Přímluvy jsou formálně zvlášť citlivým místem liturgie a obsahově spolu s eucharistickou modlitbou a otčenášem nejdůležitější modlitbou shromážděné církve.
Přímluvy zaujímají zvláštní postavení, protože se uplatňuje kněžství všeho Božího lidu. Tím se stávají samostatnou částí liturgie.
Na druhé straně jsou však vzhledem ke struktuře eucharistické liturgie zakončením bohoslužby slova a neměly by být bez vztahu k obsahu čtení.
Když se členové místní církve slavnostně modlí za svět a křesťanstvo, a takto berou na sebe za svět a křesťanstvo odpovědnost, stávají se před Bohem královským kněžstvem a sjednocují se ve smýšlení se svým vzkříšeným Pánem, Ježíšem Kristem, naším přímluvcem u Otce.
Přímluvy jsou modlitbou, nikoli kázáním nebo nabádáním ke křesťanskému životu.
O pseudotvořivosti, ve které se na tomto místě bohoslužby mnozí vyžívají, je lépe pomlčet.
V zásadě může postačit jeden dobrý formulář přímluv pro celý rok.
Formálně jsou přímluvy rozděleny do čtyřech tématických okruhů, které jsou v textu naznačeny grafickými symboly: za církev (plný čtvereček), za svět (prázdný čtvereček), za trpící (•), za místní společenství (°).
Znovu přímluvy (Liturgie.cz - 120" o mši sv. - Mše sv. 24)
Dbá se o to, aby přímluvy jako celek byly opravdu modlitbou: Na začátku, tj. v první intenci nebo v první aklamaci lidu (podle toho, o jakou formu přímluv se jedná) nechybí jasné oslovení „Pane“ nebo „Bože“.
Ve většině případů jsou intence formulovány tak, že samy o sobě nejsou modlitbou, ale výzvou k modlitbě na zmiňovaný úmysl („Prosme za nemocné a opuštěné.“, příp. „Pamatuj na…“).
Je možné je stáhnout, upravit a použít pro vlastní potřebu. Nelze je však bez souhlasu autora dále jakýmkoli způsobem, např.
V vzniku modliteb vycházejí z meditace nad biblickými čteními a ze sledování dění v současném světě - tedy ze života.
Biblická čtení se neodrážejí jen tématicky v některých jednotlivých intencích, ale i v úvodních výzvách a v závěrečných modlitbách, které jsou často tvořeny např. parafrází verše příslušného žalmu.
Inspirace: Kromě biblické meditace slouží i různá liturgická a teologická díla jako zdroj textů přímluv. V zásadě: “Vzor: Vznikají z meditace nad biblickými čteními a ze sledování dění v současném světě - tedy ze života.”
Jako inspirace autorovi slouží také přímluvy dostupné na internetových stránkách některých církevních institucí: Benediktinské arciopatství Beuron, Biskupství Trevír, Německý liturgický institut, portál listu Gość Niedzielny, Coena - evangelická liturgická iniciativa. Tyto texty byly prvotním impulsem pro vytváření přímluv vlastních, ale výsledné texty zdaleka nejsou jejich pouhým překladem. Proto také zde zveřejňované přímluvy podléhají autorskému zákonu.
Je možné je stáhnout, upravit a použít pro vlastní potřebu. Nelze je však bez souhlasu autora dále jakýmkoli způsobem, např.
Přímluvy jsou formálně zvlášť citlivým místem liturgie a obsahově spolu s eucharistickou modlitbou a otčenášem nejdůležitější modlitbou shromážděné církve. Když se totiž členové místní církve slavnostně modlí za svět a za církev, a takto berou na sebe závazek vůči světu, stává se liturgie plně civilizovanou a svědčí o jednotě církve.
| Kategorie | Symbol |
|---|---|
| za církev | plný čtvereček |
| za svět | prázdný čtvereček |
| za trpící | • |
| za místní společenství | ° |
Na začátku, tj. v první intenci nebo v první aklamaci lidu, nechybí jasné oslovení „Pane“ nebo „Bože“.
Ve většině případů jsou intence formulovány tak, že samy o sobě nejsou modlitbou, ale výzvou k modlitbě na zmiňovaný úmysl.
Pro obsah jednotlivých intencí musí být kromě zdravé tradice rozhodující skutečná starost církve a jejího představeného o svět a křesťanstvo. Po stránce formální jsou přímluvy vysvědčením zralosti pro předsedajícího i pro církevní obce tak jako žádné jiné místo bohoslužby. Z. B. Přímluvy zaujímají zvláštní postavení, protože se v nich uplatňuje kněžství všeho Božího lidu.
tags: #modlitby #predsedajiciho #ikarmel