Jako úvodní nástin atmosféry dávám do souvislosti historické motivy s místními tradičními aktivitami a s přírodou, která okolí Rusavy formuje každý den. V hlubších souvislostech se propojuje odbojová minulost a současná myslivecká činnost, která poskytuje rámec pro poznání krajiny a jejích obyvatel.
Jako dřívější svědectví o odvaze a vytrvalosti slouží příběh skupiny Tří králů (Heilige drei Könige) a odkaz, který z nich vychází: jejich činnost v protektorátu, kontakt s Londýnem a spolupráce s rudou armádou se sovětskou stranou, stejně jako ilegální časopis V boj a jiné diverzní akce. Do spárů gestapa padl Josef Mašín 13. května 1941 a další osudy se propracovaly k tragickému konci na Kobyliské střelnici, zatímco několik členů získalo paměť prostřednictvím vzpomínek a kronik.
V kontextu Rusavy hraje významnou roli i místní sdružení a spolky, které během roku pořádají tradiční společenské, kulturní a vzdělávací akce. Datace a činnost těchto spolků ukazuje, jak se udržuje soudržnost obyvatel i návštěvníků z okolí.
Historie a současnost místních spolků a jejich akce
Valašský krúžek Rusavjan vznikl v roce 1976, kdy navázal na činnost folklorního souboru z roku 1957. Jeho členové zajišťují každoročně dvě tradiční akce: Valašský bál a Kácání mája, a reprezentují obec na folklorních festivalech v ČR i v zahraničí.
Aktivní klub Rusava spolek byl založen v roce 2007 a patří k tradičním kulturně-zábavným akcím pro děti, mládež i dospělé, jako jsou Maškarní bál, Dětský den, Pálení čarodějnic, Kuličkiáda, Drakiáda a Večerní procházka s lampióny. V roce 2022 však svou činnost ukončil a akce pro děti převzal nový klub Rusava aktivně, který je součástí Sboru dobrovolných hasičů Rusava.
Valašský sbor Portášský Rusavské desátnictvo - ochránci valašských hor - navazují na tradici portášské stanice na Rusavě a pořádají pravidelné pochůzky po Hostyňských vrších. Při příležitosti oslav 350. výročí založení vesnice byla v zahradě evangelického kostela vysazena “portášská jedle”. Dnes tradičními akcemi jsou také Štěpánská a Silvestrovská vycházka.
Pozorování přírody a vztah k řece Rusavě
Autor vypráví o spojení mezi myslivostí a pozorováním přírody: domov v Benešově na Drahanském vrchovině, kde říčka Rusava svou cestu mění svět kolem, a kde šumění splavu či hukot jarního tání doprovázejí měnící se zvuky a světla. Sleduje jarní tah sluky, skřivana bílého a pozoruje potápěče skorce a ledňáčka - bohatý dialog mezi ptactvem a vodním prostředím.
Pozorování vzácných druhů, zejména čápa černého a volavky popelavé, jevy, které se pravidelně vrací během let. Čáp bíly hnízdí na komíně holešovského pivovaru a v okolí má vybudované loviště; volavka popelavá létá z Holešova až do Hostýnských vrchů a podél Rusavy loví potravu.
Zmíněné příběhy o tichém a pozorném sledování přírody odrážejí spojení člověka s krajem a jeho zvířaty: ledňáček, skore, sluka - každý druh zde nachází potravu a domov v různých částech říčního toku a břehů.
Osobní zážitky a emoce z habitatu
Autor vypráví o setkání s čápy černými, jejich plachosti a zároveň o momentu, kdy je možné je vidět blízko domova - v Benešově na Drahanské vrchovině i v okolních lesích. Přes nostalgii po minulosti a kráse přírody, vyprávění ukazuje i momenty radosti a ztráty, které provázejí každodenní život člověka, který se s krajinou a ptáky sžívá.
Text popisuje i zvláštní setkání - večer u kříže s iniciály S. H. a letopočtem, a setkání se třemi čápy na pastvinách mezi kravami. Příběh pomáhá ukazovat, jak se minulost a současnost prolínají v místní kultuře a paměti obyvatel, a jak hodnota přírody a tradic zůstává živá v každodenním životě.
Ptačí svět: Nejzajímavější ptáci české přírody
Celkově článek propojuje historické motivy s místní myslivostí, tradicemi a každodenním kontaktu s přírodou kolem Rusavy, čímž ukazuje, jak krajina formuje identitu obyvatel a jak tradice přežívají díky aktivní účasti komunit.