vcelku shodují na tom, že požadavek "Stále se modlete!" (srv. Ef 6,18) se dá těžko uskutečnit bez toho, že by byly přímo hodiny k modlitbě určené.
Symbolickými se na biblickém základu staly zvláště noc, ráno a večer.Od 4. století se vyčlenily dvě základní formy společné modlitby: modlitba křesťanského společenství kolem biskupa a kněží v katedrále a modlitba v klášterních společenstvích. Katedrální modlitba měla dvě hlavní části: ranní chvály (ráno) a nešpory (večer). Ale o nedělích a slavnostech se křesťané scházeli ještě k vigilii - nočnímu bdění. Klášterní modlitba měla kromě ranních chval a nešpor další části během dne a zavedla i každodenní vigilii.
Podle vzoru katedrální a klášterní modlitby vytvořil sv. Benedict základní strukturu breviáře. Rozdělil 150 biblických žalmů do jednotlivých částí denní modlitby tak, aby se za týden všechny vystřídaly. Kromě toho zavádí do modlitby oslavné básně - hymny. Benediktinská denní modlitba církve měla tyto části: mattutinum, ranní chvály, prima, tercie, sexta, nona, nešpory, kompletář. Tato základní struktura byla v průběhu století postupně modifikována až do poslední reformy po 2. vatikánském koncilu (1970 a 1985).
Současná Denní modlitba církve má tyto části: Uvedení do první modlitby dne, Modlitba se čtením, Ranní chvály, Modlitba během dne, Nešpory a Modlitba před spaním. Uvedení do první modlitby dne - je začátkem modlitebního dne. Jedná se o antifonu a žalm. Modlitba se čtením - dřívější benediktinské mattutinum (modlitba v noci) - je dnes uzpůsobena tak, aby bylo možné se ji modlit kdykoli během dne. I dnes je zachována forma dopolední, polední a odpolední s tím, že mimo společnou chórovou modlitbu je možné užít pouze jednu formu ze tří, která určena na dobu, kdy se ji dotyčný modlí. Jako obvykle začíná hymnem, následují 3 žalmy s antifonami, krátké čtení se zpěvem a závěrečná modlitba.
Nešpory - je večerní modlitbou s obdobnou strukturou jako ranní chvály. Pouze místo starozákonního kantika je užito novozákonní a místo Zachariášova kantika se recituje Magnifikat (Lk 1,46-55). Modlitba před spaním - neboli Kompletář uzavírá modlitební cyklus dne. Začíná hymnem, následují jeden nebo dva žalmy s antifonami, krátké čtení a responzoriální zpěv, antifona se Simeonovým kantikem (Lk 2,29-32), záverečná modlitba a mariánská antifona.
Některé části modliteb jsou stále stejné, některé se obměňují podle liturgických dob, slavností, svátků a památek. Toto je velmi obecný a teoretický přehled. Nejlépe je vzít do ruky samotný breviář (nebo zabrousit na www.breviar.sk) a seznámit se s textem konkréčně. Jen bych dodal, že u nás existují dvě verze breviáře: tzv. kněžský breviář a laický breviář. Kněžský je ve 3 dílech a 5 sešitcích, z laického je vypuštěna Modlitba se čtením a text je přeuspořádán do jednoho svazku.
Při modlitbě breviáře nechápu, kdy se v nedělních antifonách používá cyklus A, kdy B a kdy C. Vydání: 2015/15 Urbi et orbi: Aby ustal lomoz zbraní, 7.4.2015, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem. V každém čísle KT najdeme stránku věnovanou liturgii s kalendářem na celý týden, nedělními čteními a také s přehlednou tabulkou, která uvádí dokonce čísla stránek všech pěti částí breviáře v jeho starším i novějším vydání. Každému dni v týdnu je věnován jeden řádek, a tak je orientace poměrně snadná. Najdeme tam i antifony k žalmům, a protože nyní platí cyklus B, neměla by přijít záměna nebo ztráta času spojená s hledáním antifony určené pro ten který den.
Jak píše Romano Guardini, „dobrá modlitba může být pro vnitřní život člověka tím, čím je chléb pro hladovějícího, lék pro nemocného nebo květina pro tonoucího v každodenní šedi“. To platí samozřejmě i pro žalmy s antifonami, které sice vznikly před dávnými časy v jiném prostředí a za jiných okolností, přesto jako inspirované texty vedou k setkání s Bohem. Dal jim vzniknout Duch Svatý, aby se nám staly školou modlitby. Ta má být především pravdivá, ne nasládlá nebo sentimentální, aby nás vedla za ruku a ukazovala na Lásku a Moudrost, které k nám takto přicházejí. A má být také pozorná, aby odpovídala našemu vnitřnímu smýšlení - ať se modlíme sami či ve společenství.
Nastane tak neviditelné spojení v této jednotě po vzoru prvních křesťanů, kteří měli „jedno srdce a jednu duši v Bohu“, jak čteme v Lukášových Skutcích. Když takto hovoříme s Bohem, máme jistotu, že jeho láska nám naslouchá a učí nás vložit vše, věci malé i velké, do jeho rukou a nespoléhat jen na sebe. Tak přichází sjednocení modlitby se životem, neboť se takto dáváme Bohu k dispozici. Otevřené srdce věřícího je připraveno k přijetí Božích darů, především vnitřního pokoje, útěchy a síly Ducha Svatého. To by byl pravý opak toho, co potřebujeme my i naše okolí. Tam míří Pánovo varování před mnohomluvností - viz Mt 6,7: „Když se modlíte, nebuďte při tom povídaví jako pohani. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov.“ Takže platí zásada pokorné soustředěnosti, aby nás neminulo všechno bohatství, které je pro nás připraveno díky společenství s Duchem, který je pravdou a životem. Jak zdůraznil koncil, všichni pokřtění jsou svým znovuzrozením a pomazáním od Ducha Svatého posvěceni jako duchovní chrám a svaté kněžstvo.
