Klášterní areál s kamenným kostelem začal na úpatí Strahova, na dohled od Pražského hradu, vyrůstat během 12. století.
V průběhu staletí byl komplex několikrát v ohrožení, největší škody napáchal požár roku 1182 a plenění husitů v 15. století.
Po následné obnově se strahovští mniši nevěnovali pouze duchovnímu životu.
Pod klášter spadal mimo jiné pivovar, špitál na Pohořelci a kolej svatého Norberta pro studium řádových bratří.
Později byl také dokončen proslulý barokní knihovní sál, ve kterém najdeme přes 200 tisíc knih a který se řadí mezi nejkrásnější bibliotéky naší země.
Poté, co komunistický režim v polovině 20. století kláštery násilně zrušil, začali na místě pracovat archeologové a útočiště zde na následujících 70 let našel Památník národního písemnictví.
Po roce 1989 se řádoví bratři vrátili, v současnosti lze navštívit například knihovnu i obrazárnu.
Hledám název 3. nejstaršího kláštera v Čechách /zároveň má být 2. nejstarším mužským klášterem/
Vůbec prvním klášterem bylo ženské opatství na Pražském hradě u baziliky sv. Jiří.
Druhá nejstarší je Břevnovský klášter (tedy první mužský).
Jeho založení je výsledkem společného úsilí biskupa Vojtěcha a knížete Boleslava II.
Založení datujeme kolem roku 993, tzn. dvacet let po založení kláštera u sv. Skřivánek.
Tripartite hledaný třetí nejstarší klášter, který byl předmětem Vašeho dotazu, rovněž náležel řádu Benediktinů.
Jedná se totiž o zaniklé benediktinské opatství sv. Klášter se nacházel na ostrově sv. Kiliana, na Vltavě, těsně nad přítokem Sázavy.
Byl to skutečně druhý mužský klášter v českých zemích.
Z prvních let kláštera nejsou dochovány žádné podrobné informace, první významnou zmínkou je požár roku 1137, který prakticky areál zničil.
Původní stavba byla podle archeologických vykopávek dřevěná.
Roku 1278 byl klášter vydrancován a poničen po německém vpádu.
Jeho stav byl údajně tak špatný, že řád Cisterciánů si raději zvolil jako sídlo Zbraslav.
Za doby Karla IV. se stav kláštera sv. Jana Křtitele zlepšil, nicméně roku 1381 byl opět vypleněn.
Roku 1420 klášter zachvátil další požár, následovaly problémy během husitských válek a nesrovnalosti s pozemkovým vlastnictvím.
Přes vytrvalé pokusy o obnovu zasadil poslední ránu klášteru útok Pražanů v roce 1529 následovaný tzv. Svatovítskou povodní.
Přestože na místě kláštera sv. Jana Křtitele u Davle dnes najdeme pouze základy, jedná se o významnou kulturní lokalitu středověkých Čech.
Z tamního skriptoria se dochoval iluminovaný žaltář datovaný 1174.
Klášter také proslul keramickou dílnou produkující terakotové dlaždice a obklady s bohatou reliéfní výzdobou.
VLČEK, P. Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997, s. 210 - 211
MEZINÁRODNÍ RADA MUZEÍ Tisíc let kláštera na Ostrově (999 - 1999), sborník, Národní muzeum, Praha 2003
MERHAUTOVÁ, A. Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha, Odeon 1983, s. 105
SOMMER, P. Svatý Prokop; Z počátků českého státu a církve, Praha, Vyšehrad 2007, s. 44
PETRÁŇ, J. Dějiny hmotné kultury, Praha, SPN 1985, s. Historie a pomocné historické vědy.
Velehrad, jedno z hlavních poutních míst České republiky, nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, bylo založeno mnichy z kláštera Plasy, filiálního kláštera v opatství Morimond.
Velehradský klášter byl založen v roce 1204 moravským markrabím Vladislavem Jindřichem za spoluúčasti jeho bratra Přemysla Otakara I. a olomouckého biskupa Roberta, který vzešel z cisterciáckého řádu.
Komunita dvanácti mnichů vedená opatem Ticelinem byla vyslána na jihovýchod Moravy z mateřského kláštera v Plasích.
Klášter Zlatá Koruna, Areál bývalého cisterciáckého kláštera, založený králem Přemyslem Otakarem II. na skalnatém ostrohu v hlubokém vltavském údolí v roce 1263, patří k nejlépe dochovaným gotickým klášterům v Čechách.
Jedinečná kaple Andělů strážných, kapitulní síň a další prvky dotvářejí jeho význam.
Když se zmiňovalo o dalších klášterech, uvedli jsme Velmi stručně další příklady, například Vyšší Brod, Velká síla a bohatství klášterního hospodářství či důraz na vlastní režii po hospodářských krizích.
Klášter Zlatá Koruna byl založen v červnu roku 1259 Vokem z Rožmberka jako rodový duchovní ústav a pohřební místo pro Rožmberky; název odkazuje na relikvii trnu z Kristovy koruny.
Ve 14. století zažívala Zlatá Koruna nebývalý rozkvět, sláva však pohasla během husitských válek a klášter byl výrazně poškozen.
Během třicetileté války klášter trpěl, následně byl vzápětí vzchopen a v 2. polovině 17. století znovu rozkvétal.
Poslední opat Bohumír Bylanský se zasloužil o obnovu interiérů, zahrad i školu pro děti poddaných; dekret císaře Josefa II. zastavil další rozvoj.
Vyšebrodský klášter, jeden z nejvýznamnějších gotických komplexů v Čechách, přežil v různých obdobích po husitských válkách a byl obnovován v 16. a 17. století.
V letech 1784 došlo ke zrušení velehradského kláštera a stopy jeho působení se v krajině stále odrážejí.
Stopy jeho takřka šest set let působení jsou však v krajině dodnes patrné.
tags: #nejstarsi #cysterciatske #opatstvi #v #cechach