Kamenný kříž s ukřižovaným Kristem stojí na východním okraji vsi Křesín, při silnici na Dubany. Jde o rovinný terén, objekt má za sebou pole, čelem se obrací přes silnici k jihu k již solitérnímu poslednímu domu č. p. 102. Památka se skládá z fundamentu, vyššího protáhlého podstavce s nápisy v dolní partii a na soklovém nástavci osazeného nevelkého kamenného kříže s korpusem Ježíše Krista. Celé dílo je zhotovené z pískovce. Po poslední obnově je podstavec polychromován bílošedým a tmavošedým patrně vápenným nátěrem, litery nápisů jsou obtaženy šedočernou barvou.
Fundament je zpředu dvoustupňový, nízký. Soklová část podstavce má prostý hranolový tvar. Na její čelní stěně a stěnách bočních jsou vyryty nápisy, zadní stěna je hladká. Vpředu se nachází nápis “ TENTO SW KRJZ POSTAWI / TI NECHALA MYSL NA / BOZNA OBYWATELŮ OB / CE KRZESEYNSKE W RO / KU 1833 W MESICI KWE / TNU“ (písmeno N ve slově NECHALA, KRZESEYN a KWETNU má šikmou čáru provedenou opačně, než se píše dnes); na pravé boční stěně je nápis „PO TOM SME POZNALI LA / SKU ZE ON DUSI SWAU / POLOZIL ZA NAS I MYT / TEDY MAME ZA BRA / TRI DUSE KLASTI / I JAN 3.16“ (také zde jsou všechna písmena N psána s šikmou čárou opačně, než se píše dnes); na levé boční stěně je nápis“ POTOMKOWE MILI NE / ZAPOMENTE NA / CIL VMYSLU PŘED / KU SWYCH“ (opět jsou všechna písmena N psána s šikmou čárou opačně, než se píše dnes).
Na soklovou část navazuje užší dřík, oddělen je drobnou ustupující profilací. Dřík podstavce má svisle hranolový tvar přibližně čtvercového průřezu, jen z čelní stěny vystupuje mělký rizalit. V jeho středu je umístěna obloukem zakončená nika s profilovaným ostěním, pod nikou je svěšena reliéfně vyvedená čabraka. Boční stěny jsou zdobeny obdélnými zrcadly, jen v obrysu vykrojenými, s dovnitř zaoblenými rohy. Dřík je obepnut v horní partii drobným profilovaným prstencem. Ukončující deska má římsovou profilaci, která ze tří pohledových stran přesahuje před dřík. Na čelní stěně je římsa vzedmutá do segmentového oblouku. Na římsové ukončující desce je umístěn soklový nástavec, na němž stojí kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista. Kříž je jednoduchý latinský, jeho ramena jsou zakončena liliově. Kristus má ruce rozepjaté do širokého Y, hlavu skloněnou k pravému rameni. Na hlavě má posazenou masivnější trnovou korunu. Bederní rouška je přepásána provazem, jejíž cípy volně splývají podél pravého Ježíšova boku. Na hrudním koši jsou expresivně zobrazena žebra. Nohy jsou překříženy netypicky levá přes pravou, postava je strnulá.
INRI je zkratka výrazu Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum - latinsky „Ježíš Nazaretský, král židovský.“ Pontius Pilát nechal tato slova připevnit na kříž a Janovo evangelium uvádí, že věta byla napsána trojmo: aramejsky, latinsky a řecky. To je stručná verze významu INRI. Nápis na vrcholu kříže INRI je zkratkou latinského Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský a bývá tradičně zobrazován na krucifixech a jiných zobrazeních ukřižovaného Ježíše Krista. Nápis nechal na Ježíšův kříž umístit Pilát Pontský. Lebka u paty kříže je narážkou na starokřesťanskou legendu, podle níž byl Kristův kříž postaven nad hrobem Adamovým, a Kristova krev stekla na Adamovu lebku.
Ilustrace: místo popravy za hradbami města. Tři jazyky nebyly obřadní gesto - byly pojistkou, aby nápis přečetl každý. Aramejština pro místní dav, latina pro římské úředníky, řečtina pro všechny, kdo procházeli po obchodních cestách. Velekněží problém odhalili okamžitě a žádali Piláta, aby nápis zmírnil na „tento muž řekl, že je královský.“ Pilát odmítl: „Co jsem napsal, napsal jsem“ (Jan 19:22). Ta ironie mířila na obě strany. Cedulka, která měla odsouzeného zesměšnit, nakonec ve třech jazycích prohlásila, že je král - a přesně tak ji křesťané čtou dodnes.
Vstupte do řeckého nebo ruského kostela a cedulka se změní. Východní krucifixy zkracují stejnou větu z řeckého textu místo latinského: ΙΝΒΙ, což je zkratka pro Iēsous ho Nazōraios ho basileus tón Iúdaión. Pokud jste tedy zdědili kříž s nápisem INBI místo INRI, nejde o žádný překlep. V roce 2002 datování pomocí radiokarbnové metody, publikované v časopise Radiocarbon zařadilo dřevo do období mezi lety 980 a 1146 n. l. Jde tedy o středověkou kopii, ne o originál.
Cedulka patří k tělu. Krucifix zobrazuje korpus - postavu Krista - takže scéna vyžaduje i nápis, který visel nad jeho hlavou; holý kříž ukazuje prázdný symbol, takže tam není nic, co by titulus popisoval. U litého stříbra je taková cedulka opravdovou zkouškou formy. Na našem 74gramovém růženci s krucifixem a řetězem z lebek, stojí páska s INRI v reliéfu asi dva milimetry vysoko a dá se přečíst jen proto, že prohlubně kolem písmen jsou tmavě zoxidované. Menší odlitky tento boj většinou vzdávají - náš gotický přívěsek s krucifixem a pozlaceným korpusem si ponechává texturu trnů, ale cedulku úplně vynechává. Ani jedna volba není „správnější“.
Jakmile začnete číst nápisy, krucifixy jsou jen začátek. IHS - první tři písmena Ježíšova jména velkými řeckými písmeny (ΙΗΣ). ΙΧΘΥΣ (ichthys) - řecky „ryba“, zároveň akronym slov „Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel“. Toto prolínání nápisu a identity je staré a nikdy nebylo omezené jen na chodce do kostela - už dřív jsme psali o tom, proč tolik motorkářů nosí náboženské šperky. Ne. Cedulka je standardní u větších krucifixů, ale malé odlitky ji často vynechávají, protože písmena by byla menší než milimetr. Latinou. Čtyři písmena zkracují Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum - „Ježíš Nazaretský, král židovský“. Ano. Krucifix je nejvíc spojený s katolickou a pravoslavnou praxí - řecké kusy píšou stejnou frázi jako INBI -, ale žádná tradice neomezuje, kdo ho smí nosit.
Tmavou oxidaci v prohlubních nechte být - právě díky ní jsou tak malá písmena vůbec čitelná. Až vás příště zaujme nějaký krucifix, podívejte se nejdřív na horní část svislého ramene - jestli výrobce cedulku přidal, prozradí vám, jak doslovně cituje Jana. Velký pátek nám předkládá jeden z vrcholů Ježíšova příběhu: jeho odsouzení a popravu. Soud před veleradou, výslech u Piláta, bičování, potupnou pouť k Herodovi, návrat k Pilátovi, Ježíšovo vystavení davu, který osvobodí Barabáše, a konečný Pilátův verdikt. Pontský Pilát odsoudil na smrt Ježíše a nechal zhotovit tabulku (titulus Christi), kterou vojáci přibili na kříž („Ježíš Nazaretský - židovský král“).
Na tabulce stálo obvinění (titulus damnationis), což v římské praxi nebylo ničím neobvyklým. Udávalo většinou jméno odsouzence a důvod jeho popravy. Ježíš se vydával za Mesiáše, což bylo interpretováno politicky a přeloženo jako „král“. Šlo o kapitální zradu, jelikož krále mohl jmenovat pouze císař (Tiberius). Za to byl jediný trest: smrt na kříži. Část této tabulky se pravděpodobně dochovala, je uložena v relikviáři baziliky Svatého kříže jeruzalémského v Římě. Podle starého podání byla tabulka (titulus) nalezena v roce 325 během jeruzalémských vykopávek. Podnět k nim dal první křesťanský císař Konstantin Veliký, který chtěl najít Kristův hrob. Chtěl nad ním vybudovat baziliku. Na místě Golgoty bylo mezitím postaveno císařem Hadriánem (117-138) fórum a pohanský chrám zasvěcený bohyni Aštartě, která zachránila svého syna ze spárů podsvětí. To pohoršilo jeruzalémskou křesťanskou obec a po smrti Hadriána byl Aštartin templ rozbořen. Dodnes se uchovaly jen sporé zbytky jeho zdí.
Kus dál od golgotského návrší, kde byl Ježíš ukřižován, překvapil hledače relikvií jiný nález. V jeskyni, která sloužila jako cisterna, objevili příčné trámy tří křížů. Kromě toho, jak referují církevní historikové pozdního čtvrtého století, tři hřeby a dřevěnou tabulku s trojjazyčným nápisem: „Ježíš nazaretský - židovský král“. Když se o nálezu dozvěděla Helena, došlo jí, oč jde: byl nalezen „pravý kříž“ Ježíše Krista. Podle všeho kdosi na poslední chvíli před začátkem soboty uklidil zbytky křížů, protože podle židovského zákona nesměl přes noc žádný mrtvý viset na kříži (Deuteronomium 21,22), což respektovali i Římané. Píše o tom i Josephus Flavius v Židovské válce (V; 11,1).
Nález se stal senzací. Podle Janova evangelia tento nápis umístil na Ježíšův kříž Pilát Pontský a to hned ve třech jazycích hebrejštině, latině a řečtině. Východní církev užívá namísto toho písmen INBI, vycházející z řecké podoby nápisu (Iésús ho Nazóraios ho basileus tón Iúdaión). Často východní (např. pravoslavní) věřící uvádějí namísto toho např. … ho basileus tú kosmú (… král všehomíra). Později byl zkratce INRI přidán ještě jeden význam - In nobis regnat Iesus, což v překladu znamená V nás kraluje Ježíš. Třetí význam zkratce přiřadili alchymisté, kteří vycházeli ze symboliky živlů - Igne Natura Renovatur Integra, což v překladu znamená Veškerá příroda se obnovuje ohněm. Další význam těchto čtyř písmen může být tento: I - Jemim (hebrejsky „moře”, což značí vodu), N - Nur (hebrejsky „záře”, což značí oheň, R - Ruach (hebrejsky „dech”, značí vzduch) a I - Jávaša, což značí zemi. Jak je vidět, tak ve zkratce I.N.R.I. Prostřední reliéf symbolizuje scénu ukřižování Ježíše Krista na vrchu Golgota za branami tehdejšího Jeruzaléma, který je znázorněn napravo od kříže. Nápis na vrcholu kříže INRI je zkratkou latinského Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský a bývá tradičně zobrazován na krucifixech a jiných zobrazeních ukřižovaného Ježíše Krista. Nápis nechal na Ježíšův kříž umístit Pilát Pontský. Lebka u paty kříže je narážkou na starokřesťanskou legendu, podle níž byl Kristův kříž postaven nad hrobem Adamovým, a Kristova krev stekla na Adamovu lebku.
Výjev na pravé straně znázorňuje scénu z Nového zákona o vyvěšení ohnivého hada na žerď Mojžíšem a následně symbolizuje výrok „Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný“. Vpravo a vlevo dole tzv. Socha vlezá symbolizuje Starý zákon. V ruce drží kadidlo a ratolest, dole pod ní se nachází menora - sedmiramenný svícen a na hrudi má symbol čísla 12. Socha vpravo, papež, symbolizuje Nový zákon. V ruce drží hůl papežského úřadu a kalich. Na hlavě má papežskou tiáru.
