Klášterní bazilika zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie byla vystavěna původně jako trojlodní románská stavba dlouhá 56 metrů a široká 22 metrů s příčnou lodí a dvěma hranolovitými věžemi. Původně se předpokládalo, že dvě hranolovité věže byly součástí západního průčelí, ale novější výzkumy ukazují, že věže byla vždy součástí příčné lodi. Bazilikální styl stavby je charakterizován vysokou centrální lodí s okny pod stropem a přilehlými nižšími bočními loděmi. Tento charakter si klášterní bazilika zachovala dodnes, přestože se jí dotklo mnoho pozdějších architektonických úprav.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla budována hned od založení kláštera roku 1143 jako trojlodní románská stavba. Po požáru v roce 1258 byla regotizována. Stavební vývoj Podobu, kterou vtiskli klášternímu kostelu jeho původní stavitelé v románské době, vynikala výjimečkou prostorností a smělostí. Stavivem byla nedaleko široce dostupná opuka, která se velmi dobře opracovává a která byla pro potřeby nového kláštera lámána v nedalekých lomech. Tuto svou původní podobu si však klášterní bazilika dlouho nezachovala. byla přestavěna do tehdy moderního gotického stylu. Plochý dřevěný strop nahradilo zaklenutí a k severní boční lodi byla přistavěna kaple sv. Voršily, dnes místo uložení ostatků sv. Norberta.
Po vyplenění husity a dlouhém chátrání začala za opata Jana Lohelia na počátku 17. století její oprava a přestavba v renesančním stylu. Loheliův nástupce, opat Questenberg, nechal baziliku směrem k západu prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi byla za něj přistavěna kaple Panny Marie Pasovské. V roce 1742 byla bazilika znovu poničena, a to za francouzského bombardování Prahy. Pod vedením italského architekta A. Luraga následovala barokní úprava stavby, jejíž výsledkem je v podstatě dnešní podoba baziliky.
Dnes má hlavní loď baziliky délku 63 metrů, šířku 10 metrů a výšku 16 metrů. Je ukončena apsidou, v níž se nachází oltář ze sliveneckého mramoru od J. Lauermanna z roku 1768. Od něj pochází i deset postranních oltářů umístěných u pilířů oddělujících hlavní loď od bočních. Sochařská výzdoba hlavního oltáře je od Ignáce Platzera z roku 1768. Na deseti bočních oltářích zasvěcených Narození Páně, Božskému Srdci Páně, sv. Janu Nepomuckému, sv. Máří Magdaléně, obrácení sv. Pavla, sv. Martinovi, sv. Anně, sv. Augustinovi, sv. Patronům českým a Navštívení Panny Marie jsou obrazy od J. K. Lišky, M. L. Willmanna a F. Palka. Sochařská výzdoba oltářů je z dílny J. A. Quitainera. Nový oltář podle obnovené liturgie II. vatikánského koncilu pochází od Egina Weinerta z Kolína nad Rýnem.
Západní strana baziliky je ukončena kruchtou, na níž jsou varhany postavené v roce 1774 strahovským premonstrátem L. Oehlschlaeglem. V roce 1787 na nich při své návštěvě Strahova improvizoval W. A. Mozart. K jižní boční lodi baziliky je přistavěna kaple Panny Marie Pasovské s hrobkou hrdiny třicetileté války, generála Pappenheima. Klenba kostela byla v roce 1744 vymalována J. W. Neunhertzem, který zde vytvořil cyklus fresek s mariánskými motivy. Podél stěn hlavní lodi v kartářích od A. Palliardiho jsou fresky s výjevy ze života sv. Norberta od J. W. Neunhertze.
Klášterní bazilika je prostor pro modlitbu a setkání s Bohem. Oltáře a výzdoba baziliky Od J. Lauermanna pochází i deset postranních oltářů umístěných u pilířů oddělujících hlavní loď od bočních. Sochařská výzdoba hlavního oltáře je od Ignáce Platzera z roku 1768. Na deseti bočních oltářích zasvěcených Narození Páně, Božskému Srdci Páně, sv. Janu Nepomuckému, sv. Máří Magdaléně, obrácení sv. Pavla, sv. Martinovi, sv. Anně, sv. Augustinovi, sv. Patronům českým a Navštívení Panny Marie jsou obrazy od J. K. Lišky, M. L. Willmanna a F. Palka. Sochařská výzdoba oltářů je pochází z dílny J. A. Quitainera. Nový oltář podle obnovené liturgie II. vatikánského koncilu pochází od Egina Weinerta z Kolína nad Rýnem.
Kaple s ostatky sv. Norberta K severní boční lodi přiléhá kaple původně zasvěcená sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi. Zde na hlavním oltáři ve zlaceném mosazném sarkofágu je v ebenové rakvi pohřbeno tělo zakladatele premonstrátského řádu a později magdeburského arcibiskupa sv. Norberta. Jeho ostatky byly na Strahov převedeny opatem Questenberkem v roce 1627 a v roce 1873 přeneseny z hlavní lodi basiliky sem do této kaple, kde odpočívají v blízkosti Nejsvětější svátosti oltářní dodnes.
Basilika minor Strahovská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla 6. listopadu 1991 povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor. Basiliku minor je možné rozpoznat podle papežského znaku úřadujícího nebo propůjčujícího papeže nad portálem nebo jiném nápadném místě. Po celém světě bylo k 30. červnu 2011 1 639 kostelů nesoucích označení basilica minor, z toho 554 jen v Itálii. Zejména jsou tímto titulem označeny významné poutní kostely.
Krásná historická budova Strahovského kláštera vás nadchne a vozíčkáře potěší. Klášter řádu premonstrátů byl založen v roce 1140. Část historických budov a prostor je bez problémů přístupná i na vozíku, včetně elektrického. Nejprve je vhodné navštívit bezbariérové infocentrum, které najdeme přímo na nádvoří a oznámit svoji přítomnost. Pracovníci kláštera nainstalují kovové rampy na schod. Nyní se pojďme na přístupnost jednotlivých míst podívat podrobněji. Prvním dominantním objektem, po vstupu na nádvoří, je kostel Nanebevzetí Panny Marie. V další části nádvoří najdeme vyhlídkovou terasu. Určitě stojí za návštěvu. Nabízí impozantní výhled na historickou část Prahy a zdaleka nejen ji. Tak a nyní už pojďme vstoupit přímo do Strahovského kláštera. V plném rozsahu a zcela bez omezení je přístupné první patro. Zde najdeme Strahovskou obrazárnu, Letní a Zimní relikviář, Románský sál, a především expozici liturgických předmětů - strahovskou Klenotnici. Jde o zcela unikátní prostor s vynikající ukázkou práce českých zlatníků.
„Cílem expozice není pouze představení uměleckořemeslných výrobků liturgické povahy, chovaných po staletí v majetku strahovské kanonie, ale také přiblížení jejich symbolického významu a liturgické funkce. Ze Strahova je možné dojít i dojet po asfaltové silnici až do Petřínských sadů. A překvapení na konec. Právě dochází k rekonstrukci části Strahovské knihovny v rámci, které by mělo dojít k vybudování bezbariérového přístupu do těchto prostor. Velice chválíme snahu o maximální dostupnost veřejných prostor kláštera i vozíčkářům.
- kostel sv. - čp. 126 kovárna (parc. - čp. 127 domek bednáře a obročího (parc. - čp. 128 hospodářský dvůr (parc. - čp. 129 zbourán (parc. 230), chyba v nařízení vlády č. - čp. 130 domek řezníka (parc. - čp. 131 domek nočního hlídače (parc. - čp. 132 premonstrátská kanonie (parc. - čp. 133 zahradní domek (parc. - čp. 134 premonstrátská prádelna (parc. - čp. 135 pivovar (parc. - čp. 136 domek vrátného …