Na první pohled vás ohromí její velkolepý prostor, který v sobě nese stopy dávné gotiky i barokní elegance.
Právě tady totiž Jan Blažej Santini-Aichel vytvořil jeden ze svých nejodvážnějších architektonických počinů.
Uvnitř katedrály si nenechte ujít samonosné schodiště, mistrovský detail, který působí téměř nemožně, ani vzácnou gotickou Sedleckou monstranci - opravdový klenot duchovního umění.
Pokud plánujete navštívit sedleckou katedrálu, doporučujeme zakoupit vstupenky online s předstihem.
Vstupenka platí i na vstup do kostnice, jen je zde nutnost rezervovat si konkrétní datum i čas prohlídky, abyste se vyhnuli čekání a obsazeným termínům.
Po návštěvě Sedlce můžete pokračovat za dalšími zážitky v Kutné Hoře.
Milovníkům umění doporučujeme GASK - Galerii Středočeského kraje, která sídlí v prostorách jezuitské koleje.
Za historií města se vydejte do Muzea českého stříbra - pokud chcete navštívit i slavné stříbrné doly, je nutné rezervovat si vstupenky s dostatečným předstihem.
K odpočinku láká také zámek Kačina, jeden z nejkrásnějších empírových zámků v Česku.
Bazilika, původně konventní chrám cisterciáckého kláštera ze 13. století, představuje mistrovské propojení středověké tradice s dynamikou barokní gotiky.
Otevírací doba 01.06. Otevírací doba 01.05. - 31.05. 01.10.
Podobně jako na blízké Zelené hoře, i zde stál u dnešní podoby kostela výjimečný tandem: vizionářský opat žďárského kláštera Václav Vejmluva a geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel.
Když Vejmluva v roce 1689 vstoupil do zdejšího noviciátu, postihl klášter ničivý požár, který mnichy na čas vyhnal.
Po svém návratu a pozdějším zvolení opatem se však tento schopný muž rozhodl proměnit rány osudu v rozkvět.
V roce 1706 povolal mladého Santiniho, aby strohému, požáry poškozenému středověkému interiéru vdechl novou sílu.
Prostor hlavní lodi uchvacuje svou monumentalitou a architektonickou odvážností.
Santini mistrně zasáhl do vnitřního uspořádání, když zrušil původní kůr nad hlavním vstupem a nahradil ho úzkou loží.
Stěny baziliky jsou živou kronikou lidských osudů a šlechtických rodů, které formovaly dějiny.
Severní závěrová kaple uchovává nejstarší románsko-gotické počátky včetně vzácné malby z 15. století, kde Panna Marie předává opatovi insignie.
Pod ní v tumbě odpočívají ostatky zakladatelského rodu (paní Sibyly či Bočka ze Zbraslavi).
Jižní strana presbytáře ukrývá monumentální, v roce 2007 odhalenou nástěnnou malbu z 15. století.
Zobrazuje průvod 14 klečících rytířů rodu Kunštátů vedený zakladatelem Bočkem a samotným českým králem Jiřím z Poděbrad, kteří symbolicky odevzdávají model kostela do rukou Panny Marie.
Cisterciácký řád, odvozený z francouzského Cîteaux (latinsky Cistercium), stavěl na ideálech chudoby a přísné řehole svatého Benedikta Ora et labora (Modli se a pracuj).
Tato prostota se původně odrážela v chrámech bez nánosu drahých kovů a okázalých ozdob.
Skutečné srdce mnišského života se otevírá na rajském dvoře, v prostoru klauzury, kam laická veřejnost neměla přístup.
V tomto tichém čtvercovém dvoře, odděleném od hospodářského shonu, se odehrávala podstatná část dne mnichů, kteří v letním i zimním režimu vstávali již kolem půl druhé ráno ke společným modlitbám.
Dominantou dvora je studniční kaple, dokončená v roce 1300 jako vůbec první kamenná stavba na území Žďáru.
S délkou lodi přesahující 70 metrů jde o druhý nejdelší kostel na Moravě.
Jan Blažej Santini Aichel - geniální český architekt s italskými kořeny se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.
Narodil 3. února 1677 do rodiny váženého pražského kameníka.
Od narození trpěl tělesnou vadou, tedy nemohl pokračovat v otcově řemesle a ubíral se vlastní cestou.
Od narození trpěl tělesnou vadou, tedy nemohl pokračovat v otcově řemesle a ubíral se vlastní cestou.
O vyjímečném talentu Jana Blažeje svědčí i skutečnost, že již ve 23 letech úspěšně realizoval zakázku pro zbraslavského opata Wolfganga II. Lochnera z Cisterciátského řádu.
Díky tomuto projektu se mu otevřely dveře k úspěšné a slavné spolupráci s dalšími církevními autoritami.
Santini byl sice hluboce věřící katolík, ale zároveň velkým nadšencem číselné symboliky, obdivovatelem židovské kabaly a numerologie.
Jejich skryté symboly promítal do svých projektů kostelů, chrámů i světských staveb.
V roce 1700 už samostatně stavěl a projektoval.
Zemřel 7. prosince roku 1723 ve věku pouhých 46 let.
Přesto tu pro nás zanechal takřka 80 projektů a realizovaných staveb.
V kontextu Santiniho díla zůstává zvláštní pozornost jeho „kostelům na nebevzetí Panny Marie“, která vyjadřují unikátní syntézu barokního slohu a gotických nátěrů.
Stavby tohoto typu často vycházejí z komplexně pojaté geometrie, numerologických motivů a pečlivé symboliky, která byla pro Santiniho klíčová při vytváření prostorové harmonie a vizuální impresivnosti chrámů.
Barokní gotika - tak bývá označován Santiniho styl, jenž kombinuje dynamiku baroka s výraznou středověkou hradbou výrazných proporcí a křivé linie.
Předlohy a systematika jeho projektů často vychází z geometrických konstrukcí a číselných konstelací, které mu umožňovaly vytvářet vnitřní rytmus prostoru a optickou iluzi.
Jeho „kostely“ často disponují složitými půdorysy, výraznými výrazovými prvky fasád a důrazem na světlo, které má vést věřící k meditaci.
Numerologie a kabalistické odkazy se projevují v uspořádání sloupů, kružnic a rovnoběžek, což posiluje duchovní dojem a považuje se za jeden z identifikujících znaků Santiniho díla.
Nejvýznamnější projekty a jejich význam: Mezi hlavní projekty Santiniho patří ty spojené s církevní správou a kláštery; u těchto staveb lze sledovat jeho jedinečnou syntézu tvarů, světla a symboliky.
Každá realizace ukazuje jeho pečlivé plánování a schopnost pracovat s prostorovou dynamikou, která má vyvolat pocit naděje a duchovního vzestupu.
Symbolika a numerologie v konkrétních řešeních Santiniho zájem o čísla a kabalu se projevuje v tom, že jeho chrámové řešení často spočívá na precizních geometrických principech a skrytých významových vrstvách.
Taková integralita formy a významu ukazuje, jak hluboce Santini vnímal architekturu nejen jako technickou disciplínu, ale jako prostředek pro duchovní působení a mystickou zkušenost návštěvníků chrámů a kostelů.
Jan Blažej Santini Aichel se narodil 3. února 1677 a zemřel 7. prosince 1723. Přestože mu bylo jen 46 let, jeho dílo ovlivnilo vývoj architektury v českých zemích a inspirovalo následné generace architektů.
Jeho kariéra začala zřejmě již v mládí, ale skutečný průlom nastal kolem roku 1700, kdy začal samostatně stavět a projektovat.
Důležitým momentem byl projekt pro zbraslavského opata Wolfganga II. Lochnera z Cisterciátského řádu, který mu otevřel dveře k dalším spolupráci s církevními autoritami.
tags: #nanebevzeti #panny #marie #santini