Autorské právo a práva s ním související, tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vysílatelů, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu a další, jsou v České republice upravena zákonem č. 121/2000 Sb., autorským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. Pro výkon a provoz kolektivní správy platí speciální ustanovení a vyhlášky, které upřesňují, jaké typy zařízení a jaké druhy odměn se používají.
Co je předmětem ochrany a kdy vzniká autorské právo
Podle § 2 odst. autorského zákona je dílo výsledkem tvůrčí činnosti a má neopakovatelnou jedinečnost; např. počítačový program, fotografie nebo dílo vyjádřené postupem obdobným fotografii jsou považovány za autorská díla. Autorské právo k dílu vzniká okamžikem vyjádření díla v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Jedná se tedy o vznik práva bez nutnosti registrace.
Osobnostní práva zůstávají spojena s
osobností autora a po jeho smrti obvykle trvají 70 let. Majetková práva zahrnují právo rozhodovat o dalším užití díla a také právo na odměnu. Autorská odměna je tedy součástí ekonomických práv, která mohou být poskytnuta jen na základě licenční smlouvy.
Licence a smlouvy o užití díla
Licenční smlouva poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít; licence může být výhradní či nevýhradní. Licence výhradní znamená, že autor nesmí poskytnout licenci dalším subjektům a sám užívat dílo jen v rámci stanovených omezení. Licence nevýhradní se uplatňuje obecněji a lze ji uzavřít opakovaně s různými nabyvately.
Podrobnosti o licenci, včetně výše odměny, způsobu jejího určení a doby trvání, jsou uvedeny v licenční smlouvě. Pokud výnosy z využití licence ovlivňují výši odměny, nabyvatel poskytuje pro kontrolu účetní záznamy a dokumentaci. Licence může být omezena na jednotlivé způsoby užití díla nebo na určité období.
Kolektivní správa a její hráči
Kolektivní správci práv zastupují nositele práv při uzavírání licenčních smluv a vybírají odměny. Příslušná oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje Ministerstvo kultury. Mezi významné kolektivní správce patří OSA (autory hudebních děl s textem i bez textu), INTERGRAM (výkonné umělce), OOA-S (autory výtvarných děl) a OAZA (zvukaři - autoři).
Provozovatelé restauračních zařízení, hotelů a dalších provozů s TV/rozhlasovým přijímačem jsou povinni zajistit souhlas nositelů práv a platit autorské odměny. Provozem TV/rozhlasového vysílání se veřejně zpřístupňují autorská díla a jiné předměty autorskoprávní ochrany. OSA, INTERGRAM, OOA-S a OAZA hradí odměny odpovídající nositelům práv a rozdělují je podle rozúčtovacího řádu.
Specifika náhradních odměn a výjimky
Systém tzv. náhradních odměn je upraven v § 25 autorského zákona a vychází z faktu, že sledovat každé jednotlivé rozmnožení díla je v dnešní době neúměrné. Náhradní odměny umožňují legální pořizování rozmnoženin pro osobní potřebu, přičemž autorské odměny vybírají kolektivní správci od dovozců a výrobců nenahraných nosičů a přístrojů. Tyto odměny jsou rozdělovány mezi nositele práv a nejsou sankcí ani daní za pirátství.
Booslužby, veřejné vystoupení a ilustrační užití díla
Veřejné užití díla na bohoslužbách není bezpodmínečně dovoleno; souhlas nositelů práv je nutný, a to s výjimkou případů, kdy autorský zákon stanoví tzv. zákonné licence, případně jiné výjimky. Při bohoslužbách lze užít určitá díla v rámci obřadů a s ohledem na nenabídnutí přímého hospodářského prospěchu. Pokud jde o veřejné promítání filmů či hudební produkci během bohoslužeb, je často nutný souhlas autorů i s ohledem na úhrady kolektivním správcům.
Je důležité uvést, že zákonné výjimky se nevztahují na benefiční koncerty a že pro veřejné představení divadelního díla či scénáře je nutný souhlas autora či autorů. Při používání fotografií je třeba brát v úvahu i osobnostní práva podle občanského zákoníku.
Praktické příklady a doporučení
- Když se o dílo podělí více autorů, práva zůstávají společná; licenční smlouvy by měly být uzavírány se všemi spoluautory a jejich dědici.
- Při uzavírání licenční smlouvy je důležité určit rozsah užití a případnou výhradní licenci s možností zásahů do díla.
- U počítačových programů a softwaru platí, že i ty jsou autorskými díly s majetkovými a osobnostními právy; licenční smlouva by měla zohledňovat specifika softwarového díla.
- Pro veřejné využití díla na bohoslužbách je vhodné konzultovat s kolektivními správci a zajistit odpovídající licenční ujednání, aby nedošlo k porušení autorských práv.
- V případě nečinnosti nabyvatele s výhradní licencí může autor odstoupit a požadovat náhradu škody; podobně platí i možnost odstoupení kvůli změně přesvědčení autora.
Praktický příklad z praxe
Představme si obecní zábavu, na které zazní slavné hity v podání místní kapely. Pro veřejné užití je nutný souhlas nositelů práv prostřednictvím kolektivních správců a odpovídající odměny za výrobu a veřejné provozování díla. Licenční smlouvy by měly specifikovat, zda se jedná o výhradní či nevýhradní licenci, rozsah a časové omezení užití.
Další poznámky a závěrečné přehledy
Autorský zákon umožňuje volné užití díla v některých specifických případech (např. pro kritiku nebo recenzi), za dodržení podmínek uvedených v zákoně. Dále lze dílo užít za souhlasu autora a bezplatnou licenci v určitých situacích. Při zveřejňování fotografií je nutné myslet na osobnostní práva a souhlas zobrazené osoby. V případě veřejného užití díla po uplynutí doby trvání autorských práv, dílo vstupuje do volného užití za podmínky uvedení autora, pokud to vyžaduje okolnosti.
Autorský zákon v této oblasti posiluje postavení autora a dává mu ochranu proti neoprávněnému užití. Pro správné nastavení podmínek a vyhnutí se sporům je vhodné mít vypracovanou licenční smlouvu na míru a včasně řešit práva a povinnosti jednotlivých stran.
Jak na licence? Co se smí, co ne a na co si dát pozor
tags: #na #bohosluzbu #neplati #autorska #prava