Čas slyšet tu nejlepší zprávu!
Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.“
„Tím podstatným je osoba Ježíše Krista a to, co vykonal: Ježíš Kristus, Boží Syn, zemřel za naše nemoci, slabosti a hříchy.“
Byl pohřben a třetího dne vzkříšen. Ježíš překonal SMRT a vytvořil spojení mezi lidmi a Bohem! Ježíšův hrob je prázdný...
Může znamenat začátek nového života! Vírou (přijetím) Ježíše Krista, můžeš mít podíl na Jeho díle.
V praxi to znamená, že praktickou vírou v Pána Ježíše a v to co vykonal, můžeš překonat své nemoci, slabosti, závislosti a především zvítězit nad smrtí.
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.
Kdo v něho věří, není souzen. S Ježíšem přišlo do našeho světa Boží království, které je spojeno s láskou, uzdravením, mocí, proměněným životem a osobním vztahem s živým Bohem.
Tam kde lidé bloudí, topí se ve lži a jdou do věčného zahynutí, tam Ježíš přináší světlo, pravdu a život. On je cesta, pravda a život!
Ježíš, Boží Syn, kráčel po této zemi, vyučoval, konal divy a zázraky dokazující, že On je Bohem, který všechno stvořil.
Na tom, jak se postavíš k Ježíši, závisí celá tvá věčnost. Je zásadní, jak na tuto zprávu zareaguješ. Tvé rozhodnutí má dočasný, ale hlavně i věčný následek.
Svatý Bůh skrze Pána Ježíše usmířil sebe se světem, který byl a je hříšný. „...v Kristu Bůh usmířil svět se sebou.“
Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi slovy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem!“
(2. Ježíš
Je možné, že usmíření ti NIC neprospěje, nesetká-li se s tvým rozhodnutím obrátit se k Bohu, požádat Ho o odpuštění, ve víře přijmout oběť Pána Ježíše za tvé hříchy a začít nový život s Ním.
Máš svobodu volby. Pán Ježíš, Boží Syn, jednou provždy svou obětí a vzkříšením vystavil most mezi člověkem a Bohem.
Ježíše Krista je třeba přijmout: „Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“
Ježíše přijímáme vírou (víra má mít průběžný a rostoucí charakter - nejde o jednorázový akt): „Milostí tedy jste spaseni skrze víru.“
na základě osobního pozvání: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.“
„Přijmout Ježíše“ znamená začít důvěřovat Ježíši Kristu jako vzkříšenému Božímu Synu, který zemřel i za tvé hříchy, a požádat Ho, aby ti odpustil a ujal se vedení tvého života.
1) Možná ti přijde, že Bůh lidi omezuje, když nás varuje před mnohým jednáním, ale není tomu tak. Bůh má, z lásky k tobě, na srdci vždy tvůj prospěch, dobro a záchranu. Hřích ti opravdu ubližuje a je něčím, co ničí tvůj život i tvůj vztah s Bohem. Neodpuštěný a provozovaný hřích vede v konečném důsledku ke smrti a zahynutí (fyzickému a duchovnímu).
2) Bůh člověku nabízí nejen odpuštění hříchu, ale i sílu a moc nad hříchem vítězit (Bůh nechce, abychom cokoli dělali z vlastní síly).
- - neodpuštění čehokoli vůči komukoli
- - nenávist (i v srdci)
- - bezdůvodný nebo nadměrný hněv
- - žárlivost, roztržky a svárlivost
- - sobecké ambice
- - provozování sexu mimo manželství (včetně představ a sledování pornografie)
- - lež v jakékoli podobě (i občas…)
- - mluvení o druhých (pomluvy, řeči, klevety, …)
- - kradení (sem patří i nelegální stahování obsahu, krácení daní…)
- - touha po majetku a penězích (láska k penězům, braní peněz od druhých pod výhružkou…)
- - závist
- - opilství, hýření a nestřídmost
- - manipulace druhých
- - používání špatné mluvy (nadávky, sprostá slova, oplzlé vtipy…)
- - čarodějnictví a okultismus (magie, horoskopy, věštění, taroty, některé formy metalové-rockové hudby, talismany, vyvolávání duchů, hypnóza…)
- - drogy (marihuana a dál)
- - uctívání stvoření
(tzn. „Přijetí Ježíše“ je aktem podřízení se Ježíši jako svému Pánu…)
Nestačí jen rozumem přijmout, že Ježíš je Syn Boží a že zemřel za naše hříchy. Nestačí ani citový zážitek. Pána Ježíše můžeš přijmout vírou v modlitbě, třeba hned teď (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost).
Bůh tě zná . Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti.
„Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji tě. Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy a vstal z mrtvých. Odpusť mi prosím, že jsem učinil/a mnoho špatných věcí. Lituji všech svých vin a rozhoduji se žít nový život s Tebou. Děkuji ti, že mi odpouštíš všechny mé hříchy a dáváš věčný život. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl/a takovým člověkem, jakým mě chceš mít.
Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit - ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán.
Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“.
Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád . Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život i nadále, až do tvého posledního rozhodnutí ve tvém srdci.
Pak, jak nám sděluje Boží slovo, už to nebude možné změnit. Pamatuj však, že na věčnost půjdeme s tím, co jsme si na zemi vybrali - s Ježíšem nebo bez Něj.
Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen - jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6).
Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha - a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).
Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně - ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Ty jsi, Pane, má síla.
A protože tě právě nyní nepřijímám v oltářní svátosti, prosím, přijď ke mně aspoň duchovně a učiň si u mě příbytek. Slavíme-li eucharistii, přijímáme-li tělo a krev Páně, nepřijímáme něco, nýbrž Někoho - přichází k nám sám Pán, Ježíš Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý.
Vzkříšený Pán přicházel k apoštolům skrytým za zavřenými dveřmi, jak nás o tom ujišťují velikonoční evangelia. On zná způsoby, jak se s námi setkat přes naši fyzickou nemožnost.
Zmrtvýchvstalý Kristus není omezen jen na své svátosti, jen na způsoby chleba a vína. Vždyť on je přítomen ve svém slově: to mluví on, když se v církvi předčítá Písmo svaté. Duchovní přijímání je modlitba, ke které jsou zváni všichni, kdo z jakýchkoli důvodů nemohou přijmout Krista pod způsobami chleba a vína.
Je výrazem touhy po setkání s živým Pánem, prosbou, kterou dobrý Bůh slyší a vyslyší. V této modlitbě jsme spojeni s církví, která volá: “Maranatha!”
(Zpracoval P. Mgr. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Hle, stojím u dveří a tluču. Pokud si uvědomuješ před Bohem Stvořitelem svou vlastní hříšnost a ve svém srdci máš opravdovou touhu učinit Ježíše Krista Pánem svého života, můžeš někde v pokojíku vyslovit modlitbu přijetí Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele.)
Pane Bože, děkuji Ti za všechny projevy Tvé lásky a pomoci. Nauč mě je vidět mnohem víc. Pane Ježíši Kriste, děkuji Ti, že jsi zemřel i za mé hříchy a vstal z mrtvých. Otevři a uzdrav moji mysl a srdce, ať mohu prožívat Tvoji dobrotu. Zvu Tě do svého života Ježíši, otevírám Ti dveře do svého srdce a svého domu. Chci, abys v mém životě vládl a Ty a Tvoje láska. Tady i na věčnosti. Děkuji Ti.
Moc lituji všeho, co jsem v životě udělal(a) špatně. Upřímně Tě prosím, odpusť mi to, už nechci dál hřešit. Cítím nepopsatelný vděk za to, že za mne Ježíš zemřel na kříži, aby mne osvobodil od mých hříchů. Moc prosím, vstup do mého života, proměňuj mě a veď mě. Pane Ježíši bez Tebe je život prázdný. Pane Ježíši potřebuji tě!
Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy. Otvírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána. Děkuji ti za odpuštění hříchů. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě chceš mít.
Pane Bože, odpusť mi prosím, že jsem tě celý život ignoroval(a), a že jsem učinil(a) mnoho špatných věcí. Velmi toho lituji a chci se od toho odvrátit. Pane Ježíši, otvírám ti své srdce a prosím tě, aby ses stal Pánem a Spasitelem mého života. Ujmi se vedení mého života a proměň mě, abych žil(a) dle Tvé vůle.
Chci vodní křest. Co je pokání? Ježíš je pořád s tebou. Jak mohu navázat osobní vztah s Bohem jako s milujícím tátou?
Co znamená dát svůj život Ježíši? Máš podobné otázky?
V momentě, kdy se člověk rozhodne pro přijetí Ježíše do svého srdce, dává Bohu svolení k tomu, aby začal v jeho životě pracovat. Člověk se stává Jeho dítětem a začíná mu nový život ve všech oblastech tak, jak ho Bůh pro něj stvořil.
Odpuštění by mělo být samozřejmostí v každodenním životě člověka, který žije s Bohem. Neodpuštění je velmi ničivé, působí na naši mysl jako jed a zabraňuje tak slyšet Boží hlas, jeho vedení a dokonce narušuje zdravé lidské vztahy. Ježíš člověka k odpuštění vybízí.
Křest ve vodě je symbolem rozhodnutí se pro Nový život v Kristu a očištění od špatností, které člověk udělal. Vstoupením a ponořením do vody se člověk vzdává starého způsobu života a přijímá ten nový.
Bible jako nejdůvěryhodnější a nejznámější pramen na světě je Bohem zjevená vůle pro člověka. Jednoduše řečeno návod, jak má žít zde na Zemi. Pro věřící křesťany je to nenahraditelná kniha, ale i tak to pro jiné může být kontroverzní spis. Říká se, že Bible je Živé slovo.
Modlitba je prostředek, jak komunikovat s Bohem - Stvořitelem, který člověka miluje. Někteří lidé se modlí, aby byli k Bohu blíže, děkují mu za požehnání v jejich životech. Někdo modlitbou sděluje Bohu touhy a potřeby. Modlitba je i útěchou, nadějí a silou v těžkých situacích.
Na modlitbu neexistuje žádné pravidlo nebo vzorec, jde to kdykoli a kdekoli, v duchu nebo nahlas. Jsou zde také modlitby v jazycích, které dává Duch Svatý.
Církev je společenství křesťanů. Je to místo, kde jeden od druhého může načerpat a inspirovat se pro různé oblasti života a jak se vypořádat s problémovými situacemi. Součástí jsou i nedělní bohoslužby, kde se lidé společně zaměřují na Boha a Jeho charakter. Hrají a zpívají chvály, zamýšlejí se nad konkrétním tématem formou kázání a povzbuzují se osobními svědectvími.
Mane nobiscum, Domine! Tak jako oni dva učedníci z evangelia tě prosíme: Pane Ježíši, zůstaň s námi! Boží Poutníku, ty znáš naše cesty a naše srdce, nedovol, abychom se stali zajatci večerních stínů. Buď nám oporou, když podléháme únavě, odpusť naše hříchy a veď naše kroky po cestách dobra.
Žehnej dětem, mládeži, seniorům a především nemocným. Žehnej kněžím a zasvěceným osobám. Žehnej celému lidstvu. V eucharistii jsi „lékem nesmrtelnosti“.
Vlij nám touhu po plnosti života, která nám pomůže kráčet po této zemi v postoji důvěryplných a radostných poutníků, kteří upírají svůj zrak neustále k cíli života bez konce. Zůstaň s námi, Pane! Zůstaň s námi! Amen.
Ty jsi naše naděje. Jenom ty máš slova věčného života. Ty, který jsi přišel na svět uprostřed betlémské noci, zůstaň s námi! Ty, který jsi Cesta, Pravda a Život, veď nás!
Ty, kterýs přišel od Otce, veď nás k němu v Duchu svatém cestou, kterou znáš jen ty sám a kterou jsi nám zjevil, abychom měli život a měli jej v hojnosti. Ty, Pane Ježíši, Synu Boha živého, buď nám branou! Buď nám skutečnou branou, kterou symbolizuje tato brána, slavnostně otevřená dnes v noci!
Buď nám branou, uvádějící nás do tajemství Otce! Dej, aby byli všichni zahrnuti jeho milosrdenstvím a pokojem! kromě vědomí, že jsme splnili tvou vůli.
Dobrý pastýři, pravý chlebe, Ježíši, smiluj se nad námi: živ nás a ochraňuj, doveď nás do věčné vlasti v zemi živých. Ty, který všechno víš a můžeš, který nás na zemi živíš, uveď své bratry k nebeskému stolu, do radosti svých svatých.
a co je od tebe vzdalovalo. Proměň noc našeho života v den a dej světlo našim očím. Amen.
(Sv. a mohli zpívat novou píseň naděje a radosti. (Bl. Synu Boží, ty, jenž jsi nám dal vystoupit k Otci a nabídl jsi nás jemu, abychom mohli být v každém čase před ním v tobě a skrze tebe, ty jsi náš prostředník, záruka zdokonalení naší spásy, až do konce. Daruj nám tajemství svého vzkříšení, svého nanebevstoupení, vdechnutí svého Ducha Svatého v nás, abychom se mohli těšit po zbytek svých dnů. Abychom žili novým životem, v novém stvoření, očištěni od toho, co se stalo, a zaměřeni na budoucnost, plni naděje v dosažení tvého vzkříšení. Ano, Synu Boží, učiň, abychom dosáhli tvého vzkříšení, i přesto, že jsme ho již dosáhli v tobě, a mohli sledovat, jak se odhaluje den za dnem. Požehnej, Pane, tomuto dni, abychom v něm nalezli bohatství a zazpívali chválu, jež trvá na věky. Buď pochváleno jméno tvé nyní i na věky věků. Amen.
V Tvé Srdce ó můj Ježíši, svá odevzdávám utrpení, nést v pokoře je nejtišší chci, než je v radost moc Tvá změní. Co bolestného v tomto žití má duše pro čest Boží cítí, to jistě se, až přijde čas, obrátí v rajskou zář a jas.
V Tvé srdce, ó můj Ježíši, svou radost každou odporoučím. Ve slunném blaha zátiší ať od Tebe se neodloučím, ať nestálé mě nemýlí a zrak od kříže neodchýlí. To nejvroucnější můj je vzdech: být věrným Ti i v radostech!
V Tvé Srdce, ó můj Ježíši své otázky chci odevzdat, nechť moudrost Tvá je rozřeší a odpověď jim ráčí dát. Ty zapuď všechny obavy mé a sám mi ukaž cesty přímé, vše učiním co přikážeš, a co chceš Ty, to já chci též. V Tvé srdce, ó můj Ježíši, mé jméno vpiš - to moje přání, bych Tvým byl, Pane nejvyšší, a zůstal Tvým až do skonání.
By srdce mé v Tvých rukou bylo, by život můj byl Tvoje dílo, bys vedl Ty mne výš a výš a dovedl mne ve svou říš.
Praktické součásti přijetí Ježíše
Modlitba přijetí je osobní krok víry, která vyjadřuje důvěru v Ježíše Krista jako Božího Syna a Spasitele. Modlitba může být vyslovena kdykoliv a kdekoliv a nemusí mít určité formální slova; důležité je srdce a upřímnost obrácení od hříchu k Bohu.
Pokud se rozhodneš, můžeš modlitbu použít jako vzor: pane Ježíši, děkuji Ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy a vstal z mrtvých. Odpusť mi prosím, že jsem učinil/a mnoho špatných věcí. Děkuji Ti, že mi odpouštíš všechny mé hříchy a dáváš věčný život. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych žil/a podle Tvé vůle.
Křest ve vodě je symbolem rozhodnutí se pro Nový život v Kristu a očištění od špatností, které člověk udělal. Vstoupením a ponořením do vody se člověk vzdává starého způsobu života a přijímá ten nový.
Klíčové otázky a odpovědi
- Co znamená "přijmout Ježíše"?
- Jak modlitba vyjadřuje víru?
- Proč je důležité vyznání a odpuštění?
Meta informace pro čtenáře
Modlitba přijetí Ježíše Krista je cestou k osobnímu vztahu s Bohem, která spojuje víru, odpuštění a nový život pod vedením Ducha Svatého. Tento text shrnuje, co to znamená reagovat na evangelium a jak prakticky vyznat víru skrze modlitbu a rozhodnutí odpovědět Boží nabídce milosti.